Anabáze - Demo 2008

Liberecká skupina Anabáze přišla koncem minulého roku s novým singlem či EP, záleží na pohledu každého, přinášejícím 4 skladby z pera skladatelské dvojice Kučera/Čermák. A jak se jim dílo podařilo, o tom budou následující řádky.

První co mě při pohledu na nové cd a jeho obal napadlo bylo, že držím v ruce jakýsi počítačový software. Opravdu, grafické provedení zejména cd samotného mě na první pohled trošku zmátlo. Tištěno sice kvalitním barevným tiskem a jednostránkový booklet na tvrdém lesklém křídovém papíře, přesto bych ale od kapely která má za sebou nesporné úspěchy jako například vystoupení na Benátské Noci, v České Televizi nebo koncert s Petrem Bende očekával něco víc. Kapela samotná svou nahrávku považuje za jakýsi návrat, o to více mě utvrzuje v přesvědčení, že booklet si zasloužil více péče. No a třetím důvodem pro toto tvrzení je nahrávka samotná..

Jakmile se totiž rozezní první tóny úvodních „Pohádek“, je jasné, že kapela ve studiu odvedla kvalitní práci. Mě osobně se velice líbí zvuk, jasný, se zřetelným příspěvkem každého nástroje. Nic nevyčnívá, nic nezaniká a i klávesy, častá bolest mnoha kapel, jsou přesně tam kde mají být. To platí o celé nahrávce, instrumentálně velice dobrá práce.

„Pohádky“ samotné jsou nejsvižnějším kouskem, abych čtenáři malinko nastínil styl, přirovnal bych jí ke známějším No Name. Velice zpěvný refrén zaujme a po třetím poslechu se večer přistihnete, jak si zpíváte dle mého názoru zdařilý text této skladby. Možná by skladba mohla mít o nějakých 30 vteřin méně, návrat po zajímavém intermezzu je podle mě trošku zbytečný, ale to už rejpu moc, nechť posoudí sám čtenář a posluchač :-) Rozhodně jsou „Pohádky“ písnička s hitovým potenciálem.

Tím ale pro mě singl bohužel končí. Druhá v pořadí „Elvíra“ je hodně melancholická, což platí i o následující věci „Klíčem Houslovým“. Ani jedna z věcí mě absolutně nezaujala a pohříchu i textová úroveň je slabší. Chvilkami dost omleté rýmy mi vyloženě nesedly a po již zmíněných „Pohádkách“ jsou ke škodě věci.

Čtvrtá a poslední v pořadí, „Elvíra“ sice trochu vybočí, zejména díky vynikající base, ale celkově taky nic extra a s mojí úchylkou na posuzování textů i tady musím zakrýt jisté decentní, zato však nečekané zklamání..

Co říci závěrem? O vynikajícím zvuku jsem se zmiňoval, instrumentálně je kapela kvalitní a první věc má hitový potenciál. Ovšem pustit si celou nahrávku v kuse za šera kolem půl dvanácté večerní, mám obavu, že bych se ke konci nepropracoval a spánek by mě přemohl dříve, než by přehrávač pustil do beden poslední tóny a dozvuky písničkové formace Anabáze. A jestli je to hodně nebo moc nechám na P.T. čtenáři a hlavně posluchači samotném.