Edmond Wells - Ex animo

Stejně jako Chinaski nebo Holden Caulfield našli Edmond Wells svůj název v literatuře. Stejně jako The Kelly Family nebo Duo Jamaha v sobě Edmond Wells skrývá také zástupce dvou generací jednoho rodu. Na rozdíl od výše zmíněných ale Edmond Wells hrají crossover a loni vydali druhé EP Ex animo.

Na rozdíl od předchozí, možná zbytečně unylé, nahrávky The Act Of Listening působí Ex animo “nadupaněji” a hlavně propracovaněji. Skupina se otevřeně hlásí k vlivu nu-metalu devadesátých let a výsledkem je sympatický crossover, postavený na průrazné baskytaře a sekaných kytarových riffech.

Oproti žánrově spřízněným skupinám Edmond Wells nepracuje s elektronikou. Na druhou stranu si ale dává záležet na maličkostech, díky kterým je Ex animo zábavné i na opakovaný poslech. Na mysli zde mám kratičké mezihry a náhle změny ve struktuře skladeb, které zároveň nejsou natolik radikální, aby poslech narušovaly.

Při poslechu občas mysl může zabloudit až ke Killerpandě nebo the.switch a přestože tak horké to ještě není, představuje dvacetiminutové EP překvapivě vyzrálou skupinu, která od svého debutu ušla pěkný kus cesty. To se podepsalo i na zvuku nahrávky, který dostal na starost opět Hugo Trkal (The Hops Party, ex-Morokwenkg) a který je o poznání živelnější.

Deska sice vyšla už před rokem, ale minimálně já jsem si znalosti rád doplnil. Pokud totiž skupina ještě více zapracuje na vlastním stylu, může to být hodně zajímavé.