J.Z.L.F. – Skapunková deska roku

Máte rádi řízný punk s příměsí příjemného „skáčka“? Tak to si určitě pořiďte placku Skapunková deska roku od čtveřice, která si bůhví proč říká J.Z.L.F. a hraje sk8skapunk. Určitě nebudete zklamaní, protože tahle parta se neštve vůbec s ničím a nic jí není svaté.

Skapunková deska roku je zkrátka obžalobou moderní generace 21. století a všeho, co s ní souvisí. Ale tak to asi v punku musí být. Pokud někoho odradil úvodní text a řekl si, že jde zase o nějakou kapelu druhého formátu s muzikanty, kteří snad ani neumějí pořádně hrát (jak bývá v punku běžné), tak se plete. Opak je pravdou. Vězte, že J.Z.L.F. přispěli na desce svým umem „brigádníci“, jakými jsou Roman Dragoun (klávesy) nebo bratrské duo z komerčních Chinasek Štěpán a Ondřej Škochové (saxofon a kytara), jak soubor uvádí na bookletu cédéčka.

Desku otvírá hit Nesnáším svýho psa. Přímo ukázkový název pro punkovou vypalovačku. Nesnáším svýho psa je ale spíš melodickou písní o běžných problémech a vlastní neschopnosti, které se nejjednodušeji zbavíme tak, že z ní obviníme svého psa. Ostrou kritikou fenoménu nákupních řetězců je zase následující punkovka Parfém pro vidláka. Zato Odhoďme flinty do žita je příjemným zklidněním před agresivnější písničkou Srocený dav se pomátl. Ale i při tomto songu si budete podupávat nohou do rytmu a pobrukovat jeho refrén.

Do atmosféry muziky říkající si ska nás zavede věcička s názvem Nemilosrdní úředníci. Kapela v ní příjemně prokládá ostřejší riffy s rozjuchanými kytarami a nenásilně tak proplétá oba dva styly. Ve tracku šest Neprojdou! muzikanti nepopřou vliv slavnějších Offspring nebo Green Day. Způsobem zpěvu v této písni a v Samotě J.Z.L.F. jistě udělají radost fanouškům někdejšího Harleje, kdy mu ještě vládnul pěvec Šafránek. Kdybych nevěděl, že poslouchám J.Z.L.F., určitě bych si myslel, že mé uši právě vstřebávají nějakou mně dosud neznámou starší píseň od této pražské bandy. Neopakovatelný den zas někomu může připomínat Tři sestry. Ale těmto vlivům se samozřejmě nevyhne snad žádná skupina a při celkovém úctyhodném počtu patnácti tracků na albu to nemůžeme mít klukům za zlé. Zábavná je píseň Jak jeleni ví, jak je lenivý. Zejména svým hravým textem s úžasným heslem: Je vesel, kdo je u vesel…poukazuje na politický názor kapely.

Parta J.Z.L.F. na své desce nepřináší nijak závratné muzikantské výkony ani neobohacuje náš malý český rockový rybníček o originální úlovky, ale nabízí porci poctivě zahraného rockového standardu, který se dobře poslouchá a hlavně dobře pamatuje. A to nás někdy potěší víc než překombinovaná vyumělkovanost. Zkrátka Punk is not dead a Ska už vůbec ne!