Drag me Pissed - My Lifebreath

Rok starý počin, trosky kapely DMP a přesun k žánrovému mixu HC/Emocore. To vše jsou nový Drag me Pissed (překladem něco ve stylu Táhni mně zkárovaného), (název se originalitou blíží spíše do zapadlé punkové vlny, avšak dle názvu nesuďme kvalitu) se svým historicky první demem z loňského léta.

Regionální scéna v okolí Mariánských lázní díky tomu všemu vyslala do svých řad novou kapelu, která určitě neselhala ve snaze pozvednout úroveň místních, žánrově velmi podobných bandů a tak si pojďme rozebrat jejich „demáč“.

Při snaze definovat styl jaký kapela prezentuje svou tvorbu jsem se poměrně zapotil. I když název vypovídá celkem jednoznačně, opak je pravdou a skutečnost vyzní mnohem originálněji, než obecná značka HC/Emocore. Vliv N.Y. Hardcore je určitě neoddiskutovatelný, avšak jednoznačně ho omezit pouze na tuto scénu (Agnostic Front) by byl holý nerozum. Já bych kromě již zmíněného N.Y. vlivu zařadil i druhou vlnu punku v Británii. Kapely jako U.K.Subs, či G.B.H., jsou v některých pasážích písní jasně čitelné a spolu s příměsí raného Ema (Rites of Spring nebo Elliot), vytváří živý obraz kapely. Bubeník, ač jeho tělesná schránku může někomu připomínat reklamu na hlad, nemá nejmenší problém s citem pro ránu, takže neuslyšíte ani zvuk pochodující a dupající Rudé armády, či Wehrmachtu, ale ani nudné šolichání paličkami o bubínek. Je to zkrátka vyvážený poměr síly a techniky, přičemž tvrdé a zdrcující údery přicházejí v souladu s jemnými a libozvučnějšími. Základ je tedy položen, ovšem skutečný zvuk přichází až s nástupem kytar. Zde se enormně promítá skutečnost, že dvě kytary jsou zkrátka více, než ta jedna. Vysoké tóny ladí s libozvučným křikem zpěváka, jak je samozřejmě Emocoru vlastní. Nenechte se ovšem zmást slovem křik, jelikož zde to není žádné tupé breptání čehosi do mikrofonu, ostatně stejně by tomu nikdo nerozuměl, ale spíše prožitý okamžik vyjádřený slovem, trošku vyšší pozice. To vše dotváří obraz kapely, spolu s nesmírnou energií, jenž z jednotlivých skladeb čiší. I přesto všechno, co jsem zde popsal o stylu kapely, se dá stejně říci, že je to vše jen velmi strohé. Na albu totiž nalezneme i písně, jenž nezapadají do mého popisu a jsou si svou vlastní cestou. Sice hodně podobnou, avšak vlastní!

Určitě bych vyzdvihl rozhodnutí kapely zpívat anglicky. I přes krásu naší řeči je ta angličtina mnohem více zpěvnější a na tomto válu je to patrné hned po první poslechu. Zkuste si vyzpívat něco podobného v češtině?

Nic víc k recenzi nemám. Demo momentálně není veřejně dostupné a kluci z kapely si ho šíří vlastní cestou, tudíž pokud by měl o něj někdo zájem musí kontaktovat přímo kapelu na jejich stránkách http://bandzone.cz/dragmepissed, či při jednom z jejich live show, jenž určitě stojí za to. Závěr patří pochvale a doufání, že následující tvorba kapely bude minimálně stejně tak dobrá, jako jejich premiéra.