D.N.A. - Nomadam

V místnosti se náhle setmělo. Po podlaze se začala válet mlha, z níž čišel záhrobní odér. Najednou mi v uších zazněly tóny starého klavíru, který hraje ponurou, ale krásnou melodii. Nechal jsem se jí ukolébat a usnul jsem hlubokým spánkem. Zdál se mi sen o krásných ženách, zámku zarostlým trním a pradávných hrobkách starých faraonů.

Kapela D.N.A. vznikla v roce 1999. Jejími zakládajícími členy jsou Kamil Nehilč a Petr Kašper. K nim se záhy přidává Roman Tůma a vzniká tak pevné jádro, které se dodnes nezměnilo. Zato místo frontmana a zpěváka kapely je docela často obměňováno. První album „Svět se točí dál“ se skupinou nazpívala Zuzana Vašáková. Na druhém placatém počinu D.N.A „Ve jménu Boha“ můžeme slyšet skvělého Honzu Hlavatého a na CD, o něž tu dnes běží, tedy „NOMADAM“ stojí u mikrofonu Radek Kurc. Nemohu nezmínit i nedávno vyšlé album „Cesta Stínů“, na němž zpívá současný frontman skupiny Lukáš Grec.

NOMADAM vlastně není řadovým albem, jedná se o megasingl, který obsahuje 5 skladeb které na rozdíl od CD „Ve jménu Boha“ už nejsou tak jednoduše škatulkovatelné. Nechci říkat, že kapela vyměkla, ale přeci jen se trochu vzdálila od nekompromisního Hard & Heavy, které by se dalo přirovnat k legendárním Judas Priest. Možná je to způsobeno poměrem tří balad na dvě rychlejší skladby, které na albu najdeme. Tento fakt však nijak neubírá jejich hudbě na atraktivnosti a nakažlivosti, spíš naopak. Po prvních pár tónech je posluchači jasné, že dalších několik hodin mu v uších nebude znít nic jiného než skladby „Nomadam“, „Hory faraonů“, nebo balada „Spí v růžích“.

První skladba „To se stává“ mě osobně přeci jen moc neoslovila. Příliš melancholická atmosféra, ponurá a teskná melodie a text, který je plný marnosti, mi v podání typického D.N.A. soundu moc nesedí. Na rozdíl od dalších čtyřech písní mi z ní v hlavě neutkvěla ani nota.

Ale dosti kritiky, teď už budeme jen chválit. Zbylé čtyři skladby totiž aspirují na post hitů, které si budeme broukat cestou do práce spolu s věcmi jako Apage satanas od Arakainu. Ne náhodou jsem jsem použil toto přirovnání, repertoár obsažený na tomto singlu mi totiž staré věci Arakainu velmi silně připomíná. Stejně rázný a svižný rytmus, velice pěkné kytarové melodie v pomalých baladách, perfektní heavy zvuk sem tam proložený bigbeatovými prvky. To vše se skládá v songy, které rozproudí krev v žilách a rozbuší srdce.

Co se zvukové kvality nahrávky týče, jisté rezervy bychom našli, ale celkově bych ohodnotil zvuk alba jako povedený. Ty rezervy bych viděl v trochu nevyváženém zvuku bicích – místy se mi zdá jako by mírně utichaly. Celkovému zvuku neprozpívá ani příliš výrazná linka basů, zejméná kopák, ale to je čistě můj subjektivní názor a chápu, že ne každý se s ním stotožní. Na druhou stranu bych rád vyzdvihnul dynamiku, která dodává hudbě živý dojem.

Mám-li své dojmy shrnout, musím se přiznat, že kvalit předchozího alba CD NOMADAM nedosahuje, ale myslím že pro fandy skupiny D.N.A. je megasingl minimálně přijemnou výplní při čekání na další řadovku, která ostatně právě vyšla a na kterou už v redakci netrpělivě čekáme.