EXNI!TO - rozhovor

Rozhovor s punkovou grupou EXNI!TO. S naším redaktorem Alanem si povídal zpěvák Ježík.

ALAN: Ježíku, představ kapelu.

JEŽÍK: Takže v prvé řadě máme v současné době trochu v kapele změny, tak je nás celkem pět a to:
Michael "Ježík" Kindergarten - zpěv
James "Mürüs" Asbest - kytara
Míra "Čuki" Prokop - kytara
Lars "Pšík" Ekström - basa
Lucas "Woflus" Wölfl - bicí

ALAN: Jak dlouho hrajete?

JEŽÍK: V téhle sestavě hrajeme od března 2007 a celkově hrajeme sedum let od roku 1999.

ALAN: Z té staré sestavy Exni!to jste zůstali jenom dva členové a ostatní se vystřídali?

JEŽÍK: Ano, vlastně já a basák, ten v té době zpíval. Když jsme tenkrát začínali, tak jsme měli problém sehnat bubeníka, takže od zpěvu jsem přešel k bicím no a on zpíval. Až po skoro ročním hraní jsem přešel na zpěv. Tedy přesněji začal jsem zpívat a ještě jsem u toho hrál na bicí, tak takhle nějak byly ty naše začátky. To jsme hráli ve třech asi dva roky, pak nám odešel kytarista. Zase sháňky po dalších členech, někdo se sehnal, pak odešel basák, prostě prekerka. Ale vytříbilo se to a hráli jsme pak delší dobu ve čtyrech až vlastně do teď, kdy jsme přibrali další kytaru no a je nás pět.

ALAN: Ze začátku jste byli regionální kapela, nebo jste rovnou začali jezdit mimo okres?

JEŽÍK: Tak na začátku jsme byli regionka, pak po necelém roce hraní jsme vyjeli na západní Čechy, Plzeň. Oni někteří lidi, co jsme znali od Plzně se přijeli na nás podívat do Budějovic a líbilo se jim to, tak nás pozvali.

ALAN: Po Plzni se to rozjíždělo dál, nebo jste stagnovali?

JEŽÍK: Ne, začali jsme jezdit víc, po té Plzni se nám ozvali další lidi, že nás viděli v Plzni a jestli bychom nepřijeli hrát k nim.

ALAN: Republiku tedy máte sjetou, co zahraničí?

JEŽÍK: Byli jsme jednou v Německu, bylo to v Drážďanech a další koncerty v zahraničí jsme neměli

ALAN: Nezvali vás třeba na Slovensko? Punk Island?

JEŽÍK: Cdčko jsme posílali, pořadateli se to líbilo, ale prý má ještě dalších osmdesát kapel, co chtějí hrát + ty co už vybral, takže možná na přes rok.

ALAN: Přesto v Čechách bych řekl, že jste na takové té imaginární špičce punku mezi dvacítkou punk kapel.

JEŽÍK: Tak za tohle hodnocení moc děkuju. Já bych neřek že mezi dvacítkou, spíš mezi pětadvacítkou. Smích.

ALAN: Smích

JEŽÍK: Ne, teď vážně, prostě se snažíme dělat to zodpovědně.

ALAN: Musím to takhle hodnotit, nějaký ten pátek už vás sleduji a skoky jak v textové, nebo hudební sféře máte hmatatelné. Když vidim kolik akcí děláte do roka, tak jdete opravdu geometricky nahoru. A už jste si zahráli i s poměrně velkou kapelou, s Horkýžeslíže. Jaké to bylo?

JEŽÍK: Tak já to vezmu trochu napřeskáčku. Hodně jsme začali hrát po natočení demo snímku, když se dostal mezi lidi. Po natočení CDčka Proti Vám, kde byl zvuk dost dobrý a dostal se materiál i k lidem, co maj kluby a punk neposlouchaj, tak nás začali zvát i oni. To je moc fajn. Hráli jsme třeba s N.V.U., E!E, SPS, Konflik, TELEX no a s Horkýžeslíže. Horkýžeslíže jsou Horkýžeslíže.

ALAN: Aha, rozumim. Punk z kapely vlastně posloucháte jen dva členové, ostatní jsou zaměřeni na metal, což hudbu okoření, ovlivní a zvedne. Ve vaší hudbě to je dost markantní, co jsem slyšel první album, které máte je sakra dobré a při dnešním vystoupení v Plzni s druhou kytarou budete jak český Exploited s vlastníma nápada. Prostě vám tleskám.

JEŽÍK: Tak to máš pravdu, punk posloucham vesměs jen Já a Pšík. Ostatní členové jsou zaměřeni na metal. Na různé žánry metalu. Každý do té hudby dá to svoje my ponecháme pouze punkovou kostru a obalíme to tím ostatním no a je z toho to, co z toho je.

ALAN: 100%. Znám spoustu kapel, ne jen u nás, ale i v zahraničí. To, co hrají, poslouchá a má rád jeden nebo dva členové, ostatní mají rádi úplně něco jiného a to přimixují do té hudby no a mají bomba muziku s nápadama. A jde o spoustu velkých kapel jak v metalu, punku nebo v hardcore. Pokud se tedy nekombinuje moc.

ALAN: Teď připravujete pomalu nové album.

JEŽÍK: V srpnu pujdeme do studia nahrávat nové skladby a venku by měla být na konci října.

ALAN: Ta nová deska bude výrazně jinačí, nebo pojedete v těch samých kolejích - samozřejmě se dvěma kytarama?

JEŽÍK: Bude to stylově stejné, ale jak říkáš obohacené o další kytaru, vyhranější a textově pestřejší než stará deska.

ALAN: Na léto máte nějakou koncertní šňůru připravenou?

JEŽÍK: Máme nasmlouváno 25 koncertů a víc toho nějak nechceme, protože budeme točit tu desku. Jinak celoročně hrajema tak dva koncerty do týdne.

ALAN: Před nějakým časem jsme společně už dělali rozhovor a padla i otázka na přípravu festivalu v Jižních Čechách, jak jste na tom letos?

ALAN: No podle toho jak se usmíváš tak to asi zkrachovalo.

JEŽÍK: No takhle, my jsme se snažili, ale nějak se nenašly prostory, nebo ještě lépe městská rada nebyla ochotna poskytnout prostory, které jsme si chtěli vzít do pronájmu, tak na tom to zkrachovalo. Jaksi v Budějovicích je to trochu problém, ale zkoušim ještě radu v Třeboni a ty se zase tak nepřátelsky nestavěli. Prostě si to nechají projít hlavou a dají nám vědět. Prý by to neměl být nějak velkej problém, tak pokud to bude, určitě tě pozvem.

ALAN: Díky, to by bylo fajn, zase bych udělal tunu rozhovorů.

JEŽÍK: Ono už není tolik času na přípravu, tak bych to viděl na 15 kapel na sobotu, bylo by to venku na nádvoří staré fabriky a hrály by hlavně kapely z Jižních Čech.

ALAN: Škoda, že se nějak rada v Budějovicích k tomu moc nestaví pozitivně. Co já si pamatuji tak v Budějovicích krom tedy Depešáků, bylo poměrně dost takové té Crew Punx a Crew HardCore kultury. Já jsem byl na spoustě koncertů za minulého režimu a i hned po pádu minulé vlády dělali i kapely ze zahraničí, namátkou mne napadají třeba Into Another, Ignite, Sick of It All a další. Z té staré školy zůstal tam ještě v Budějovicích ještě vůbec někdo?

JEŽÍK: Zůstalo jich pár, no není jich asi moc, ale jsou stále aktivní a jsem vlastně i rád, že jsou a zůstali u toho. Alespoň ukazují, že tohle není kultura jen pro děti, ale je to na celý život.

ALAN: V kolika klubech se nechá zahrát v Č.B.?

JEŽÍK: No ve dvou.

ALAN: Tak to je žalostně málo. Za dobu vašeho hraní zpozorovals, jestli na vás chodí míň nebo víc a nebo stále stejně lidí?

JEŽÍK: V Jižních Čechách bych řekl, že na nás chodí čím dál tím víc lidí. Teď jsme třeba hráli v jedné malé vesnici u Třeboně, tam nebyly nikdy koncerty. Hráli jsme v hospodě a tam nevěř nebo věř prostě tam přišlo 130 mladých od nějakých 15ti až 20ti let lidí. Když jsem přišel, tak jsem byl jako Alenka v říši divů to bylo prostě něco suprového. Pařili od začátku do konce. My děláme koncerty v Milošovicích u Třeboně na jaře a na podzim a dřív tam chodilo 70 maximálně 80 lidí jo a teďkon jsme tam hráli v dubnu a přišlo 180 lidí a převážně punkáčů a bylo to bezvadný.

ALAN: No ono se není čemu, divit když vystupujete na MTV

JEŽÍK: Smích.

ALAN: Do Strakonic to máte poměrně blízko, Strakonice byly a zatím jsou takovou líhní HardCore – Punk kolébkou. Strakonické kapely ty starší oslovujou tě ještě dnes?

JEŽÍK: Znám ty kapely, určitě nejvíc se mi líbí Telex a pak mam rád i Zelení Kanibalové to byly dobré kapely. To byl takový muj idol v začátcích. Do Strakonic jezdíme moc rádi a když jsem se potkal s Karlem Bousů, byl jsem moc rád. On nás pozval na Strakonický fest už třikrát a bylo to perfektní.

ALAN: Něco závěrem vlastního?

JEŽÍK: Chtěl bych všem vzkázat aby se drželi a prosazovali punk dál.

ALAN: Díky

JEŽÍK: Taky díky, Alane.