GK Band & Sugar Blue - Neratovice 22.9.06

22. září se uskutečnil koncert Sugar Blue & George Kay Band v Neratovicích. Autor reportáže tvrdí: "Dlouho jsem zvažoval, jestli nepůjdu raději na Pearl Jam, kteří nedávno vydali skvělou stejnojmennou desku, ale zvítězila zvědavost..."

Akce proběhla v prostorách "Jazzového klubu" v Neratovicích, což je skleněnými dveřmi oddělená část patra komunistického kulturáku s malým pódiem a nic moc akustikou. Problém dělal hlavně zvuk bicích, které rezonovaly o sto šest a také "neslyšitelný" centrální mikrofon pro Sugar Blue, což vyřešil po malé přestávce zvukař výměnou předních aktivních reprobeden.

Tato negativa ovšem hravě opominu, protože koncert byl skutečně síla.

Začínalo se v sestavě kytara, basa, bicí (George Kay Band), úvodní hard rockovou vypalovačkou odzpívanou kytaristou Jerry Campbellem, takový nářez bych na bluesovém koncertě fakt nečekal. Následně se zvolnilo do blues a zpěvu se tentokrát ujal basák George Kozel.

Během třetí skladby se odněkud zezadu ozvaly tóny foukací harmoniky a mezi stolky se k pódiu propracoval Sugar Blue.

Kapela tak byla kompletní a šlapala jako hodiny. Střídalo se tradiční blues, jižanský rock, hard rock a to vše okořeněno rock’n’rollem, soulem, country a špetkou funku. Sestava plná ostřílených borců - pětistrunnou basu obsluhoval výtečně George J. Kozel (spoluzakladatel Blue Effectu), bicí spolehlivě hnal dopředu Jimmy Pendleton s vizáží motorkáře, sólovku a zpěv skvěle obstarával Jerry Cambell a zcela mimořádný výkon předváděl Jimmi Whiting neboli SUGAR BLUE na foukací harmoniky a také jako sólový zpěvák. Pozvánka na koncert nelhala, čekal jsem hodně, ale tohle fakt ne.

Zvuk harmoniky chvíli zněl jako trubka Milese Davise nebo saxofon Johna Coltranea, jindy zase jak sólující elektrická kytara. Takže i tento miniaturní nástroj v kombinaci se speciálními efekty a vytříbenou technikou je rovnocenný ostatním "plnohodnotným" nástrojům. To dokázal Sugar Blue v dechberoucím přídavku, kdy své vokální sólo, prokládal fantastickou hrou na harmoniku. Zároveň sólujíc se sám i doprovázel.

Zcela jednoznačně vrchol večera, i když i těch bylo několik, Hootchie Cootchie Man od Willieho Dixona, santanovské funky Lip Service jejímž autorem je Sugar Blue, variace na ZZ Top High Heal Shoes či Kozlův Iron Man.

Tato mezinárodní sestava - černošský frontman Sugar Blue byl doprovázen Američany Campbellem a Pendletonem a Čechošvýcarem Kozlem - také minulý rok natočila velmi slušnou desku „Right Now“ ve studiu Propast Petra Jandy, která tvořila páteř koncertu.

Hudba je univerzální řeč, spojující různé styly a překačující hranice.