Již po 13. se do Plasů u Plzně a do Jihlavy (dříve do Polné) sjela řada muzikantů, na tradiční festival Czech Rock Block. Zde si můžete přečíst reportáž z Jihlavy.
Za deštivého počasí jsem se s přáteli vydal na 13. ročník tradičního rockového festivalu Czech Rock Block Live do Jihlavy. Začátek byl již ve 14:00, ale já si úmyslně nechal ujít první dvě kapely Debustrol a Visací zámek. Debustrol mě nikdy nijak neuchvátil a jejich texty mi nic neříkají a ani nikdy říkat nebudou. Visací zámek jsem měl to štěstí slyšet zrovna vloni na polenském RockFestu a vůbec ničím mě tato kapela nezaujala. Časově jsem to stihl akorát a po mém vstupu do solidně zalidněného areálu se akorát Visáči loučili s publikem a mizeli v zákulisí.
Na pódium se vrhnul moderátor, opět jako každý rok se jednalo určitě o někoho z rádia Kiss. Moderátor byl v pohodě. Vtipný, zábavný, nepotřeboval používat vulgarismy, zkrátka svoji práci zvládnul na výbornou.
Tradičně se zde konali zajímavé soutěže. Například, když Semtex věnoval do soutěže troje plavky, vypukla sotěž, která spočívala v tom, že která dívka si na pódiu plavky obleče, jsou její. A samozřejmě jak dodal moderátor: "..Plavky si přece ani doma neoblíkáte na oblečení...".
A už se na svojí produkci vrhli liberečtí Krucipüsk. Hned úvodní píseň "Ahoj", která bude na stejnojmené desce jenž je v přípravě, uvedl frontman Tomáš Hájíček slovy: ,,Mamka mě vždycky učila, že když někam přijdu, tak mám pozdravit". Nezapomněl také věnovat píseň "Sjetej" jednomu z řad politiků. Krucipüsk odvedl skvělé a na energii bohaté vystoupení. Ostatně jako vždy.
Po Krucipüsku se na pódium přiřítili Škwoři. Jejich vystoupení bylo jako vždy v pohodě, akorát mě trošku zamrzelo, že víc nekomunikovali s publikem, a že Petr Hrdlička více slovy neuváděl jednotlivé písně...
Hned jak Škwor zmizel z pódia, na řadě byla kapela Törr, která také nepatří ke skupinám, na jejichž vystoupení bych se těšil. Šel jsem si tedy pro pivko a něco na zub. Stánků zde bylo mnoho a nikde jsem kupodivu nestál dlouhé fronty. Celkově jsem byl s prací pořadatelů velmi spokojen.
Akorát jsem dojedl, dopil a šel k pódiu, poslechnout si Dogu. Ač jsem to nečekal, Doga měla podle mého názoru jedno z nejlepších vystoupení večera.
Lídr Roman "Izzi" Izaiáš dobře bavil publikum, zahrál s kapelou několik věcí z nové desky a celkově na mě jejich vystoupení výborně působilo. O jejich závěrečně skladbě "Nejsi nevinná" bych netvrdil, že nějak výrazně převyšuje písně ostatní, jako se někde píše a povídá.
Po Doze přichází Harlej. Tak na tuhle kapelu jsem se opravdu těšil, byl jsem zvědav, jak se kapela vypořádala s personální změnou zpěváka. Příchod Tomáše Hrbáčka, donedávna působícího ve skupině Mash, dokázal Láďu Šafránka nahradit. I když v některých ohledech připomínal Šáfranka až dost, do každé písně přidal něco svého.
Sice mu celkem často vypadl text, ale myslím, že do budoucna se tento problém zažehná. Uvidíme na novém cd, ale řekl bych, že Harlej je schopen fungovat s Tomášem Hrbáčkem v čele bez postižení dál.
Po Harleji a ostatních kapelách, který svůj set již odehráli, se s příchodem stříbrného Slavíka Petra Koláře dosti zvolnilo tempo. Musím se přiznat, že jsem čekal o něco rapidnější odchod fanoušků z kotle, než byl. I jsem čekal větší várku kelímků, dopadajících na pódium. Kolářovi pop-rockové skladby na Czech Rock Block prostě nezapadly. Také se mi nelíbilo, že v každé písni bylo přehnaně často slyšet Petrovo Oujééééééé. Musí se však uznat, že je Petr opravdu zpěvák s velkým Z.
Slovenskou Tublatanku jsem si nechal úmyslně ujít. Slyšel jsem ji na předminulém ročníku Czech Rock Blocku v Polné a jejich skladby se mi nelíbí. Vím však, že chyba je na mé straně.
A již jsem se vracel na vystoupení Arakainu. Arakain předvedl výborné vystoupení. Kapela sáhla i po starších peckách, zahrála třeba Kolonii termitů, či Gilotinu. Čekal jsem, že stejně jako v Plasech si s Honzou Toužimským vystřihne píseň "Strom života" i Petr Kolář, bohužel.
Trošku mě překvapilo, že závěrečné vystoupení patřilo právě Alkeholu, ale myslím, že si to zasloužili. Jejich vystoupení začalo tím, že na okraj pódia přišel bubeník Melmus, sundal si kalhoty, předvedl se zepředu, pak zezadu, oblékl se a šel si sednout za bicí. Ota Hereš tradičně výborně bavil publikum a servíroval s kapelou mnoho osvědčených hitů v podobě "Na zdraví", "Na Slamníku" atd. Během vystoupení Alkeholu ostatní umělci měli celkem upito a tak se "trošku" motali na pódiu a dělali tam kraviny :). Martin Volák si vlezl za bubeníka a lil mu pivo na záda, nebo se Tomáš Hrbáček celkem často přikrádal k mikrofonu a zpíval s Alkeholem sbory a mnoho dalšího. Při vystoupení poslední skupiny jsem jejich produkci již tolik nevnímal a spíše pozoroval, co se to tam na pódiu děje. Po písni "Buráky" jejich vystoupení a vlastně i celý Czech rock block skončil tak, že byly bicí rozkutáleny kolem a jak řekl moderátor: