25. 10. 2006
Obsáhlý a rozsáhlý rozhovor s třebíčskou partičkou Bagr, která nejenže stále velmi hojně koncertuje a chystá novou desku, ale ještě ji pomalu začíná táhnout na čtvrt století existence.
Vznikli jste někdy kolem roku 1983, jak se dnešní sestava liší od té prapůvodní?
Karel Ošmera (manažer): Datem narození Bagru je skutečně rok 1983, ale jediný pamětník jsem v současné době pouze já, coby tehdejší bubeník a nynější manažer. Od té doby kapelou prošlo na 70 muzikantů.
Jak lze vydržet tak dlouho existovat? Vždyť tolik kapel se po pár letech rozpadne…
Karel Ošmera (manažer): Je to skutečně takový malý zázrak existovat tak dlouho, vždyť napřesrok oslavíme již 25 let od založení kapely. Recept na dlouhověkost kapely asi neexistuje, ale ten náš elixír mícháme z mládí nových muzikantů, špetky tolerance a obrovské porce vůle a trpělivosti.
Jiří Petrus (basa): Na to asi není jednoznačná odpověď, protože kdyby byla, tak se žádná kapela nerozpadne. Myslím si, že to je hlavně v toleranci muzikantů a jak se kdo dokáže s problémy v kapele vyrovnat, protože těch problémů se za ta léta vyskytne moc. Je to asi také v kamarádství a v práci managera, který musí někdy řešit spory mezi členy kapely.
Adam Tyc (klávesy, vokály): Chce to trpělivost a soudnost.
Petr Kotlík (kytara): My socani máme výdrž.
Vladimír Čupřina Sovák (bicí): Dokud existuje pivo, existuji i já. Hraji všude, kde dostanu pivo zdarma! To byste se divili, jak dokáže chlast ztmelit kolektiv!
Petr Szabó (zpěv): Asi nejvíce záleží na lidech. Když se jim to líbí a chodí na takovou muziku, kterou děláme, tak má určitě smysl v tom pokračovat. A to je možná i důvod, proč tato kapela funguje - protože má své dobré fanoušky.
Petr Vaníček (kytara): Připadá mi, že je to jako rozjetej vlak. Jednou začneš hrát, a pak jakoby nešlo přestat. Respektive, i když je to fyzicky dost náročné a vyčerpávající, a když se soustředíš na na dobrej výkon, což tě trochu omezuje, tak se stejně pokaždé těším. Má to prostě svý kouzlo.
Co pro vás znamená muzika dnes?
Karel Ošmera (manažer): Zpočátku byla synonymem mého života. S odstupem času člověk získává určitý nadhled, ale ta muzika je tam stále na jednom z prvních míst.
Jiří Petrus (basa): Každopádně už to tolik neprožívám jako před léty, kdy mě vlastně nic jiného než muzika nezajímalo. Dnes je to trochu i jiná doba. Je to ale nadále odvaz a jsem rád, že si mohu muzikou zpříjemnit život. Je to i tím, že se někam podívám, a ten život není takový stereotyp.
Adam Tyc (klávesy, vokály): Obživa.
Petr Kotlík (kytara): Úplně to samé, co pro mě znamenala dřív.
Vladimír Čupřina Sovák (bicí): To samé, co v bodě číslo 2. Můžu se bezmezně vydovádět, a to nejen při produkci.
Petr Szabó (zpěv): Zábavu a odreagování se od běžných starostí.
Petr Vaníček (kytara): Dovedu si představit spoustu věcí. Třeba, že se člověk přestěhuje na druhej konec světa a že začne mluvit jinou řečí, začne žít jiným stylem, nebo že bude dělat práci, o který před tím ani neslyšel, ale vzdát se muziky nadobro, si představit nedovedu. Tím vším je pro mě muzika dnes.
Mnoho kapel nemá dobré zkušenosti s dobou komunistické totality? Co vy? Vím, že tehdy nějaké problémy byly…
Karel Ošmera (manažer): To by byla odpověď na celý román. Doporučuji přečíst obě mé knihy o skupině Bagr, kde je toto totalitní období barvitě vylíčeno. Pro mě však stále platí, že bytostně nesnáším komunisty.
Jiří Petrus (basa): Já jsem za komunistů s Bagrem ještě nehrál, ale co vím, tak měl Bagr v tomto období dost velké problémy. Já jsem měl svoji kapelu, která v tu dobu hodně hrála. Zas tak si stěžovat nemůžu. Jedinej opruz byly přehrávky a kontroly šéfů z kulturního na produkcích. Jinak návštěvy v tomto období byly podstatně větší, ale to souvisí s tím, že pro většinu lidí byla taneční zábava jediným zdrojem kulturního vyžití.
Adam Tyc (klávesy, vokály): Tehdy jsem nehrál, pouze poslouchal.
Vladimír Čupřina Sovák (bicí): Měl jsem ty samé problémy, co v bodě číslo 2. Nejvíce mně vadilo, že v té době ještě nebyly nonstopy.
Petr Szabó (zpěv): Mě se to nijak nedotklo. V té době jsem v Bagru ještě nebyl, ale vím, že to nebyla lehká doba. Znám to pouze z vyprávění.
Petr Vaníček (kytara): Já nemám nedobré zkušenosti! Za komunistů jsem ještě nehrál, tak s tím nemám problém. Nyní v době obrovských možností, jak se kulturně vyžít, „ zbývá“ na koncerty a zábavy lidí přece jen míň, ale zase si můžeš třeba nechat poslat kytaru třeba z Ameriky, což za komunistů nešlo. Jsem rád, že hraji teď, a jsem rád, že jsou komunisti pryč.
Jak často zkoušíte? Kde máte zkušebnu?
Karel Ošmera (manažer): My vlastně moc nezkoušíme. Drobné hudební problémy řešíme před vystoupením v kulturáku. Zkušebnu máme v Třebíči na Domě dětí a mládeže, ale využíváme ji jen, když připravujeme nový repertoár, což je zpravidla v lednu a únoru, nebo když je potřeba něco nutně secvičit třeba před návštěvou nahrávacího studia.
Hrajete raději venku nebo v sále?
Karel Ošmera (manažer): Osobně jsem raději pro sály, protože se nerad nervuji skrz počasí.
Jiří Petrus (basa): Jak kdy. Venku je pohoda. Samozřejmě že v sálech je většinou špatná akustika, ale zase nehrozí odvolání produkce skrze špatné počasí, tedy pokud nejsou záplavy.
Adam Tyc (klávesy, vokály): Venku, je to zdravější.
Vladimír Čupřina Sovák (bicí): Jelikož mám rád kontakt s přírodou (a to především stromy- hlavně švestku, chmel), preferuji pití piva na čerstvém vzduchu.
Petr Szabó (zpěv): Myslím si, že když je dobrá atmosféra a spousta lidí, tak je to úplně jedno. Obojí má něco do sebe.
Petr Vaníček (kytara): To se nedá takto jednoznačně říct. Mám rád hodně místa kolem sebe, tudíž se spíš koukám na velikost pódia…Obojí má něco do sebe. V zimě se těším ven a v létě na pohodlí sálu…
Jaká je vaše nejpříjemnější zkušenost s kapelou?
Karel Ošmera (manažer): Vlastně to, že tak dlouho hrajeme, je jedna veliká příjemná zkušenost. Z těch ostatních se těžko vybírá. Snad jen, když jsme zvítězili v hitparádě TV Prima, a první, kdo nám telefonicky gratuloval, byla Eva Vejmělková, tedy herečka, která v tom klipu ztvárnila hlavní roli.
Jiří Petrus (basa): Těch příjemných prožitků je více. Už jen to, že Bagr neustále funguje jako kompaktní kapela, a že můžeme lidi bavit.
Adam Tyc (klávesy, vokály): Nekonečná sranda.
Petr Kotlík (kytara): Nejpříjemnější chvíle jsou po dobře vykonané práci - po zábavě na nonstopu.
Vladimír Čupřina Sovák (bicí): Pití piva v neomezeném množství. Nepříjemné zkušenosti má pouze kapela se mnou, nebo když po 22. hodině dojde pivo.
Petr Szabó (zpěv): Hraní.
Petr Vaníček (kytara): Zkušenosti člověk získává stále. Příjemných je určitě míň než nepříjemných. Mezi nejpříjemnější patří, že úsilí, které člověk muzice věnuje, se ve většině případů mnohonásobně vrátí právě v těch hezkých pocitech.
Co vás na muzice absolutně nebaví?
Karel Ošmera (manažer): Když posté upozorňuji na tutéž chybu a ona se potisící opakuje znovu.
Jiří Petrus (basa): Třeba písnička „ Ženský jsou“. Jeden rumík tu nechuť ale srovná. Samozřejmě že pouze velký! Což narážím na managera, který mi neustále nosí rum malý.
Adam Tyc (klávesy, vokály): Písničky, které nehrají „ drive“.
Petr Kotlík (kytara): Nebaví mě ladit kytaru a balit po zábavě aparát a kytaru.
Vladimír Čupřina Sovák (bicí): Nebaví mě hlavně, když dojde pivo. Mě v podstatě ta muzika vůbec nebaví, jde jen o to pivo. Nebaví mě také práce, protože, tam se pivo pít nedá.
Petr Szabó (zpěv): Když někdy přijde málo lidí.
Petr Vaníček (kytara): Absolutně mě nebaví hrát, když mám třeba horečku a angínu. To bych byl raději v posteli, obecně řečeno, když nejsi ve své kůži. Nebaví mě chystat a uklízet aparaturu ( a to přitom máme techniky, kteří nanosí boxy a aparáty, a já si to jen zapojím). Ale chystat si kytary, aparáty, efekty… mě už moc nebaví.
Proč od Bagru odešel Jarek Filgas? A kde jste vzali nového zpěváka - Petra Szabó?
Karel Ošmera (manažer): V průběhu sezony si Jarek začal znovubudovat starý Premiér s tím, že by mohly vedle sebe fungovat obě kapely. To by však znamenalo, že by třeba měsíc jedna kapela hrála a druhá dva měsíce ne, a tak by se to střídalo, případně by se snažilo najít řešení i na nějaké konkrétní upravování a přehazování termínů, což bylo z mého pohledu neakceptovatelné. K vyhrocení situace potom došlo, když Jarek svévolně zrušil jedno nedávné vystoupení Bagru, načež přišlo z mé strany ultimátum: Buď Bagr nebo Premiér. Jarek si vybral Premiér, ovšem očekávali jsme, že i přesto tu minulou sezonu normálně u Bagru dohraje. Snažil jsem se najít další řešení například v omezení termínů hraní Bagru do konce roku, na což Jarek po konzultaci s klukama z Premiéru nepřistoupil, neboť už si také začali sjednávat hraní, a pro něj finančně výhodnější. Bagr nikdy nestál na jednom člověku a odchody a rozchody zkrátka k muzice patří. Petr Szabó, kterého jsme objevili skutečně za pět minut dvanáct a ve velmi složitém hledání, nebojím se říct, že to byla přímo pátrací akce, měl pak na důležité rozhodnutí asi pět minut. Dnes je v Bagru a jsme tomu rádi.
Chystáte teď aktuálně nějaké album? A pokud ano, co od něho lze čekat? Poslední vyšlo, tuším v roce 2004.
Karel Ošmera (manažer): Nové cédéčko vyjde v prosinci 2006, bude na něm dvanáct vlastních skladeb a bude žánrově určitě velmi pestré. Největší kuriozitou bude to, že na něm jednu písničku zpívá kytarista Petr Vaníček, který má obvykle problémy se vůbec domluvit. Ale on tady vlastně rapuje, takže nám to ani nepřijde. Křty proběhnou asi na pěti místech.
Adam Tyc (klávesy, vokály): Nové cédéčko, to bude takový dort, který vařil pejsek s kočičkou.
Vystupujete dost často. Stále vás to tolik baví?
Karel Ošmera (manažer): Baví nás to, že se naší muzikou baví lidi.
Jiří Petrus (basa): Když se lidi baví, a je jich na sále dost, tak to baví. Pochopitelně že i nějaké finance z toho jsou. Jestli někdo bude tvrdit, že se mu nějaká ta kačka nehodí, tak určitě lže. Vždyť vybavení muzikantů také něco stojí, a nejsou to zanedbatelné částky.
Adam Tyc (klávesy, vokály): Ano.
Petr Kotlík (kytara): No…moc ne, ale jak je chvíli volno, hned se mi potom stýská.
Vladimír Čupřina Sovák (bicí): Vystupuji dost často z auta, abych si koupil pivo, a moc často mně to nepřipadá.
Petr Szabó (zpěv): Samozřejmě že nás to baví. Jinak bychom to dělat nemohli.
Petr Vaníček (kytara): Dobře, že se hraje tak často. Pokaždý se těším. V dnešní době, kdy má většina kapel problém sehnat kšefty, to není obvyklé hrát takhle často - máme dobrýho managera.
Kde vás bude možné v nejbližší době vidět?
Karel Ošmera (manažer): Čtyři z nás v Třebíči, basistu v Ledči nad Sázavou a klávesáka v Kyjově.
Nabíjí vás publikum, diváci, návštěvníci vašich akcí?
Karel Ošmera (manažer): Doufám, že nám nikdy nenabijí za to, co jim hrajeme, ale jinak je samozřejmě spokojené publikum tou největší odměnou.
Jiří Petrus (basa): Nedovedu si představit hrát neustále do prázdného sálu. To by mne určitě nebavilo. Ale to se nám nestává.
Adam Tyc (klávesy, vokály): Samozřejmě, bez nich bychom nebyli!
Petr Kotlík (kytara): Pochopitelně.
Petr Szabó (zpěv): Není nic lepšího, když je plný sál a všichni se dobře baví. Myslím, že je to vzájemné. Něco dáváme my jim a něco oni zase nám.
Petr Vaníček (kytara): Ano. Když je dobré publikum, tak ano.
Jaké máte internetové stránky, a co na nich mohou internetoví návštěvníci najít?
Karel Ošmera (manažer): Stránky jsou
www.bagrcz.cz, kde jsou i termíny našich nejbližších hraní.
Co byste vzkázali našim čtenářům?
Karel Ošmera (manažer): Ať chodí na živou muziku a surfují po internetu všude tam, kde je jakákoli hudební zmínka.
Jiří Petrus (basa): Aby všichni nalezli v muzice uspokojení, a příznivé ceny CD oblíbených kapel a hudebních plátků.
Adam Tyc (klávesy, vokály): Hodně zábavy při hudbě!
Petr Kotlík (kytara): Aby chodili na dobrou muziku.
Vladimír Čupřina Sovák (bicí): Pijte pivo! Doufám, že nevypadám jako pivař!!!
Petr Szabó (zpěv): Ať zůstanou věrni Bagru a živé muzice.
Petr Vaníček (kytara): Choďte na zábavy a koncerty, poslouchejte, kupujte CD, surfujte po stránkách, choďte si pro podpisy, tancujte, zpívejte, zamilovávejte se na našich akcích, hlasujte, chatujte, ptejte se, bavte se….