2. 9. 2009

Born in Pripyat, skupina, která vyhrála Českou rockovou ligu 2009. O cestě za vítězstvím, zrodu Born in Pripyat, o názvu kapely, o jejich budoucnosti a spoustě o dalších věcí se dočtete v tomto rozhovoru.

Zdavím, tak hned na začátek by to chtělo představit kapelu. Kolik máte členů? Na co hrajete? Odkud pocházíte?
Kochy: Tak je nás celkem 6. Martin Bárta a Martin Ledl se činí jako autoři hudby a kytaristé, Miro Pavlíček hraje na bicí, Honza Kochman na baskytaru a zpěvy obstarávají sourozenci Jakub a Markéta Vanišovi. Jakub píše texty do písniček skládaných na zkouškách, které jsou bohužel jen jednou týdně. Díky moderní technice však uděláme spoustu práce i po internetu, takže naše tvorba nezahálí a máte se na co těšit. Máme samozřejmě i přiléhavé přezdívky. Jen ve zkratce: Bárt, Looser, Miro, Kochy, Váňa a Maki.
Na otázku odkud pocházíme není úplně lehké odpovědět, jsme totiž tak nějak odevšad.. Bárt je z Hleďsebe, Maki s Váňou jsou z Mariánek, ale brzy budou Drmoulští, Miro je z Plané u ML, to je to město s hornickým muzeem a naší zkušebnou, Kochy s Looserem dojíždí z Plzně, Looser navíc pochází z Aše a Kochy z jedný zbytečný vesnice na Plzni - Severu.
Když se tedy někdo ptá, kapelu umisťujeme do Mariánek, protože je zná každý díky oplatkám, zatímco Planá nebo Plzeň, to přece nikomu nic neřekne.

Kolik máte přibližně za sebou odehraných vystoupení?
Kochy: Tak všichni máme za sebou poměrně bohatou koncertní minulost. Jako BiP se to číslo blíží zhruba dvacítce, v téhle sestavě vlastně hrajeme teprve od března..

Především vám chci pogratulovat. Právě jste vyhráli soutěž Česká Rocková Liga (dále jen ČRL) a čeká vás nahrávání CD ve studiu Propast. Už máte představu o vašem CD?
Váňa: Rozhodně bude kulaté s jednou stranou stříbrnou.

Máte už vydané nějaké CD, nebo toto bude debutové?
Váňa: Začátkem roku jsme si u Bárta v ložnici natočili takový vlastní debutový demo počin, na němž je k poslechu celkem šest ryze radioaktivních kousků s téměř půlhodinovou stopáží.
Kochy: Nazvali jsme ho prostě „Songs from Pripyat“. Koho by zajímalo, jak se točí třeba zpěvy u Bárta v pokojíčku, na YouTube se dá najít krátký dokumentární film..




Jaké byly vaše pocity, když jste se dozvěděli, že jste vyhráli?
Kochy: Ty pocity jsou stoprocentně nepřenosné, obrovský gejzír emocí, srdce v tempu 220BPM, pořád si opakujete: „300 přihlášenejch kapel, teď stojíte tady v Hanušovicích mezi 4 nejlepšíma...“ a čekáte a čekáte…
A najednou někdo z pódia řekne vaše jméno a jste na infarkt, jako výbuch..
Každopádně je to fakt nádherný, srovnatelný možná s nějakým hodně adrenalinovým zážitkem...

Změní se po této události něco?
Váňa: Bárt si prý začne pravidelně holit nohy.
Kochy: Začnou nás na ulici zdravit úplně cizí lidi a žadonit o podpisy do památníčků.. J U nás před bytovkou budou popelnice namísto bezďáků vybírat redaktoři bulváru ve snaze přinést na první stránku článek o mých špatných stravovacích návycích. Vystoupíme na Silvestra na TV Nova a budeme zpívat nějakou písničku od Pavla Bobka společně s Pepou Vojtkem a Jiřím Mádlem…..
Ne, vážně.. J Nemělo by se změnit nic, jsme to pořád my.. Snad jen že každej nepovedenej koncert nás teď asi bude bolet trošku víc, protože se od nás jako od vítězů ČRL dost očekává. Ačkoli jsme vlastně amatéři, musíme teď dodržovat určitou míru profesionality, pod kterou jít nesmíme.

Kde a jak se zrodila myšlenka přihlásit se do ČRL?
Looser: V době kdy se posílali přihlášky sme rozesílali naše ještě horké demo do všech směrů po celé ČR a jak je vidět tak dolétlo až na ČRL a začali jsme hrát.

Na Bandzonu píšete, že hrajete crossover-metalcore. V tomto kraji je poměrně dost kapel hrající tento styl. Čím si myslíte, že oproti ostatním vynikáte?
Váňa: Máme největší spotřebu pizzy jakožto jednotné hudební těleso. Netajíme se svojí zálibou v fekálním humoru a za maskota máme jednoročního psa, schopného na posezení vypít celou basu piva!
Kochy: To je spíš otázka na naše fanoušky, proč dávají přednost nám. Těch důvodů může být víc. Máme BártaJ , snažíme se střídat hustý spodky s melodickejma, až chvílema infantilníma refrénama. Váňa kromě toho „Mru mru“ nebo jak se to jmenuje (asi growl myslim) dokáže i zpívat a kdyby na to přišlo, zahraje nám i na klarinet nebo ságo. Jako správnej boyband máme i jednoho pohlednýho člena – Miro, akorát to není blonďák jak se na správnej boyband sluší a je navíc zadanej, ale než to fanynky zjistí, třebas si nás stihnou oblíbit kvůli muzice třebas J

Máte nějaký hudební vzor?
Kochy: Jasně že máme. Myslim, že muzikant bez vzoru je jako Lenka Filipová bez kytary.
Váňa: Jako všichni ostatní jsme před pár lety ujížděli na kapelách typu Korn, Slipknot či System of a Down. Dnes se ovšem ohlížíme trošku jiným směrem – často nás přistihnete slintat například nad současnou britskou scénou, odkud pochází parta mladíčků Bring me the Horizon či výteční Architects. Dále máme všichni moc rádi kapely jako Soilwork, Meshuggah, Underoath, Dillinger Escape Plan, I Set My Friends on Fire, ale samozřejmě těch vlivů jsou stovky z celého světa, jako příklad za všechny lze doporučit borce z Moskvy Reign the Absolute, které dnes můžete zdarma ochutnat třeba na bandzone.cz

Je nějaká vaše vysněná akce nebo festival, na kterém by jste si rádi zahráli? Či před jakou kapelou by jste si rádi zahráli?
Váňa: Jakožto interpret jednoznačně Dalibor Janda. Jinak, co se evropských měřítek týče, tak k nejvěhlasnějším patří německý festival Rock am Ring, ale podobných velkých festivalů je po celém světě celá řada. Zajímavou zkušeností by také bylo navštívení New Yorkského clubu CBGB's.




Vysvětlete váš název. Born in Pripyat. Na googlu mi Pripyat našlo nějaké město u Černobylu, ani nevím jak to vyslovovat.
Kochy: Tak rozhodně bych neřekl, že je Pripyat jen tak nějaké město.
V roce 1986 došlo k největší jaderné katastrofě v dějinách lidstva. Při standardním testu „vypneme všechny zabezpečovací obvody a zkusíme, co to udělá na plnej kotel“ došlo k výbuchu jaderného reaktoru v elektrárně Černobyl na Ukrajině, tedy vlastně za humny. Městu Pripyat, který je od Černobylu vzdálený jen pár kilometrů, bylo tehdy nějakých 16 let – bylo podobně jako náš Havířov postavené na zelené louce pro potřeby zaměstnanců průmyslových závodů a Černobylské elektrárny. V době výbuchu tam bydlelo několik desítek tisíc lidí, kteří museli ze dne na den opustit svoje domovy, svoje sny.. Řekli jim že se hned vrátí. Na šňůrách ještě po dvaceti letech visí prádlo, ve vybydlených panelácích se povalují dětský hračky… konečně fotek města Pripyat je plnej internet..
My jsme po vánocích loňského roku řešili, čím nahradit zastaralý název kapely (jako původně Bártovo ,,One Man Show‘‘ jsme se jmenovali Bartcore), chtěli jsme něco dlouhýho, protože názvy jako je třebas Bullet for my Valentine nás baví víc než třebas název Kremulátor. Z Váňovo strany padl název Born in Pripyat a už nám to zůstalo, stejně jako zkratka BiP.
Na první pohled to vypadá, že máme tohle jméno jen tak pro image, abychom mohli používat masky a roušky, hrát si na Stalkery a přitom parazitovat na strašlivým osudu tisíců lidí, kterým se změnil svět kvůli katastrofě. Není tomu ale tak..
V naší kapele jsou jako takový tři generace lidí: Já a Looser jsme Černobylskou katastrofu zažili jako dvouletý. Pili jsme tehdy kontaminovaný mlíko, jedli rekordně veliký, leč jedovatý houby. To všechno proto, že tady u nás se o tom všem taktně mlčelo, ačkoli nad celou Evropou zběsile poletoval radioaktivní mrak. Pak je tu Bárt. Mrak ho dostihl u maminky v bříšku - to taky jednoho poznamená.. A pak ten zbytek - Váňa s Maki a s Mirem. To jsou lidé, kteří Černobylskou katastrofu přímo nezažili, ale její „následky“ potkávají na každém kroku. Podvědomí veřejnosti se totiž díky Černobylu silně odklonilo od užívání jaderné energie.
Každý vidí jen následky v podobě výbuchu techniky, ale málokdo si uvědomí, že nebýt fatálního selhání lidského faktoru, měli bychom dneska plně funkční a dostavěný Temelín, nemuseli bychom těžit miliony kubíků uhlí a nepotkávali na každým kroku člena Greenpeace kterej má jedinej argument – „Jaderná energie je špatná, áno…“
Na druhou stranu, možná by někdo zkusil ten experiment, co se nepovedl v Černobylu třeba právě v Temelíně nebo v Jaslovských Bohunicích a mělo by to následky milionkrát horší. Asi bysme si tu nepovídali..

Kdyby někdo měl zájem vás pozvat na svoji akci, co pro to musí udělat?
Kochy: No určitě se nebát a dát nám vědět. Na našem Bandzone profilu www.bandzone.cz/borninpripyat je všechno potřebné, může si tam poslechnout naše skladby, zjistit třeba, že to není úplně to co hledá J a nebo naopak že je to přesně ono…
Přijedeme skoro kamkoli, cestovat a koncertovat nás totiž baví.. J

Co by vzkázal vítěz České Rockové Ligy 2009 čtenářům rockmag.cz?
Váňa: Jděte za svými sny a nenechte si vnucovat názor, že pokud je něco nové, je to automaticky špatné. Nejdůležitější je, mít dobrý pocit z toho, co děláte a zábava, kterou tato činnost přinese, budiž Vám největší odměnou.

Autor článku: Honza Tesák

Komentáře:

Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!