Interview o Karamelu s Petrem Čejkou

Finská sauna, Robinson v davu, Přízrak 7.B., Kluci ročníku X. či Nesmělý přítel - to je jen pár skladeb z tvorby legendární kapely Karamel, která vznikla a dostala se do povědomí v osmdesátých letech. Kapela je ovšem stále dosti aktivní a tak jsme udělali interview se zpěvákem skupiny - hudebníkem Petrem Čejkou.

Před vojnou i po ní jsme měli takovou partičku s Frantou Kotvou v Braníku, ale do takové opravdové kapely mě dostal až modřanský Jindra Pavlišta. Společně s Jirkou Stachem – Tkaničkou jsme zpívali v Orientu. Já, během měsíce, otextoval asi třicet pecek a zpívalo se výhradně česky. Vymyslel jsem Orientu etiketu jeans rock a Tkaničkou jsme řádili jako Černá ruka, trhali kabely, lámali stojany a ničili drahé mikrofony. Zvukař se mohl zbláznit.

Ke Kentauru jsem se dostal přes Pavla Klase. Já hrál s Centrumem s Janou Robbovou a když skončila, kapela odcházela k Rezkovi, a já byl šťastný, že se opět vracím k bigbítu. S Kláskem jsme ukecali Valentu, aby nešel k Prokopovi a rozjeli to naplno.

Těch by bylo na knihu. Třeba když jsme zkoušeli vokály na Přízrak 7.B, měl jsem takový nápad a zazpíval to Valentovi. Chvilku poslouchal, pak mi to přehrál na Polymoogu a prohlásil onu pověstnou větu: To zní z pr…, je to jak Olympik. Vokály předělal a u Olympiku je dodnes.

Moc hezky také dopadla návštěva vinného sklepu u magistra Kolčavy . Já se v té době zúčastňoval i degustací vína, tak jsem měl přehled, ale třeba Pavel Sádlík zapálil cigáro, zašmátral v batůžku po lahváči a provokativně usedl před sklepem. Na to Mamut Stárek prohlásil o odrůdě MOPR /dnes Moravský muškát/, že má buket jako když se pálí guma, a i on skončil u lahvového s Pavlem.

A do třetice, ne tak veselá. V rámci oslav 40. výročí založení Supraphonu vystupovalo v Lucerně 40 interpretů. Od Karla, až po Karamel. Zaručeně přímý přenos, my hráli Saunu, já náušničku s křížkem, ke strakatému sáčku modrou dvojkravatu. Dvě kravaty na gumičce, ani nevím kde jsem k tomu skvostu přišel. Všichni jsme odmítli schovat vlas pod límec. Rychlý tým paní Švorcové dokázal za hodinu zpoždění, jak se běžně dělalo, sestříhat Saunu na půlku a vybrat dostatek záběrů do publika. Karamel byl odměněn dvouletým zákazem vystupování v televizi.

Před rokem mi volal jeden náš fanda, že mi věnuje kazetu tohoto koncertu. Jednou jsem si ji pustil a se slzou v oku znechuceně založil.

Prostě, zahráli jsme naposledy v Podolí pro OF a rozešli se do světa. Už ani nevím proč, každý měl jiné zájmy a já čekal až zmizí z muziky staré struktury, ale ty musí postupně odumřít.

O povstání se postaral basista Borek Fišer. Jezdil za mnou na chalupu, a tak dlouho do mě hučel, až jsem souhlasil. Borek všechno zařídil, oběhal muzikanty a v únoru 2004 spustil Karamel nanovo. Paradoxně byl Borek první, kdo opustil nový Karamel.

Začátek devadesátých let bigbítu moc nepřál. Okolo roku 2000 se staré party opět začaly vracet. S kterými z kapel z osmdesátých let jste v kontaktu?

V kontaktu s nikým, někdy nám dělá problém, abychom se sešli sami. Zrovna nyní řešíme, že by asi po roce neuškodila jedna zkouška. Na pódiu jsme se sešli z těch starých kolíků s Abraxas, Turbem a Arénou, bylo to fajn.

Jé, to fakt nevím, ale hodně. S každou změnou v obsazení se měnil repertoár, všichni měli potřebu hrát něco nového. Některé texty bych už ani nenašel.

Hodně přes stovku textů jsem napsal ne pro Karamel, ale pro Bonton Home Video Martina Kratochvíla. Kdo vydrží do titulků pohádek a zaslechne: Vyrobila tvůrčí skupina Josefa Petráska, tak texty písní jsem dělal většinou já. Dětské hlasy nám tam obstarával basista Jirka Barda se svým souborem Bardáček, kde zpívala i tehdy malá Aneta Langerová. Mezi nejhezčí asi patří Labutí princezna a Anastázie. Mým největším úspěchem však bylo vítězství v konkurzu na film Bryana Adamse Spirit, kůň ze Cimarronu. Byla to velká čest textovat ty nádherné písně. Při výběru zpěváků všechny známé tváře převálcoval kytarista Fredy Bittner, a když jsme to na Budíkově nahrávali, já měl husí kůži. Vřele doporučuji film shlédnout a poslechnout si Fredyho. Karel Gott, se kterým hraje, si to moc pochvaloval, když pohádku pouštěl dětem.

Za svůj nejlepší text považuji asi píseň Lhář. Originál Toni Braxton, Unbreak My Heart. Napsal jsem ho pro Ivu Hajnovou.

Nejhezčí karamelový text je pro mě Internát, ten jsem nenapsal, jen upravoval z básně Zdeňka Majera.

Na repertoárovém listě je uvedeno 27 skladeb, ale některé občas vynecháváme.

Jednoznačně nedoceněná Sauna. Ten text se tváří, jakoby šlo o legraci, a přitom je neskutečně pravdivý. Nedoceněná proto, protože ji lidé jako legraci berou. Všem bych doporučil najít si na internetu články MUDr Antonína Mikoláška. Já měl na chalupě saunu dříve, než nové omítky, tak vím, o čem mluvím. Jinak příště můžeme klidně udělat rozhovor jen na toto téma, souhlasíš?

Ohlas písní českých, to by Čelakovský koukal. Češi jsou pořád takové malé stádečko, a my starší jsme do toho stádečka byli nuceni, a tak většina si zvykla. Pravda je to, co se píše v novinách a šíří médii. Zaráží mě, kolik lidí sleduje ty televizní seríálové srágory a do omrzení poslouchá asi tak deset zaručených rozhlasových hitů. Já, když zaslechnu Přízrak, tak si postesknu, čím jsem se to provinil, že zase jen on a stará verze z osmistopáku, který dnes zdobí chodbu rádia v Ústí nad Labem.

Ano, Netopýr vyšel k radosti našich příznivců. Jim ostatně byl určen a jediná zmínka o něm byla ve vašem časopisu, díky, a na Regině v Nočním proudu. Jak příhodné, když Karamel, tak před půlnocí.

Zatím ne, oslavujeme /úsměv/. Volal mě Pavel jeřábek, že o prázdninách přijede ke mně na chalupu a uděláme pár demáčků /nebo panáčků?/. Alespoň mě pomůže krmit králíky, dvě kočky a do mé rodiny nově příchozího bílého švýcarského ovčáka Sunnyho. Mimochodem, má i přezdívku Franta. On se totiž narodil 15.5., stejně jako můj zesnulý, skvělý kamarád, Franta Kotva. On mě prostě pořád sleduje.

Nu, a kdyby z nás něco opravdu vypadlo, tak jak praví básník. Všechno je o penězích, najdou-li se natočíme, ne-li, škoda práce.

Natahovat nové struny na dvanáctistrannou kytaru.

Nejraději živou. Rád poslouchám, když hrajeme s nějakou kapelou, ale sám od sebe už chodím málo.

Mě už nic neovlivňuje, naposledy, když začala nová vlna. Já měl nastavené tv. antény na Hoher Bogen a rozhlas na Bayern 3. Zamiloval jsem si Nenu a Trio a snažil se něco z toho dostat do naší muziky. Výsledek byl hrozný, stačí si poslechnout LP Robinson v davu. Místo toho, abychom hráli normálně, je to samé tutu tata tutu tata.

Nesnáším dechovku, hlavně pro naivní texty a českou country, pro naivní podání. Česká coutry u mne začíná Žlutým psem.

Zakládejte a nedělejte si iluze. Hodně povolaných, málo vyvolených. Tak se nenechte odradit!

www.karamel.estranky.cz, je tam hodně fotek. Bucky, který nám je spravuje, je vášnivý fotograf. Ale jinak se tam snad dozvíte i velikost našich bot.

Choďte do sauny!!!