Stálice české rockové scény, pražská skupina Alkehol, vydala poslední říjnový týden své nové, již 13. album. Jeho název „Dvanáctka“ je možná proto trochu matoucí...
Postačí první poslech a každému musí být jasné, že po těch spoustu letech se ve stylu kapely vůbec nic nemění, kromě toho, že zkušenosti posunují hudební možnosti někam výše.
Pojďme se podívat třeba na booklet, protože to je to, co nás při setkání s novou plackou Alkeholu potká jako první. Jak jsme z posledních alb zvyklí, je samozřejmě jednoduchý, výstižný a vtipný. Zátka od piva s číslovkou „12“ vypovídá za všechno. A i další stránky s texty jednotlivých písní jsou nějak svázány s obrázky inspirujícími se magickou dvanáctkou. Např. tramvaj č. 12, tlačítko ve výtahu nebo klíčenka s číslem 12. Hezký nápad. Je tam snad pár chybiček v uspořádání tracklistu, ale to je detail.
Teď k tomu, co nás zajímá nejvíce. Tedy obsah samotné stříbrné placky. Je tam patnáct zbrusu nových kousků. O hudbu a texty se tradičně postarali Ota Hereš a Petr „Kuna“ Buneš. Ti, co čekali nějakou velkou revoluci v době, kdy spousta kapel často mění a inovuje svůj styl, tak ty musím zklamat. Je to sále ten starý (ale dobrý) Alkehol. Písničky jsou pořád o chlastu, legraci a všech těch věcech s tím spojených. Zvuk a hudba je potom úplně typická pro tuhle partu, takže by i tříleté lehce vzdělané rockové dítě lehce poznalo, že se jedná právě o Alkehol. Rozhodně to ale nevidím jako nějaké mínus, protože hlavně nápadná Otova sólová kytara, jednoduchá a přitom geniální, je to, co dělá z Alkeholu originál.
První píseň s názvem „Je to k nevíře“ je samozřejmě o chlastu a není moc co k ní dodat. Snad jen to, že je to… absolutní hitovka a troufám si říct, že nejlepší kus na CD. Typický koncertní song, který bude určitě ke slyšení na všech koncertech a rozhodně nenechá kotel pod pódiem nudit. „Startujem“ – druhý kousek na albu, je o jistém „vznášení“ a ať už si to každý přebere, jak chce. Třetí v pořadí je píseň „Dáme si do těla“. Písnička s pěkným kytarovým začátkem a sólem a chytlavou rýmovačkou. „Pivečko mý“ – písnička exkluzivně věnovaná nejlepšímu nápoji na světě. Vtipný text a zase v rychlém tempu s typickým Alkoeholistickým JOHOHOHO! První třetinu pak uzavírá pekelná píseň o čertech – „Čerti s náma můžou šít“. Jeden z dalších taháků nové desky a pro mě volba hitovky číslo dvě po zmíněném kousku se startovním číslem jedna. „Spermie“ – konečně něco, kde nejsou cítit promile. Písnička, která zaujme svou komičností a taky kromě zpěvu Oty Hereše se objevuje i sólový zpěv Kuny, Melmuse i Tondy Rauera. „Rum“ – i ten dostal poctu, co by oblíbený alkoholický nápoj, a stal se hlavní rolí příběhu v této písni. Bez peněz do hospody nelez – tímto známým pořekadlem se dá charakterizovat písnička „Na sekeru nedáváme“. Středně rychlá písnička s typickým kytarovým sólíčkem. Druhou třetinu končí „Kopačky“ a to ne ty fotbalové… přesně tak, je to písnička o tom, co nám chlapům může provést ženská. Lepší náladu už má song s názvem „Každej den“ – o smíchu, o kouři prostě o pohodě. Dále už následuje kousek „Holky ty to chtěj“ – holky prostě myslí jen na jedno… na alkohol. Pravda, že zas tak moc jich takových neznám a snad je to i dobře. „Jedenáctý přikázání“ – to je originál sám o sobě. A proč? Celou písničku zpívá Melmus a to je změna, která se hodí! Blížíme se pomalu do finále a tam se nominuje i třináctá písnička s ostrou kytarou „Ukřižuj se“. Po ní jede výchovný kus „Tátův dril“ – aneb někdo nás přece do té hospody musí naučit chodit. Pak můžeme dodržovat pitný režim stejně, jak nám to říká poslední písnička s názvem „Byl jeden krásnej den“. Tato písnička by mohla nést název titulní název „Dvanáctka“. Autoři jí pravděpodobně záměrně tento název nedali. No a ještě jako bonbónek na úplný konec mohu zmínit, že na CD se nachází i poměrně dlouhé video z natáčení, které je v podobném duchu, jako třeba kdysi na albu „Planeta vopic“.
Závěrem bych shrnul to, co už jsem nastínil. Koupit si „Dvanáctku“ je prostě jistota. Pokud se Vám líbí starší alba, bude se líbit i toto nové. Nepřináší žádnou revoluci a v podstatě nic nového. Autoři si prostě hrají pořád ten svůj původní alkorock. Je až neuvěřitelné, že po tolika letech jsou schopni tímto tématem znovu a znovu naplnit CD chytlavými skladbami. Zvlášť když vyšlo předposlední album „Kocovina“, tak jsem si trochu říkal: „Sakra, co může přijít ještě po kocovině“? Přišla „Dvanáctka“! Za poslech určitě stojí.
| Interpret: | Alkehol |
| Album: | Dvanáctka |
| Počet stop: | 15 + video |
| Délka: | 45:21 |
| Rok vydání: | 2006 |
| Vydavatelství: | EMI - www.emimusic.cz |
| Seznam skladeb: | 1. Je to k nevíře 2. Startujem 3. Dáme si do těla 4. Pivečko mý 5. Čerti s náma můžou šít 6. Spermie 7. Rum 8. Na sekeru nedáváme 9. Kopačky 10. Každej den 11. Holky to chtěj 12. Jedenáctý přikázání 13. Ukřižuj se 14. Tátův dril 15. Byl jeden krásnej den |

