Boonker - Někdy zapomenem

Boonker by se dal nazvat takovou obyčejnou rockovou kapelou od Jihlavy. Obyčejnost však není nutné chápat jako slovo s negativním příznakem. Naopak, celý život je natolik protkán věcmi neobyčejnými (i co se týká poslechu hudby), že obyčejnost lze chápat jako oddychový návrat do jistoty.

Aktuální počin Boonkeru obsahuje devět obyčejných písniček pohybujících se kdesi na rozhraní poprocku a tancovačkového bigbítu, spíše se kloní k tomu prvnímu. Kapela příliš netlačí na pilu a nesnaží se o nějaké heavy riffy, což je ve výsledku dobře, protože nahrávka je příjemně odlehčená a netrpí typickou zábavovou těžkozadkovitostí. Na albu "Někdy zapomenem" se sice neděje nic neočekávatelného a nikdy neslyšeného, přesto během poslechu několikrát překvapí chytlavé zpěvné refrény, ty ostatně po celé stopáži svou nápaditostí převyšují sloky. Vlastně v tomto směru podezírám Boonker z taktizování, protože za těchto okolností pak refrén při koncertech sám od sebe svádí ke sborovému zpěvu. Textová stránka je v rámci žánru nadprůměrná, výjimkou je jen "Motorkář", pro kterého asi nenajdu vhodný přívlastek.

Sám v tuto chvíli nedokážu odhadnout, zda tato nahrávka kolem mě jenom propluje, či se k ní občas vrátím, ale fakt, že jsem si ji poslechl rád (a několikrát), je nezpochybnitelný.