Helloween - Probourání zdí Jericha
Helloween, skupina pocházející z Hamburgu, která čítá už přes 20 let působení na metalové scéně ve své historii prošla mnohými změnami v sestavě i směry v hudbě, kterou hrála. Než se však pustíme do závěrů, kde Helloween skončili, co takhle projít si, jak to všechno začalo.
Za úplné začátky se dá považovat kapela kytaristů Kaie Hansena a Pieta Sielcka nesoucí název „Gentry“, hrající kolem roku 1978-1979. Později se přejmenovali na „Second Hell“, poté na „IronFist“. Ke kapele přibyli 2 hráči, Ingo Schwichtenberg za bicími a Markus Grosskopf s basovou kytarou. Byla vydána kazeta se třemi demo písněmi, které napsal Piet. Ten samý rok dostal Kai nabídku hrát v kapele Michaela Weikatha, nesoucí název „Powerfool“. Nejdříve zaujal Kai odmítavý postoj, avšak v roce 1982, kdy jeho skupinu Piet opustil, pozval Michaela do Ironfist, který nabídku přijal. V této sestavě byl název kapely změněn naposledy, na námi již známé HELLOWEEN (název vymyslel Ingo). V roce 1984 byli požádáni o propůjčení svých 2 písní na kompilaci „Death Metal Sampler“. Pro tuto příležitost Helloween složili 2 písně – „Oernst of Live“ a „Metal Invaders“.
V následujícím roce Helloween podepsali s Noise Records smlouvu a vydávají první mini cd s názvem „Helloween EP“ v sestavě Kai Hansen - kytara a zpěv, Michael Weikath - kytara, Markus Grosskopf - basa a Ingo Schwitnberg - bicí. Poté následuje už plnohodnotné CD, přímo legendární „Walls of Jericho“. Po vydání tohoto alba je už všem metalovým fanoušků jasné, že se rodí nový styl, který je později nazván speed metalem. V následujicím roce je složena dodatečně píseň „Judas“, která se později objevuje na CD Wall of Jericho jako bonus, společně s Helloween EP. Proto si již spoustu z nás nedokáže představit poslechnout si TO legendární Jericho, bez pecek jako „Starlight“, „Cry for Freedom“ a dalších.
V roce 1986 je do kapely pozván mladý Michael Kiske na post zpěváka, který se však zdráhá a nabídku nechce přijmout. Tvrdil, že metal vůbec nezná, že jediné co zná jsou tak Iron Maiden nebo Metallica, které občas slyšel v rádiu. Nakonec se však nechal přemluvit a nejslavnější éra Helloween už se začala rýsovat. Helloween napsali celkově 18 písní, které chtěli vydat na dvojalbum. Vydavatelství však rozhodlo jinak a proto se celý materiál protřídil na 2 alba a byl vydán rok po sobě. První část dostala název „Keeper of the Seven Keys pt. 1“ a byla vydána roku 1987. Rok na to je vydán druhý díl „Keeper of the Seven Keys pt. 2“, který slaví o něco větší úspěch než jeho předchůdce. Michaelův hlas se zdá být jedním z nejúžasnějších které vůbec v metalu nalezneme. Bohužel během turné v roce 1988 se Kai Hansen nepohodl se skupinou a vydavatelstvím a proto kapelu opouští. Na pozici druhého kytaristy se postaví Roland Grapow, kamarád Michaela Weikatha, který dokončí rozjeté turné. V Roce 1989 je vydán živák „Live In The UK“, na kterém ještě hraje Kai.
Asi nejkritičtější období Helloween, kdy měli spoustu problému s vydavatelstvím, které se rozhodli vyměnit. Jeho náhradou se stalo EMI Records, u kterého vydávají roku 1991 album „Pink Bubbles Go Ape“ v sestavě Michael Kiske – zpěv, Michael Weikath – kytara, Ingo Schwitenberg – bicí, Markus Grosskopf – basa a Roland Grapow – kytara. Tímhle albem si spoustu fanoušků poštvali proti sobě. Každý chtěl pokračovatele „keeperů“, to však bez Kaie asi těžko půjde. 2 roky nato, v roce 1993 vyjde další album, s názvem „Chameleon“, jehož obálku navrhl Michael Kiske, kterému až moc narostl hřebínek a je si jistý svým postavením v kapele. Situace v kapele je dost napjatá a při turné se ke Kiskemu přidává Ingo, proti kterým stojí Michael Weikath a Roland Grapow. Jediný neutrální je Markus Grosskopf. Ingo bohužel propadne drogám a začne trpět schizofreníí. Jde se léčit a turné za něj dokončuje Richie Nabel. Nakonec ke konci roku 1993 Michael Kiske skupinu opouští. Ingo ho následuje.
V dalším roce skupina, kterou již mnozí zatratily, nachází novou oporu v podově Andiho Derise u mikrofonu (Pink Cream 69) a Uliho Kusche za bicími (Gamma Ray – skupina Kaie Hansena). S novými posilami Helloween vydávají v roce 1994 album „Masters of Rings“, které jasně skupině navrací novou krev do žil. Na tomto albu je jasně vidět, že příchod Andiho a Uliho byl pro kapelu důležitý. Bohužel však Andi nedosahuje Kiskeho kvalit, čehož si samozřejmě všímají Kiskeho věční zastánci a Andiho pobyt v kapele dost znepříjemňují.
Při nahrávání dalšího alba „The Time of the Oath“ každého fanouška Helloween zraní zpráva, že bývalý bubeník Ingo Schwitenberg neunesl svou nemoc a 8. 3. 1995 spáchá sebevraždu. Helloween Ingovi skloní poklonu a věnují mu toto CD. Gamma Ray pro Inga složí píseň „Afterlife“ a Michael Kiske píseň „Allways“. Po turné k „Time of…“ následuje živák s názvem „High Live. Rozhodně jedno z největších fiasek kapely.
Rok nato vychází sólové album Andiho Derise s názvem „Come in From the Rain“ a sólovka Rolanda Grapowa „Four Seasons of Live“.
V roce 1998 vychází deska „Better than Raw“. Název (Lepší než syrové) vymyslel Michael Weikath a má pouazovat na to, že téměř každý fanoušek v Japonsku Helloween daruje dýni a to dokonce syrovou, které moc rádi nemají. Na albu se nepodílel Roland žadnou písní a také vyšlo přesně tak, jak ho Helloween nahráli, nekonzultovali ho se svým producentem ani s ním materiál nemixovali. Zvláštní však je, že je mnohými považováno za vrchol tvorby Helloween s Andim.
„Metal Jukebox“, tak se jmenuje album, které Helloween vydali v roce 1999 k oslavě 15. výročí od působení kapely na scéně. Na albu se nachází pouze cover skladby.
Na přelomu tisíciletí, na svátek všech svatých (halloween), vychází deska „Dark Ride“, zlatý moment Helloween. Jedno z nejoblíbenějších Cdček u fanoušků. „Temná jízda“ je power metalová nálož jak má být. Bohužel po turné k tomuto albu jsou Roland Grapow a Uli Kusch vyhozeni z kapely. Tato skutečnost se neobešla bez věčných mediálních potyček mezi Rolandem a zbytkem kapely, hlavně Weikathem. Roland a Uli tedy zakládají kapelu Masterplan, ve které jdou hodně slyšet vlivy právě tohoto alba.
V roce 2002 se do kapely přidává Sascha Gerstner ze skupiny Freedom Call jako náhrada za Rolanda Grapowa na postu kytaristy a Mark Cross z Metallium usedá za bicí. Při nahrávání dalšího alba však Mark onemocní vážnou nemocí, která ho ohrozila na životě, proto za něj album nahrává Mikey Dee z Motorhead. Také skupině pomáhá Stefan Schwarzmann (Running Wild), který nakonec v kapele zůstal. V roce 2003 je nahráno album „Rabbit Dont Come Easy“ a při turné Helloween navštíví také Českou Republiku a Slovensko.
Skupina slaví 20. let svého působení na scéně, a tak skupina vyráží na festivaly. Znovu navštíví Českou Republiku na festivalu Masters of Rock. Nejzajímavější však je festival Wacken, kde si Helloween zahrají spolu s Kaiem Hansenem 2 písně – „Future World“ a „How Many Tears“. Také vychází DVD Hellish Videos.
V roce 2005 je světu oznámeno, že další řadová deska Helloween ponese název „Keeper of the Seven Keys – The Legacy“. To u fanoušků vyvolalo velkou vlnu očekávání, ale i obav, protože kdekdo si říkal že přece se nedá navázat na legendární „keepery“ bez Kaie a Kiskeho. Album je symbolicky rozděleno na 2 části, kde každá začíná skladbou přesahující 10 minut. Jedná se o „King For a 1000 Years“ a „Occasion Avenue“. Po poslechu tohoto alba se zbourali všechny mé předsudky a albem jsem byl unešen. Název alba byl rozhodně zvolen z marketingových důvodů, když však název pomineme a poslechneme si jen zvukovou stopu, zjistíme, že Helloween nahráli skvělý materiál. Turné „The Legacy“ Helloween startují právě , v České Republice na 3 koncertech, ve Zlíně, Pardubicích a Plzni. Jde vidět, že Andi na sobě poctivě maká a že se jeho hlas opravdu zlepšuje.
Další rok, po skončení turné Helloween navštěvují festival Masters of Rock v Čechách, kde vystupují již podruhé. Jelikož zde hráli ten samý den i Gamma Ray, v čele s ex-helloween Kaiem Hansenem, všichni fanoušci doufali, že se „Wacken“ zopakuje. Samozřejmě se tak stalo, k Helloween se však nepřidal jen Kai, ale ještě jeho 2 spoluhráči z Gamma Ray, Henjo Richter na kytaru a Dirk Schlachter na basu. Celá skupina, která tedy čítala 4 kytary, 2 basy, zpěv a bicí, si spolu zahrála „I Want Out“ a „Future World“. Mnohým z nás mladších se splnil sen, vidět Kaie znovu v Helloween. Nyní je v očekávání nové DVD Helloween, které by mělo zachycovat turné k „legacy“.
Helloween byli, jsou a navždy budou legendami ve speed metalu a metalu vůbec. Kolik dnešních skupin jejich tvorba ovlivnila a kolik je kopíruje. Nejvíce si na Helloween však vážím, že uplně každé album (Keepery 1 a 2 vyjímaje) je uplně jiné a má jinou atmosféru a strukturu. Srovnejte třeba Pink Bubbles Go Ape a Masters of Rings. Jericho a Dark Ride. Proto Helloween považuju za geniální kapelu, která vždy dokáže přijít s něcím novým a stále jim nedochází nápady. Ať už byli problémy ve skupině jakékoliv, ať už má Weikath nebo Deris jakkoliv velké ego, to nic nemění na skutečnosti, že Helloween jsou stále jednou z nejúspěšnějších metalových kapel současnosti a myslím si, že po právu.
smrdis smrdis smrdis smrdis smrdis
Ano ano, skutečně se jednalo vyloženě o "Kiskeho popvý Chameleon", jehož náplň tvořily písně i od Weikiho a Rolanda, a to přímo v poměru Kiske - Weikath - Grapow 4-4-4... Výborně, jen tak dál :-)
Mrzí mě, že Michael Kiske se vyjadřuje o metalu do opovrženě, prý se nechce vracet do stejné řeky. Kecy. Kde si udělal jmémo?
Na to by neměl zapomenout! Ještě, že jeho projekty nemají takový úspěch a finance ho nutí hostovat na projektech jako je AVANTASIA.
Letošní společné turné HELLS s Gammou, bylo skvělý nápad. Nebudeme si nalhávat, že celá ta omáčka o nenávisti a náhlem míření mezi Michim a Kaiem byla lákadlem pro nás fans. Zafungovalo to skvěle. Turné mělo úspěch. V Česku byly všechny 3 koncerty(ve Zlíně, Pardubkach a Plzni) vyprodány. Byl jsem se mrknout v Pzni. Super zážitek. Skvěle sestavený playlisty obou headlinerů. Mimochodem výborná byla i předkapela SABATON ze Švédska.
Doufám, že HELLS budou i v budoucnu bourat pomyslné hradby nejenom Jericha ...Mata
tak proto jsem si zafixoval že tam weiki nehrál. i když je to divné, když v bookletu Jericha je napsané že se weiki podílel na starlight a cry for freedom.. nevím co si o tom mám myslet.. ? takže jak, ty přece jenom se o hells zajímáš déle než já, tak řekni, mám to nechat změnit.. ?
------------------------------
Mohu vědět, odkud autor čerpal tuto informaci?
kontaktujte nás zde...
Kontaktujte nás!
O projektu | RSS Exporty | Inzerce | Kontakt | Reklama | © Xagatron