31. 7. 2011

Již čtvrté album nazpívané novým frontmanem Tomášem Hrbáčkem s titulkem „Máme Vlka“ … Za sebe musím říct, že jsem byl na nové CD docela zvědavý. Na koncertní projev Toma Hrbáčka jsem si již zvykl i na jeho podání skladeb zpívaných dříve Vláďou Šafránkem.

S novou deskou přišlo ale menší zklamání. Nechci říct, že je deska úplný propadák, najdou se zde i světlé momenty, ale je jich bohužel málo. S každou písničkou na albu mám pocit, jako by našemu Harleji pomalu rezavěly součástky a ztrácel šťávu, kterou dřív překypoval.

Pojďme si album trošku nastínit. Otvírák „Kapitán Morgan“ je docela pěkná záležitost se zpěvným refrénem. S druhou skladbou „Masakr zmutovanou makrelou“ už to začíná skřípat. Už jenom název mi přišel trošku stupidní. Následuje „Možná jednou…“, tuhle věc vždycky přeskakuju. Harmonika v mezihrách mi připomíná atmosféru vesnické tancovačky. Určitě by se bez ní deska obešla.

„Dětský hřiště“ mi vylepšilo náladu. Je to taková pohodová rocková písnička a po dlouhé době s pěkným a výstižným textem. Počáteční riff se mi hodně zamlouvá, z mého pohledu docela dobrá písnička.

Následující „Hračka“ zní jako nějaký melodický novodobý punkrock pro děti. Hodně se mi zalíbila skladba „Cesta do ráje“. Je to pecka, ve které zní pěkná kytarová vyhrávka, na Tomášův hlas je jak dělaná. Song má svižný refrén a výborné sólo. Jeden z mála světlých momentů na desce. Škoda, že ostatní skladby neubíhají ve stejně svižném tempu.

„Celebrita z ubytovny“ se nese trošku ve starém duchu, přesto mi místy připomíná opět vesnickou tancovačku.

Ze závěru alba mě zaujal začátek skladby „Ejacula von Krankenhaus“, otřesně narepované sloky mi však naději vzaly.

Předposlední zářez má ve své režii bassmistr Kolins. Do uspávající desky vnesl trochu „Debustrolovské“ energie ve skladbě „Spokojenej kmet“. Odeřval ji naprosto předpisově. Dojem mi však zkazil melodický refrén zpívaný Tomášem, který se sem opravdu nehodí.

Desku uzavírá pecka „Víme, jak to chodí“, další z těch světlých momentů na desce, ale bohužel poslední.

Celé album na mě působí opravdu jako nynější prázdninové počasí, pořád zamračeno s opravdu minimálním výskytem slunce. Což mě velice jako fanouška mrzí. Tomáš Hrbáček není špatný zpěvák, má pěknou barvu hlasu, která bohužel ke většině písní Harleje moc nesedí. Líbí se mi však jeho hlas v písničkách „Cesta do ráje“ a v závěrečné „ Víme, jak to chodí“. Tyto pecky společně s úvodní „Kapitán Morgan“ a Kolinosovic „Spokojeným kmetem“ považuju za opravdu pevné pilíře, které tuhle rozviklanou lávku drží. Vypadá to, že kluci měknou a ztrácí rockovou dravost, což je hodně velká škoda.

Snad „Špatný věci hoděj za hlavu a ze všech cest si vyberou tu správnou“.

Autor článku: Tommy

Komentáře:

Takovéto recenze čtu všude. Album se mi líbí, ale je prostě jiné. Myslím si, že většina takových, jako je výše uvedený názor, vyplývá spíš z toho, že porovnává tvorbu kapely, ale ta už dnes jde jiným směrem, což je jasné minimálně od University. Na novém albu je ale v tomto smyslu aspoň lepší zvuk, na University byl příšerně utopený zpěv. Kdyby na té desce nebylo napsáno Harlej, byly by recenze jiné, to je mi jasné.