1. 12. 2006

Interview s baskytaristou skupiny Angel´s - Zdeňkem Jarošem... Zajímavý výsledek tohoto výslechu si můžete přečíst v tomto článku...

Basáka skupiny Angel ´s Zdeňka Jaroše znám několik let. Ze začátku jsme se míjeli ve zkušebně, když ještě hrával s metalovými Bloody Paradise, pak jsme určitý časový úsek hráli spolu v Annabel, takže si myslím, že za ta léta, co se známe, si můžeme dovolit otevřený rozhovor. Takže - vítejte ve světě Andělů!

Ahoj Zdeňku, jak v současné době vypadají Angel´s? Co jsem si všiml, tak vlastně vůbec neměníte sestavu, snad až na bubeníka...
Čus, myslím, že můžu v klidu říct, že Angels jedou a že se daří. Jestli jsi se ptal na sestavu, tak ta je stálá od loňského května, kdy k nám přišel bubeník Štěpán z kapely Cafe (kde vedle Angels hraje dál). Takže si troufám říct, že sestava je ustálená a hlavně v kapele funguje taková ta vnitřní soudržnost – sám jistě víš, jak se existence takovéhoto jevu kladně promítá do fungování kapely. Takže v současné době tvoří sestavu Angels:
Marek Černoch – zpěv
Karel Plavka – kytara
Zdeněk Jaroš – basa
Jan Cinert – klávesy
Štěpán Donáth - bicí

Co koncerty? Když jsem vás viděl naposledy, tak jste hráli od každého kousek, takže vedle vyloženě metalové klasiky zazněl i střední proud.
Koncertů je v poslední době dost, až se nám stává, že nějaké akce musíme i odříkat. Co se týká repertoáru, myslím, že můžu bez rozpaků říct, že hrajeme pořád poctivou rockovou muziku. Asi vím, že narážíš na naši zálibu v melodických věcech – ploužácích. Ale i když zahrajeme ploužák, tak si myslím, že to do středního proudu má daleko. Nedávno o nás jeden recenzent napsal, že Angels to je moderní love rock – tak proč ne, mě se tohle označení celkem líbí. A tím vlastně i tak skrytě odpovídám – lidský vztahy jsou nekonečnou studnicí pohledů a názorů a tak i od nás lidi uslyší písničky typu ploužáků i ostřejší rockové zářezy. Tímto jsem se bavil samozřejmě o vlastní tvorbě. Jestli si narážel na fakt, že si na našem koncertu slyšel metalovou klasiku v podobě Breaking The Law od Judas Priest, tak jo, i takovéhle věci máme v repertoáru, ale vše je upraveno pro naše obsazení a tím i vyznění skladby je tak říkajíc po našem. To se týká i ostatních převzatých věcí.

Chystáte nějaké cédéčko, promo, turné?
Ptáš se akorát, protože jsme právě ve fázi natáčení CD, které by mělo vyjít 14. února u Popronu – na sv. Valentýna – i tady vidíš spojitost s tím, co jsem uvedl před chvílí, jsme s tím pojmem love prostě spojený. Na turné už vyrážíme, ale dřív a to 17. ledna a mělo by to být postupně po celé ČR. Mimochodem začínáme v Kralupech, přes Hradec postupně na Moravu.

Jak vůbec probíhá výběr materiálu a podle čeho ho na koncertě určujete? Myslím, jestli máte pevně daný playlist nebo jestli podle potřeby přitvrzujete a ubíráte plyn? Jak často hrajete a máte nějaká oblíbená místa, kluby, hospůdky?
No, pokud se týká výběru materiálu na desku, výběr probíhá demokraticky a každý člen si ke všemu může říct, co se mu líbí a co ne, jak by jsi představoval to a to a ač to zní možná pohádkově, představ si, že nám to funguje. Co se týká výběru materiálu na jednotlivé akce, tak o to se starám většinou já a pak celý playlist konzultuju se zpěvákem a s manažerkou, zde opravdu strašně záleží, kde a pro koho hrajeme a tím pádem, jak říkáš, ten pedál víc či míň sešlapujem. I tak máme vždy v záloze připravený další věcičky. Nedávno se nám stalo, že jsme byli pozváni na takový malý festival, a když jsme tam přijeli, nezavadil jsi v zákulisí i před pódiem o nikoho jiného než o vyznavače black metalu – parádní šok, asi si to umíš představit, tak jsme narychlo v čase, co jsme měli před vystoupením upravovali písničky tak, aby nás ty blackouši neumlátili – my tam totiž hrát museli, protože jsme byli pod smlouvou. Tak jsme tak nějak začali a vcelku dobrý no a asi tak po čtyřech písničkách, že trochu zvolníme a začali jsme hrát jednu z těch našich pomaláčů, ale klasicky, tak jak ji opravdu hrajem a nebudeš věřit – my taky zpočátku nevěřili, ale černokabátnící bez mrknutí oka vytáhli zapalovače a ploužili se do rytmu. Tak jsme zbytek koncertu dohráli úplně klasicky a bylo tak fakt strašně sympatický a v pohodě.

Vlastně jakým způsobem nastane přerod z metalisty, zarytého fandy Judas Priest - na Zdeňka teď prásknu, že má všechna jejich alba a „Judas“ jsou jeho nejoblíbenější kapelou – ze skupiny Bloody Paradise na basáka a - teď nic ve zlém - stylově trochu měkčích Angel´s?
Přerod si myslím nenastal žádný, jen člověk, jak mu přibývají roky, dostává větší rozhled, prostě jsem již objevil i ty kouzelný taje v jiných odnožích rockové muziky, než jen dřív v metalu. Hlavně dělám muziku proto, že mě baví hrát a já si teď opravdu zahraju. Myslím, že víš o čem mluvím, vzpomeň si jen na vlastní názor na ploužáky v playlistu a už je hrajete taky

Vlastně, když už jsme u toho - co Bloody Paradise? Chcete je s Charliem Plavkou ještě oživit nebo je to uzavřená kapitola a vy už teď jenom poletíte vejš a vejš
Bloody jsou v současné době odstavený na vedlejší kolej, ale na březen, duben máme s Charliem naplánován takový vzpomínkový koncík, kde by se sešli všichni, co kdy hráli v kapele, demokraticky jsme již rozhodli, co se bude hrát a co bude kdo zpívat nebo hrát – tak se těšt. A jen tak mimochodem, náhodou písnička Angels - Poletíme vejš - byla čtvrtá nejžádanější na rozhlasových vlnách

Tak a teď malinko od kapel k tobě. Co považuješ za největší problém pro začínající kapelu, teď a tady v Čechách?
Největší problém? Hm, bohužel asi nejhorší co je, že na naší současné hudební scéně to není o umění a originalitě, ale o penězích a známostech. Několik málo lidí určuje, co se bude tlouct do hlav posluchačů a nová kapela se buď přizpůsobí a zapadne do šedi nebo ne, hraje dobře a originálně, ale musí počítat s tím, že bude vždy na okraji dění. Vem si jen, co do lidí hustí producenti v médiích, pořád ty samý lidi a muzika nesmí vybočit z daného vzorce, sloka, sloka, refrén, sloka, refrén, refrén – když jo, tak to je hned nehratelné. To se týká i koncertů, než si kapela vybuduje takříkajíc nějakou pozici, tak se musí připravit na to, že za to, že může někde zahrát, musí skoro platit. Takže všem začínajícím vzkazuju, chce to pevný nervy a nelámat hůl nad vším hned po prvních několika neúspěších.

Co si myslíš o současné metalové scéně, co tě nejvíc potěšilo a co naopak naštvalo?
Současná metalová scéna? Ani nevím, co si mám pod tím představit, myslíš tu, co určují na MTV nebo těch několik lokálních, co na světě jsou? No z těch protlačovaných na MTV se mi vcelku líbí P.O.D. a z těch jemnějších H.I.M. a Rasmus. Ostatní není o ničem. Co se týká Evropy, mám rád severskou scénu, ta německá ztratila to kouzlo přelomu 80 a 90. let a kouzlo tý český jsem nějak nenašel. Co mě potěšilo? Asi návrat Roba Halforda do Judas Priest a jejich deska. A naštvalo – to se nedá tak říct, ale hodně mě zklamal „Keeper 3“ od Helloweenů, byl okolo takový humbuk a je to o ničem.

Oblíbené album z poslední doby?
Kupodivu k tomu, co jsem uvedl, tak není jen jedno, je jich hned několik:
Judas Priest - Angel of Retribution
Rasmus - Hide From The Sun
H.I.M. – Dark Light
Iron Maiden – A Matter Of Life And Death
Evil Masquerade – Third act

A je toho daleko víc…

A nejstrašnější příšernost hudby všech dob podle tebe?
Jéžiš – asi to, co vzniká okolo Superstar

A kde vás lidi najdou a uslyší?
No doufám, že vše dopadne dobře a lidi nás od toho zmiňovaného Valentýna najdou v regálech obchodů s hudebními nosiči, pak samozřejmě na koncertech, kterých i vzhledem k probíhajícímu procesu natáčení desky není do konce roku už zas tak moc, ale co se týká Prahy, budeme hrát 9. listopadu Na Chmelnici, myslím, že 20. 12 v klubu Velvet. Další vystoupení jsou buď objednané firemní večírky a nebo jedeme na přelomu listopadu a prosince za hranice všedních dnů – mimo území Prahy a ČR – do Francie. Nesmím samozřejmě zapomenout na naše webové stránky: www.skupinaangels.cz

A asi obligátní otázka na konec každého rozhovoru... Co by si vzkázal čtenářům Rockmagu?
Samozřejmě všechny Vás zdravím, mějte se fajn, blíží se i konec roku tak i přání, ať to ten příští rok přinejmenším není horší než letos a nenechte se odradit a poslouchejte a shánějte pořádnou rockovou muziku.

Zdeňku - díky moc a ať vám to hraje!

Autor článku: Kenny

Komentáře:

Přeju Angel´s mknoho štěstí a ať to šlape! Jen mě v rozhovoru zarazila jedna věc: Jak se metalová kapela ( i když teda řekněme "love metalová" :) ) dostane ke hraní na firemních večírcích?! Tomu vážně ta úplně nerozumím....