Akce za účasti hard core–cross over kapel, která slibovala mnohé se odehrála v příjemných prostorách podzemí pražského klubu Rock Café poslední březnový čtvrtek. Nechtěl jsem si koncert nechat ujít, jednak kvůli živému předvedení Dive, kteří mě nadchli svým albovým debutem a za druhé kvůli headlinerům Atari Terror, jež jsem viděl v lednu a jejich představení bylo dost v pohodě.
Start měli na starost BEAUTIFUL CAFILLERY, kapela vzniklá již v roce 2002, která má na kontě 2 nahrávky Promo a Optimismus (obě lze stáhnout z webu kapely). Čtyřčlenná parta z Loun, Žatce a Oleška předvedla nejtvrdší set večera vycházející z hard coru. Pro styl kapely je ovšem tato škatulka těsná, plynule přechází z grindu přes death metal až k hutnému thrashi.
Dvoukopákové palby a ultrarychlé kytarové riffovačky jsou doplněny o brutální řev frontmana Sadila. Kapela předvedla poměrně živou podívanou na velice solidní úrovni, které by možná neškodila druhá kytara. Chyběla jen větší podpora z hlediště.
Druzí vystoupili DIVE, zvuk byl vynikající a tak dostala muzika potápěčů ještě větší šmrnc než na albu. Očekával jsem, zda bude kapela schopná naživo předvést kvality, kterými je naplněna debutová nahrávka Songs To Be Afraid Of a musím říct, že mi DIVE udělali radost, svou třídu potvrdili a prezentovali se suverénním, přesto typicky (pro sebe) skromným výkonem. Sami nazývají svůj styl trip core, jedná se prolínání jemných najjazlých pasáží s hutnými riffy a hlukovými stěnami. Čtyřčlenná sestava čítající subtilní (spíš big bandovou) bicí sestavu, pětistrunnou basu, hravou kytaru a zpěváka, jež svým projevem musí strhnout, přecházejíc podobně jako celá sestava z lehké klidné atmosféry v emocionálně vypjaté křičené pasáže.
Místy bylo cítit jakési mrazení v zádech, znak to silného působení party na pódiu. Hrálo se mimo jiné Zkurska z EP 2004, ze Songs… zazněly pecky Gaia, No Neo, Machinegod a jak jsem někde za sebou zaslechl “…teď bude ten hit“ S.L.O.N. a také nová věc Past (další píseň česky – bravo). Atmosférou na pokraji šílenství, jež maluje zvláštními barevnými odstíny emoce na temno, aby je dokázala euforicky prosvětlit mi DIVE opět připomněli tool, jedinou věc bych pozměnil a to sice echo či ozvěnu v čistě zpívaných pasážích, méně je někdy více. Publikum kvitovalo s povděkem styl DIVE a řekl bych, že bylo příjemně překvapeno.
Druhým vrcholem večera a pro většinu pod pódiem, hlavním a zlatým hřebem koncertu byli čerství vítězové soutěže Jack Daniel’s Music ATARI TERROR. Veselá partička čítající dvě kytary, basu, bicí a taky dva – jednoho křiklouna a jednoho pěvce, celkem v součtu šest hlav.
Parádní show – punk, HC, metal, ska, hip hop vše naházeno, protřepáno a vysypáno z jednoho velkého kbelíku, no možná spíš vychrstnuto na civějící,skotačící, tančící a aplaudující diváctvo, šťavnatá a plnokrevná show. Energie rozbalená na cestu domů, ten zpěvák Lu2 fakt výbornej, křikloun Kurz to zase nakopává. Dost našlápnutá kapela, snad jim to vydrží.

