Debustrol, Fata Morgana, Streetfighters - Kožlany

Kožlanský klub Fantasy Land nachystal na sobotní večer 11. dubna 2009 vskutku lákavé menu, které mě nemohlo nechat chladným, zvlášť když mně stačí z domova přejít jen několik úrodných lánů.

Kožlanský klub Fantasy Land nachystal na sobotní večer 11. dubna 2009 vskutku lákavé menu, které mě nemohlo nechat chladným, zvlášť když mně stačí z domova přejít jen několik úrodných lánů. Místo je to poměrně svérázné. Klub vznikl přestavením diskotéky, která byla v druhé polovině 90. let příkladnou ukázkou toho, kterak vesničanům nabídnout pozlátko velkého světa. Dnes je naštěstí na místě mnohem méně třpytu, stěny zdobí malby draků a podobné havěti v duchu názvu klubu, ale hlavně zde vystupují kapely, na které stojí za to jít.

Hlavní protagonisty asi není třeba nějak dlouze představovat, DEBUSTROL vydal další porci svého masakrujícího thrashmetalu s patřičnou dávkou poetiky uříznutých údů, vyteklých mozků a podobných naturalistických záležitostí, a tak se s novou fošnou Rwanda vydal na cesty. Pro kožlanský večer je doplnila další úderka, která psala historii českého metalu, a to FATA MORGANA, a tak se fanoušci mohli těšit i na strašení nejrůznějšími existencemi typu Markýze De Sade, Drákuly, samotného ďábla nevyjímaje.

První však na scénu nastoupila mladá skupina STREETFIGHTERS. A protože jsem kolem klubu procházel při jejich zvukové zkoušce, bylo na první poskočení po chvějící se zemi jasné, že toto seskupení nehodlá za dalšími učinkujícími o nic zaostat v zemětřesných aktivitách. Jak se dá u mladších kapel poměrně často předpokládat, hrál se hardcore. A hrál se, ostatně jak jinak, pěkně zostra, řízně a nemilosrdně. Nepohybuji se v těchto vodách, abych vás mohl zahrnout nějakým konkrétnějším rozborem, ale vězte, že poslechu této kapely se bát nemusíte, jejich setu není co vytknout. A to se prý poprvé hrálo bez druhé kytary.

Pak už se začala přestavovat scéna pro další kapelu, kterou byla plzeňská legenda FATA MORGANA. Pódiu už nevévodily rakve, jako tomu bylo ještě před pár lety, ale na skromnou šibenici, zapálený obrácený kříž a další rekvizity, které přišly na řadu v průběhu vystoupení, nějaké místo zbylo. Kapela představila nového bubeníka, ale také kytaristu lze považovat za krátce sloužícího. Začínalo se tradičně intrem, při kterém na pódium vkráčela jakási obluda s pochodní v ruce, zapálila obrácený kříž, postrašila lidi pod pódiem a mohlo se začít. Zvuk byl, jak je u této kapely dobrým zvykem, tradičně sytý, plný a konkrétní, a protože kapela byla očividně hladová po koncertování, které bylo poslední dobou dost utlumeno, vše bylo tak, jak si to každý fanoušek přeje, zvlášť když je Fata Morgana věrná i velmi konzervativní metalové image. Repertoárové tutovky, jako např. Spalovač mrtvol, Elizabeth Bathory, Sexuální degustátor nebo Televizní zpracování války se satanem na publikum zabíraly, byť si playlist určitě dokážu představit např. bez Jehly do žíly či později zaznivšího přídavku. Zabírají i scénky, které pódiovou šou doplňují, zasvěcenci si určitě vybaví, jak na faťáckých koncertech probíhá pitva, znásilnění či podříznutí. Za zlatý hřeb bych však vypíchl novinkovou skladbu Devět bran, která je obdařena nakažlivě valivým riffem, pro Fatu netypickými aranžemi a též velmi zdařilým textem. Já osobně jsem byl vystoupením Faty Morgany velmi potěšen a nezbývá mi, než popřát této sympatické kapele, aby se jí po všech personálních rošádách znovu dařilo úspěšně fungovat.

Říkám si, že o koncertu DEBUSTROLU se toho nedá napsat příliš objevného. Kdo jejich masakrujícímu thrash metalu podlehl, sám by na toto téma dokázal napsat několik stránek, kdo k této kapele nepřičichl, těžko jej v jednom odstavci budu přesvědčovat. Ale právě jistota, že dostanete očekávanou zmasakrovanou flákotu krvavějícího masa, ať jste kdekoli a kdykoli, je tím, co si zasluhuje nesrovnatelně větší ovace, než psaní o výkyvech ve formě jiných kapel. Takže co napsat ke Kožlanům? Debustrol to vzal pěkně od podlahy, proslovy se šetřilo, zato se z pódia valila energie čistě hudební. A bylo jedno, jestli jednotlivé fláky pocházely z Neuropatologa, Vyhlazení nebo jiného počinu. Syrová (ať už ve smyslu jejího čerstvého vydání nebo pojetí její hudební náplně a produkce) novinka Rwanda ještě není tolik pod kůží, ale není důvod si myslet, že by při příštím turné měla stát stranou. Dlouhé proslovy se nekonaly, dokonce se mi zdálo, že byl Kolins nějak slušnější než jindy, což paradoxně vedlo k uvědomění, že ač se v textech Debustrolu s nebývalou kadencí střídají nejrůznější zabijáci, masoví vrazi, vyhřezlé vnitřnosti, vulgarismy, rozkládající se mrtvoly a další nezbytné tematické doplňky, stojí vlastně tito pánové na straně dobra a pouze se věnují popisu těchto nešvarů. Skladby do sebe místy navazovaly po slayerovsku, když už došlo na průvodní slovo, pak jej publikum po Kolinsovi dořvalo do konce, stejně jako drtivou většinu prezentovaných textů. Odpověď na otázku, zda mohou texty Debustrolu zlidovět, je tedy naprosto jasná, i když pro mnohé sběratele folkových fragmentů asi trochu nepochopitelná. Důvěrně známé riffy se zahlodávaly pod kůži a koncert byl do posluchačů narván v jednom celku protitankové střely. Obdivuji bubeníka Libora Fantu, protože za něco takového by se měla udělovat sportovní olympijská medalile. A co nejlépe svědčí o výkonu kapely? Je známo, že metalový fanoušek dokáže najít chybu takřka na všem, takže ke zhodnocení koncertu stačí zaposlouchat se kolem. Jenže tentokrát všude znělo jen velmi expresivně vyjadřované opěvování dnešních hrdinů.

Jednu negativní stránku koncertu však zmínit musím. Záměrně jsem si ji nechal nakonec, abych čtenáři psychologicky nekazil dojem. Tou negativní stránkou byla zoufale nízká návštěvnost. Nevím, co by lidé více chtěli, dvě profláknuté kapely, které psaly historii tuzemské scény, k nim jedna našláplá naděje, to všechno za 150,- Kč, což je dnes cena vstupného na kdejakou tancovačku. Nevím, kam tento vývoj spěje a raději ani nebudu předvídat.

Můžu všem jen doporučit, aby neudělali stejnou chybu jako ti, kteří do Kožlan nešli, protože jinak přijdou o Debustrol v absolutně vrcholné formě.