Dive - Songs To Be Afraid Of

DIVE jsou pro mě objevem na domácí tvrdě-rockové scéně. Svoje první dlouhohrající album s názvem Songs To Be Afraid Of, si vydali na vlastní náklady 9.12.2006. Pokusím se přiblížit toto interesantní CD a navnadit na jeho obsah.

Pánové v této sestavě fungují zhruba pět let, zatím se nikam nějak závratnou rychlostí sice nehrnou, ale s deskou "Písní, kterých se mají (nebo máme ?) bát", se začíná blýskat na lepší časy. Po pětiskladbovém EP z roku 2004 se tvorba kapely významně posunula směrem dopředu. DIVE působí všelikými způsoby, jemně se jazzově proplétají, swingují, čarují s rytmy, uklidňují, malují až popovými barvami, aby nás v zápětí rozdrtili na kousky, smrští thrashového přívalu s příměsí HC a deathu.

Deska je poskládána jako kontrastní koláž erupcí a příjemných melodických nápadů a rytmických zvratů, zvláštní pozornost rozhodně zaslouží projev zpěváka Da2, jeho vokál má řadu barev a podob, na jedné straně spektra je šepot na druhé řev, který jakoby trhá nitro, mezitím melodický zpěv plný nejrůznějších emocí. Jednotlivé výkony hráčů jsou velice přesvědčivé. Muzika se pohybuje v prostorových rovinách, které jakoby k sobě nepatřily, kloubí a tmelí je v celek, evokující stavy mysli melancholické, agresivní i euforické. Texty jsou z větší části v angličtině a částečně už i česky (S.L.O.N. a DUSHI), směrem k mateřštině se bude vyvíjet textování i nadále. Já to DIVE jenom schvaluju, je to o překonávání sebe sama.

Povedený je černobílý obal CD, přidal bych právě ještě texty, aby byl kompletní. Bonusem na CD jsou videoklipy - zdařilý S.L.O.N. a koncertní verze songu GAIA, oba jsou rovněž (stejně jako kompletní EP) na webu kapely.

Na poměry naší hard core cross-over scény se jedná rozhodně o jeden z nejzajímavějších počinů.

Pokud bych měl hledat spříznění se stylem nějaké zahraniční party, napadají mě jména jako tool, System Of A Down, KoRn, ale i malíři Ephel Duath a u nás třeba the Switch. Právě Majkláč ze Switch pomohl DIVE s dohozením masteringu a taky motivačně. Jediným nedostatkem se tak zdá, finální zvuková podoba nahrávky, ve srovnání s výše uvedenými jmény, by totiž, na rozdíl od hudby, neobstála. Beru-li v potaz fakt, že se jedná o vlastními silami dotažený projekt, nezbývá než DIVE pogratulovat a těšit se na další vývoj této kapely.