27. 11. 2006
Skupinu Alkehol asi nemusím nikomu představovat. A tak vám rovnou nabízím rozhovor. Je především ohledně novýho alba kapely a na otázky nám odpovídal Petr “Kuna“ Buneš.
Je to sice velmi laciná a častá otázka, ale i tak se na to zeptám, protože to řada našich čtenářů neví - jak vznikla skupina Alkehol?
Ještě jako členové
Kryptoru jsme s Otou koncem r. 1991 zjistili, že se nám líbí i jednoduchá muzika, kterou si může zazpívat kdokoli na koncertě, a kterou v tu dobu hrály kapely
Orlík nebo
Tři sestry. Tak jsme si pro radost v lednu 1992 natočili demo „Hospodo nalejvej“ a dali ho kamarádům poslechnout. Reakce byla velmi pozitivní. Zpěvák Kryptoru Pípa demo odnesl
na Monitor, který se nám ihned ozval a během jednoho týdne jsme podepsali smlouvu na vydání alba. A jelikož se novinka chytla, museli jsme začít koncertovat. Tak jsme přizvali svoje kamarády Melmuse a Tondu a
Alkehol byl kompletní.
Kolik přibližně vystoupení absolvujete za rok?
Myslím, že se to pohybuje mezi 50-60 koncerty.
Se kterými kapelami vystupujete nejčastěji?
Co se týče festivalů, tak se pohybujeme nejvíce v okruhu kapel jako
Harlej,
Škwor,
Doga,
Arakain nebo
Törr. No a na vlastních koncertech máme hosty často
Aušus
a momentálně jsou to
De Bill Heads.
Co lze najít na vaší nové desce Dvanáctka?
Patnáct zbrusu nových songů plus veselé video z nahrávání alba. Většina písní
je v optimistickém duchu a je řádně nasáklá atmosférou nekonečných pitek a mejdanů. Zajímavostí je i opětovné „pěvecké“ probuzení bubeníka Melmuse v songu „Jedenácté přikázání“. Ve „Spermii“ si pro změnu zazpívala celá kapela.
Jak často zkoušíte?
Až jsem se z tý otázky začal potit! Motto Alkeholu je: Kdo často cvičí, nástroj si ničí.
Jelikož jsme ale celej rok na koncertech, tak si tu nejnepříjemnější část jménem
zkoušení odbudeme jen před nahráváním alba a posléze, když musíme písně z nového
alba nacvičit na koncerty.
Pijete někdy alko nápoje i před vystoupením? Nebo jste zastánci čisté hlavy na pódiu?
Jmenujeme se Alkehol, takže vždy pijeme alko nápoje už před vystoupením.
Vyjímka je u jednotlivců, kteří dostanou ten den „černýho Petra“ a musí
řídit auto. Ale tento nedostatek se snažíme vyřešit angažováním externích řidičů.
Nemůžeme přece publikum ochudit o naší alkeholickou show.
Jaký je váš lék na kocovinu?
Mluvím za sebe a tak kocovinu řeším pitím sladkých džusů a pojídáním majonézových ostrých salátů. Ale nejspolehlivější lék je čas, prostě kocovina musí odeznít, aby se mohlo jít zase popíjet.
Znáte nějakou jinou kapelu, která se ve svých textech věnuje
především alkoholu a podobnému užívání si života? Je podle vás toto téma
vyčerpatelné?
Známe, třeba kapely
Aušus nebo
Zvláštný škola. Speciálně Zvláštný škola je i ve svém popíjení na koncertech patrně nedostižná. Proti nim jsme žabaři!
Žádný téma si myslím není vyčerpatelný, proto ani toto téma nevyčerpáme
ve svém životě.
Jaké je podle vás aktuální postavení rockové hudby oproti stylům jako je disko a jiná podobná taneční elektronická hudba?
Rocková hudba se nemůže rovnat s těmito styly co se týče medializace v televizi.
Stačí se podívat na těch pár hudebních pořadů, co se na našich tv stanicích objeví.
Je velký štěstí, když zavadíme o rockovej videoklip nebo rozhovor s kapelou.
Proto si myslím, že fandové mají jedinou možnost, a tou je jít na koncert.
Naštěstí to dělají a doufám, že budou v ještě hojnější míře chodit.
Jak lze vydržet existovat tak dlouho? Vždyť tolik kapel se po pár
letech rozpadne...
Máme na to svůj recept a není to nic složitýho. Když chceš aby ti okurky dlouho
vydržely, dáš je do láku a zavaříš. No a my jsme na koncertech a ve studiu furt
v lihu a vždy „zapaříme“. Prostě si vyhovujeme, pěkně se nám spolu pije.
Co plánujete do budoucna?
Budeme koncertovat, musíme přece zahrát nový songy, aby si je mohli naši
fandové užít naživo. Mají se na co těšit.
Co by jste vzkázali našim čtenářům?
Aby si určitě poslechli naše nový album „Dvanáctka“. Myslíme si, že ty čtenáře,
co nás znají, určitě nezklameme!
Mějte se všichni moc fajn, těšíme se na Vás na koncertech.