Exorcizphobia - Disease Inside

Nevím, kde na mě trutnovská skupina Exorcizphobia přišla, ale to není tak podstatné. Napsali požadavek, zda bych nezhodnotil jejich tvorbu ve formě mp3, kterou mají již hotovou a čeká se jen na lis mCD. A já tuto nabídku po poslechu přijal. Důkazem je pár řádků této recenze.

K dnešní historii kapely čerpáno z jejich profilu.

Kapela vznikla koncem léta roku 2005 pod názvem Deathmarch. Zakládající sestavu tvořili na postu: kytara – Tomáš Skořepa, baskytara – Jan Erben, bicí – Jakub Václav. V prvních měsících existence začínají , za veliké podpory přátel, zkoušet u místní kapely Prokion. V tomto období celá kapela stojí na kytarovém talentu Tomáše, který usměrňuje prvotní tvorbu do heavymetalového stylu. První secvičené písně jsou coververze skupin: AC/DC, Black Sabbath, Judas Priest nebo Metallica. V listopadu téhož roku se kapela přesouvá do místního rockového klubu New End, kde nalézá zázemí pro následující půlrok. S příchodem nového roku přivítala kapela, již pod novým názvem Exorcizphobia, na post doprovodné kytary dlouholetého přítele Josefa Valkouna. Další se dozvíte, pokud zabrousíte na jejich stránky.

K samotné hudební produkci. Současný veškerý um sázejí na klasický Trash Metal s hutnými projevy zpívané v Aj. A je to po čertech dobré. I když markantně hmatatelný je vliv prvních alb Metallica(y). Tomáš Skořepa , jakožto zpěvák svůj hlas zvládá stejně dobře jako James Hetfield, až tak dalece je to dobré. Samozřejmě postavit skupinu jen na zpěvu by bylo asi málo. U chlapců a mohu mluvit o chlapcích, neb jejich věkový průměr je něco málo přes 20 let. Zvládají své instrumenty naprosto dokonale a pokud jim to půjde společně takhle dál mohou tvořit během krátké doby Trash metalovou špičku minimálně v Čechách. Nemluvě o tom, že by dokázali své další album vyšvihnout u zahraničního labelu. Kytarové variace a rozložení zmáknutý ve svém žánru na výbornou ani bicí nezahálí šlape klus maratonu ve splašeném dynamickém tempu. Opravdu dobré. Škoda jen, že basa je mírně potlačena a nevynikne, trochu se schovává (na kvalitě tvorby to neubírá), přeci jenom by měla být více slyšitelná. Na live záznamech je ve stejné hlasitelné linii a při poslechu nejde jen o nějaké E nebo G. Pěkně odehráno. Album Disease Inside basu schovává. Ale jak píši , hrají chlapci velmi dobrou hudbu, doporučuji poslechnout a posléze podpořit