Kdo sleduje podzemní metalovou scénu (myšleno včetně všech myslitelných odnoží), patrně už zjistil, že žižkovský klub Exit Chmelnice je to správné místo, kam zamířit – nadupané přehlídky českých a zahraničních kapel jsou tu vlastně na týdenním pořádku. Přesně po měsíci se v Exitu odehrála šestá série Adipocire festivalu, tentokrát rozšířeného o zahraniční hosty v podobě trojice švédských kapel.
Jakkoliv byla pátá a velmi vydařená série poznamenaná paralelní akcí – tuším v Kainu – a tudíž i menší návštěvností, šestka už byla někde jinde: Exit se zaplňoval hned od páté hodiny odpolední, kdy sérii úctyhodných deseti kapel zahajovala death/grindcore parta z Prahy, ENEMY SOIL EAST. Upřímně, už tahle sestava a její produkce naznačila, že se Adipocire VI bude ubírat poněkud jiným a drsnějším směrem, než předešlé vydání: řekněme takový Obscene Extreme v malém. Tuším, že při Knife in da back se publikum pustilo do pogo kreací, které mě osobně naprosto přiváděly v úžas, protože v průběhu valné části večera metalisti/grindeři a další přítomní předváděli pogo až v neuvěřitelně čisté formě hodné anglického pravověrného punkera. Kde k tomu přišli ještě stále úplně nechápu. :) Co říct k E.S.E. – mají venku jeden demáč, jednotlivé sklady (vyjma bonusu) odkazují na vybrané kapitoly Genese - i když na mé gusto trochu ledabyle, ale nechci být hnidopich - ostatně mrkněte na jejich stránky, tam to máte i s texty. Další nejbližší koncert v Praze je 20. dubna „pro změnu“ opět v Exitu, a sice po boku Kathaarsys, Endless River a Disaster. Lze jen doporučit.
Oproti původnímu rozpisu jako druhá kapela vystoupili IN ARTICULO MORTIS (v okamžiku smrti a nebo prostě v posledním tažení), brutal death metal z Hořovic. Kapelu má na svědomí i autor Adipocire festu, Richard Abraham, který jinak s celou akcí musel mít opravdu hodně práce, čili možná i proto vystoupení předsunul z původně plánovaného pozdějšího večera na podvečer. V Exitu už bylo prakticky plno, takže o velmi spokojené publikum nepřišli: o poslední tažení se rozhodně nejednalo, spíš o excelentní rozjezd celého večera. Z mého pohledu je překvapivé, že kapela, která s přestávkami existuje od roku 1992, má – nebo bude mít – venku všeho všudy třetí CD (v gesci NTEY records). Co do koncertů to na nejbližší dobu vypadá na šumperský grind/death festík Attack of Libido (18.4.) a v červnu pak na Eternal Hate Fest nedaleko Kdyně.
Další death metalový nášleh obhospodařila mělnicko/pražská záležitost SEPSIS, kterou jsem úplně poprvé viděla před měsícem a něco na Metal Battlefield. Je docela zajímavé vidět určité kapely s drobným odstupem – z tohoto vystoupení jsem měla pocit větší suverenity (a i na focení to bylo, jak když fotím někoho jiného), ale možná to prostě je dané i mírou zaplnění sálu a odezvou publika (na Adipocire VI bylo v porovnání s MB narváno a osazenstvo mělo i celkově úplně jiné grády). Kapela slibuje full-length CD v polovině tohoto roku, tak uvidíme. V mezičase mají celkem dost koncertů, takže je a bude příležitost sledovat, co u Sepsis nového :).
Když spustila v pořadí čtvrtá kapela, grindcoroví CARNIVORA ze Šumperku, moje první reakce byla: no to si děláte pr ... . Určitě i dělají a jde jim to skvěle. Prostě náturou „punkáči“, přičemž pit se proměnil v jeden velký pogo binec. Ostatně, sami své vystoupení na bandzone stránkách vyhodnotili slovy: „Zdravíme všechny fanoušky, kteří včera přišli podpořit tuhle výbornou akci!! Naše vystoupení bylo sice o 40% jiné než jindy, protože sme poprvé s kytaristou kvikali ve dvou, Pedro to zvádl na výbornou!!:-) zásluhu si na tom odnesla moje nemoc a vyřvanej hlas z fandění na hokeji, díky čemuž sem ze sebe nemohl vydat skoro nic ... myslím ale, že to nebylo špatně a reakce lidí nás v tom jen utvrdila!!! předvedli ste nádhernej moshpit a na tuhle akci budeme určitě v dobrým vzpomínat!!“ Tolik citace. Z mého pohledu ale hokej na výkon vliv moc neměl. Jediné co na téhle kapele nemůžu vydejchat je jejich web, nedá se ovšem vyloučit, že je nedílnou součástí jejich image a řekněme, že je to i jejich věc: ale je fakt strašidelný. Doporučuji spíš bandzone stránky, kde jsou i ukázky z jejich prvního dema. Patrně nepřekvapí, že další hraní je v rámci festu Attack of libido party v Šumperku.
Dá se říci, že další kapela – první hosté ze Švédska, (melo)death metaloví / metalcoroví DEGRADEAD – představovala i určitou formu oddechu; chvílemi mi zněli do In Flames nebo All That Remains a upřímně, mezi ostatními záležitostmi mi připadali jak mimozemšťani. Vlastně by mě docela zajímalo, jak si sami na Adipocire připadali ... S dalšími Švédy, Diabolical a Arise/Withersin, jsou na svém prvním evropském turné, mají venku dvě desky a tu zatím poslední, Out Of Body Experience, na tomto turné i propagují. Ale jo – občas je dobré si dát pauzu, tím spíš, že při další partě už se zase moc odpočívat nedalo.
Zpět do grindu a „poněkud“ brutálnějšího death metalu: FLESHLESS z Děčína Exit v druhé polovině koncertu opět postavili do latě. Nejsou to nakonec žádní nováčci, na scéně jsou od roku 93 a mají za sebou neuvěřitelné kvantum koncertů doma i po světě a kromě demáčů a splitů mají venku pět samostatných CD, pokud dobře počítám. Co říct – jejich vystoupení bylo naprosto skvělé a zbytek grindového večera se ubíral v tempu, které po oddechovce Degradead nasadili.
RUBUFASO MUKUFO z Ostravy byli pro mě naprostou novinkou. Pokud sami sebe označují jako grind-grind-grind, tak asi jo, cokoliv jiného tam myslím nemá cenu ani hledat. Na scéně jsou od roku 2006 a evidentně je to hodně baví, je zároveň fajn, že má jejich okolí pro ně pochopení a nechá je zablbnout (abych pro změnu citovala z jejich stránek) – přijít o tuhle partu by byla fakt škoda. :)) Plus mírotvorců není nikdy dost - prostě v Ostravě se evidentně umějí bavit. Jistě nepřekvapí, že byl moshpit opravdu výživný.
Asi jsem musela už vypadat hodně vyoraně, protože zhruba v polovině ISACAARUM mě Richard Abraham vytáhl na pódium, ať si fotím ze závětří. České Budějovice se s tím zrovna taky nemažou. Bez ohledu na další dvě švédské kapely, které Adipocire fest završovaly, si troufám říct, že tohle byl zlatý hřeb večera. Nejde ani tak o vizuální stránku věci, masky, hulení a podobně, protože tyhle lidi by si klidně vystačili se zvukem a texty. Ale dobře, aspoň je na co koukat. Tahle skvadra toho má za sebou od roku 94 opravdu hodně, včetně kvanta zahraničních koncertů a festivalů a je to znát na všem – bravurně odvedený koncert, téměř dokonalý binec pod pódiem. Končili hluboko po půlnoci, takže se Exit začal přeci jen pomalu vylidňovat, čímž ovšem ostrouhali Švédové.
Black/death metaloví WITHERSHIN jsou na světě teprve od roku 2006, mají venku dvě desky (tedy včetně dema) a opět, v porovnání s předchozími kapelami, zněli trochu jako mimo čas a prostor a nijak zvlášť výrazně. Je ovšem fakt, že se na člověku podepsala už únava – ostatně, na scénu se dostali někdy kolem jedné hodiny ranní. Vlastně původně měli na turné, a tedy i v Exitu, hrát thrash/death metaloví ARISE, ale někdo z kapely ochořel, takže Withershin zaskakovali.
DIABOLICAL jsou oproti nim mazáci „strašící“ na scéně od roku 96, takže vyhraná parta opět z ranku death/black metalu, v Česku navíc nehráli poprvé (minimálně odehráli nějaký Obscene Extreme). Mají venku čtyři desky, ta poslední, The Gallery of Bleeding Art, vyšla v minulém roce. Výraznější věc, jenže před druhou hodinou ranní už neměli moc šanci. V Exitu zákonitě zůstalo pár lidí, protože každý se prostě musí někam dopravit a po půlnoci je to i v Praze docela problém (hlavně ale na Chmelnici se sjíždějí lidi z různých končin Česka).
Co dodat. Adipocire fest č. VI se opravdu hodně vyvedl. Jestli bude nastolený trend i nadále pokračovat, máme se opravdu na co těšit a Exit Chmelnice bude za chvíli všem malý. Skvělá práce a všem zúčastněným – a pořadateli zejména – patří dík.
Související text: rozhovor s pořadatelem Adipocire festivalů, Richardem Abrahamem.
