Animé - Animé

Brněnské trio Animé, které pro mě bylo pro svoje písně nejpříjemnějším překvapením RedBlack Days v žižkovské Akropoli před sedmi? lety, kdy jsem jej viděl a slyšel prvně, svým debutem Sky Above The Wires v roce 2003 vzbudilo oprávněný rozruch. Po druhém temnějším albu Cuts z roku 2005 se na začátku letošního roku přihlásili Animé s eponymní novinkou.

Musím hned na úvod prozradit, že album "Animé" překonalo má očekávání, ne snad tím, že by přišlo s nějakými převratnými inovacemi, ale právě proto, že navazuje na předešlou tvorbu, kterou se podařilo kapele vypilovat k objektivně nejkompaktnějšímu výkonu. Možná díky delší časové prodlevě mezi deskami, možná díky lidskému dozrávání anebo změnou na postu bubeníka, která se znovu neprojevila jako definitivní (Zbyněk Raušer odešel k Support Lesbiens).

Skladby jsou celkově přehlednější a přímočařejší. Animé dokazují svůj cit pro melodické písně, které dokáží vyvolat lehkou, příjemnou atmosféru, mírné melancholie, nostalgie. Při poslechu se ocitám na důvěrně známých místech, kde jsem dlouho nebyl a nijak se od mé poslední návštěvy nezměnila. Skladby jsou zároveň chytlavé až hitové, ne však vlezlé či podbízivé v prvním plánu. Velký podíl patří zpěvu Jiřího Kučerovského, jehož hlas spolu s povedenou angličtinou je nespornou doménou alba, trojka v pořadí oficiálních nahrávek je zatím určitě nejdál, v pomyslné cestě k možnému úspěchu, který by si Animé rozhodně zasloužili.

Stále ještě dostatečně rocková muzika, jež by mohla oslovit řadu posluchačů netíhnoucích ke kytarovému rocku. Deska nemá slabé místo, plusem je dobře čitelný zvuk, je i po řadě poslechů stále zajímavá, bude patřit v letošním roce k tomu nejlepšímu. Těžko vytáhnout některou skladbu do popředí, u mě vedou nejrazantnější Don´t Look Down, instrumentálka Pintrade a závěrečná odlehčená The Great Expectations.