Poslední ůnorovou sobotu zavítala do jihlavského clubu Trane kapela Cocotte Minute se známým frontmanem Martinem Zellerem. Předkapelu téhlé HC bandě dělali domácí D.A.D.
V osm hodin večer, kdy měl koncert začít, bylo v klubu cca 20 návštěvníků a tak bylo jasné, že je potřeba začátek odsunout. D.A.D. tak začali svůj metalový nášup až o hodinu a půl později, kdy bylo v sále už cca 1OO lidí. Chlapci z D.A.D. hrají velice kvalitní metal (metal-core), avšak přimět poblikum k tanci se jim nepovedlo. Pouze hrstka zájemců, kteří byli zvědaví na tuhle skupinu z nedaleké Polné, se s malým odstupem od pódia pohupovala do rytmu. Asi po 45 minutách se D.A.D. odkldili ze scény a přišla "nekonečná" pauza nutná k přestěhování aparatury obou kapel.
Když se asi v 11 hodin konečně sešli Cocotte Minute na podium kompletní, stálo před podiem už dobrých 150 fanoušků, mezi kterými nechyběl ani basák skupiny Divokej Bill Miloš "Jurda" Jurač.
Koncert začal z ostra a hned od úvodních tónů první písně VO CO TADY DE se pod podiem strhla mela a to i přesto, že CM využili první song k dozvučení. Jenže hned druhá pecka s názvem GENERACE POLOSMRADŮ dostala všechny přítomné do pořádněho varu. Následovali osvědčené hity SVATEJ POKOJ, KAŽDEJ TEN DEN, POĎ SE MNOU a DALŠÍ RÁNO, jež byly prokládány vtipnými vložkami energického Zellera.
Střední část koncertu patřila připravovanému albu, které má vyjít koncem března. "Cocotti" předvedli sedm kousků z nového alba, přičemž hlavně píseň 1-2-3 VPŘED, která je doplněná skvělými samply, dokázala publikum udržet ve varu. Nechyběl ani singl z nového alba s názvem NENÁVIST či píseň se stejným názvem jako celé album, SADO DISCO.
Po několika nových kouscích se kapela vrátila k osvědčeným hitům. Hlavně song CZEKO měl u přítomných obrovský úspěch. Koncert byl ukončen KRÁLEM DISKOTHEQUE. Samozřejmě nemohl chybět přídavek v podobě dvou velice známých songů BASTARD a hlavně KOPEM, při kterých Zeller nechal vyniknout hlasivky fanoušků.
Energií nabytý koncert skončil kolem půl jedné a o tom, že do toho pražská banda dala vše svědčil nejlépe pokoncertní stav Martina Zellera, který ještě deset minut po koncertě seděl na podiu naprosto vyčerpaný s hlavou v dlaních.

