28. 3. 2008
"Chceme dělat muziku, za kterou se nebudeme muset stydět…" Existuje mnoho tzv. zábavových kapel. Některé jsou horší, jiné zase zcela jistě svojí produkcí přesahují tolik opovrhovanou kategorii „kapely okresního tancovačkového formátu“. Do té druhé škatulky se snaží proniknout i třebíčská rocková kapela Hannah.
Už léta v ní účinkují ostřílení muzikanti, kteří toho spolu hodně zažili, neboť první zkoušky skupiny a první veřejná vystoupení se datují už někdy do roku 1996. V současné sestavě (pouze s obměnou bubeníka) hraje Hannah od roku 2000. Můžete ji nečastěji vidět na pódiích v okolí Třebíče ať už na samostatných vystoupeních skupiny nebo spolu s některou jinou třebíčskou formací. Kapela se snaží hrát rockovou muziku vhodnou pro tanec a dobrou pařbu, jak uvádí na svých stránkách. Stylově se tedy hlásí ke kapelám, jako jsou HIM, Guano Apes, Die Happy, Audioslave nebo Paradise Lost. Určitou devizou skupiny je střídání vokální složky mezi zpěvačkou a zpěvákem, což přidává Hannah na zajímavosti.
Nejen o současném stavu kapely, ale i o minulosti a budoucích plánech jsme si povídali s klávesákem Martinem Kotrbou a basistou Františkem Němcem.
Hannah je, pokud se nepletu, židovské dívčí jméno. Proč si rocková kapela vybrala právě tento název?
S židovskou tématikou nemá naše kapela opravdu nic společného. Nápad pojmenovat takto skupinu pochází od naší zpěvačky, které se líbilo jako jméno dívky a použila jej pro název kapely. Co nás ovšem také na jméně Hannah baví, je to, že se dá číst z obou stran stejně.
Hrajete už více než deset let, ale stále nejste příliš známou kapelou. Čím myslíte, že to je?
Nejspíš to je tím, že zas až tak často nevystupujeme. S tímto problémem totiž souvisí muzika, kterou produkujeme a na kterou nejsou lidé chodící na taneční zábavy moc zvyklí. Hrajeme méně známé moderní rockové písně, které je nebombardují pravidelně z rádia. My si ale právě na tomto stylu zakládáme a věříme, že si své posluchače už brzy najde. Chceme se prostě odlišit od ostatních kapel hrajících v Třebíči a okolí, ale často je to těžký boj.
Kdybychom se tedy měli zaměřit na styl, který hrajete, jak byste ho pojmenovali?
Hrajeme novější rockovou muziku. Těžko ale nějak specifikovat náš styl. Od začátku se snažíme na jedné straně „nezamrznout“ na starých rockerech a na straně druhé nepodlehnout podbízivé komerci. Pro někoho možná zníme tvrdě, ale vždycky se snažíme, aby naše písničky byly taneční, melodické a byly použitelné především pro taneční zábavu.
Co považujete za svůj největší dosavadní úspěch?
Největším úspěchem asi bylo opakované umístění na předních místech ankety Skupina roku, která mapuje úspěšnost třebíčských kapel a probíhá každoročně v létě. Především naše zpěvačka pravidelně obsazuje nejvyšší příčky a my jsme na ni právem hrdí. Dále nás také bavila společná vystoupení s kapelami Katapult, Abraxas nebo Argema. No a samozřejmě za velký úspěch považujeme to, že mimo bubeníka už téměř osm let existujeme v nezměněné sestavě, což nebývá u kapel tak běžné.
Každá kapela má své sny. O čem sníte a co si přejete vy?
Muzikantské sny má samozřejmě každý z nás a každému se zdají asi jiné. V této otázce ovšem zůstáváme nohama pevně na zemi a bereme muziku hlavně jako velkého koníčka. Naším přáním je tedy především dělat takovou muziku, za kterou se nebudeme muset stydět a pravidelně hrát pro lidi, kterým se naše muzika líbí. Samozřejmě i dalším úspěchům se nebráníme.
Takže vaše plány do budoucna jsou jaké?
Jak už bylo řečeno, hlavně bychom chtěli pravidelně hrát pro naše fanoušky. Dokud to nás i je bude bavit, tak to bude v pořádku…
Současná sestava kapely: Ivana Pažourková – zpěv, Zdeněk Kašpárek – zpěv, Standa Pažourek – kytara, František Němec – basa, Martin Kotrba – klávesy, akustická kytara, zpěv, Jiří Klíma – bicí.
Diskografie: demo …v recordním čase (2005)