Alice Cooper - Dirty Diamonds

Diamanty jsou vzácné nerosty. Jenom někdo nám ale dovede naservírovat takové diamanty, které rozproudí krev v žilách. Jedním z takových vyvolených je Alice Cooper, který nám v roce 2005 předhodil Hříšné diamanty.

Alice Cooper, vlastním jménem Vincent Fournier, je jedním z nestorů světového hard rocku. Na pódia v rodném Detroitu vstoupil již na konci 60. let, kdy vyrážel dech svými šokujícími vystoupení a právem se tak stal otcem tzv. shock rocku. Jeho sláva postupně stoupala a vrcholila v polovině 70. let, kdy vydal úspěšná alba Welcome to my Nightmare a Billion Dollar Babies. Brzy ho ale srazila závislost na alkoholu, která ho málem přivedla až na onen svět a Alice Cooper musel podstoupit protialkoholovou léčbu. Pořádný comeback se mu podařil až roku 1989, kdy vyšlo legendární album Trash zahrnující i megahit Poison. V polovině 90. let se rozhodl Alice Cooper silně změnit styl, kdy od melodického hard rocku přešel k temnému metalu a nabídl nám koncepční desky Last Temptation, Brutal Planet a Dragontown. Tyto alba bohužel ale úspěch nesklidily, Cooperovo publikum nebylo na takto temné desky připravené, a tak bylo potřeba znovu otočit kormidlem. V roce 2003 se na pultech objevuje Eyes of Alice Cooper, návrat do éry Trash. O dva roky později je avizováno vydání alba Dirty Diamonds a všichni jsou zvědaví, co nám Mr. Cooper přichystá tentokrát.

Otvírákem desky je Woman of Mass Distraction (zajímává slovní hříčka s Weapon of Mass Destruction). Už ta nám naznačuje, že od předešlého alba se toho příliš měnit nebude. Melodická skladba s vtipným textem lehce načichlá glam metalem. Perfect je cooperovská klasika ze 70. let. Naprosto pohodová skladba s nostalgicky téměř vyprávěným textem. U Alice Coopera nikdy o zpěv moc nešlo, hlavní vždycky byla pohoda a vtipné texty, na koncertech pak show. You Make Me Wanna perfektně navazuje na Perfect, přidá jen trochu na rychlosti a Cooperův hlas je tu o něco „spratkovštější“. Titulní skladba je jednou z kompozičně nejzajímavějších písniček na albu. Poměrně tvrdý kytarový začátek střídá melodie jako vystřižená s britské kriminálky 70. let a pak už nastupuje krásný zpěvný refrén. Ze songu se právem stal koncertní hit, během kterého mistr rozhazuje do publika falešné diamanty. Skladba následující zase patří do rance těch spíše vyprávěných. Alice Cooper nasadí příjemný hluboký hlas a povypráví nám o feministické verzi legendy o Jesse Jamesovi. Poté přecházíme k jedné z nejhitovějších skladeb desky. Sunset Babies (All Got Rabies) je School´s Out dnešních dnů. Její refrén je jedním z nejpovedenějších, jaké Alice Cooper v poslední době vytvořil. Pretty Balerina nás řádně zklidní. 40 let stará coververze je velice křehkou baladou, kterou nám zpěvák téměř odšeptá. V Run Down the Devil nacházíme jedno z nejslabších míst alba. Vleklá píseň s temnějším refrénem se na album příliš nehodí, přesto se dá její poslech velmi dobře přežít. A to hlavně díky tomu, že následující skladba nás zase silně nakopne. Nejrychlejší písnička na albu Steal That Car, silně se blížící punkrocku, opět s řádně vtipným textem je hitovka jako vyšitá. Six Hours ubere hodně na intenzitě a díky klidnému přednesu patří k naprostým pohodovkám. Your Own Worst Enemy bych zařadil někam mezi Steal That Car a Six Hours. Zaujme především svou krátkou stopáží jen lehce přes dvě minuty. Posledním regulérním trackem alba je Zombie Dance. Alice Cooperovi se tu dokonale povedlo vystihnout atmosféru a při poslechu si můžete opravdu dobře představit, jak se okolo vás vlní zombíci. Na desce pak ještě najdeme bonus Stand, který ale bohužel patří k největším paskvilům, jaké se kdy na deskách Alice Coopera objevily. K jeho nahrávání si totiž mistr pozval rappera Xzibita, který svým „uměním“ bohužel zkrášlil tuhle píseň... Radši neslyšet.

I díky rozporuplnému konci lze říct, že Alice Cooper nám předhodil jedno ze svých nejrozmanitějších a nepochybně i nejlepších alb. Zdá se, že téměř šedesátiletý ďábel nám zraje jako víno.