12. 9. 2006

Rock’n’roll je póza, řekl jednou nějaký frajer, a měl pravdu. Vzpomeňme na zákazy prvních rokenrolových písní v USA, které byly obscénní jen proto, že si v nich jinak sexuálně atraktivní a dobře oháknutí borci stěžovali na problémy s láskou. Není lidštější muziky než rock’n’roll. A Flaming Cocks to moc dobře vědí!

Banda pásků si řekla, že je už nebaví pořád jen hrát si ty svoje ska a punkové prdy, tak že si jako udělají kapelu. Turbo rokenrol. Poskládali se dohromady, nahradili elektrickou basu za původní dřevní kontrabas a zanedlouho už to prali do lidí jako předskokani Misfits. Nahráli parádní album, které pojmenovali s hravostí sobě vlastní: Cockaine.

Když jsem CD vytáhnul, byla matka moc zvědavá, co to zas hodlám pouštět. Po prvním songu Pull the Trigger, který ze startu evokoval Tiger Army, prohlásila, že se to dá poslouchat, čímž bylo vše jasné. Nepsané pravidlo, že pokud se vaše muzika líbí matce, musí to být aspoň tak dobré jak Presley, se potvrdilo. Dokonce tak moc, že po poslechu byl Hound Dog hadr.

Album se nese ve svižném rytmu pěkně od začátku, instrumentálně to není žádný Glen Branca, ale to taky nikdo nechce. Síla je v jednoduchosti, bylo by však fatální chybou čekat ryze punkovou simplicitu ve formě E-A-E-C. Melodie chytlavé, angličtina perfektní, zpěv někdy trochu nevýrazný, koření v podobě sborů, back vokálů a ne zrovna rokenrolových nástrojů; dohromady to dává elektrizující dávku hudby. Pěst všem, kdo tvrdí, že rokec umřel s Elvisem.

Flaming Cocks hrajou svůj punkem střihnutý rokec pěkně od podlahy, jak se tahle fráze může zdát komukoliv děsná. Dandy vizáž, hororový feeling, odkazy k punku a ska (perfektní píseň Crossroads) s šíleným kontrabasem v pozadí nabízí porci luxusního psychobilly, jaké jsem už dlouho neslyšel. Snad se diskografie Flaming Cocks na tomhle počinu nezastaví. Čtrnáct dávek kokainu, který neškodí zdraví, abyste na naší rokenrolové scéně pohledali.

Autor článku: Herkules Pometlo

Komentáře:

hey mrtě písnička je podle mě taky Bunny (14ctka) ale celý to album je dost v poho a mě se to líbí :) psychobilly (rockabilly) je v poho a k "ale ne" a jeho větě "ale možná to valí tak u vás v praze" tohle si nemyslím v Rožnově pod Radhoštěm a mrtě jiných městech se psychobilly celkem dost poslouchá , ale je to o stylu hudby co se komu líbí ... já odobně nemůsím pop a normální rock a takový ty sračky dávám přednost ska,psychobilly,punk,punk-rocku a heavy metalu .... jinak celko v poho článek ;)

ale jasně, já myslím, že autor nechtěl říct, že to nefrčí, ale možná to valí tak u vás v praze; a aby to někdo vydával, to by se muselo něco velkého stát... a co se týče psychobilly, časy green monster jsou pryč...

mám pár výhrad k poslednímu odstavci. "luxusní psychobilly, jaké autor článku dlouho neslyšel"? Tak tahle věta jde dost šejdrem! Slyšel autor vůbec nějaké psychobilly?!!!? "čtrnáct dávek,..., abyste na naší rokenrolové scéně pohledali"? Mno, když autor článku zvedne zadek a navštíví pár koncertů, tak zjistí, že to tady docela frčí...jen je problém v tom, že lidi dobrou muziku pořádně neocení, tzn. nikdo tuhle muziku nechce vydávat :(

Pro možnost vkládat příspěvky do diskuse se prosím přihlaste.
(vpravo nahoře)

Pokud ještě nemáte účet, zaregistrujte se.