Jabkowitz - 2010

Co bez nejmenší pochybnosti nechybí v domácí sbírce kytaristy Miroslava "Jabka" Hanuše? Po poslechu aktuálního díla jeho staronového uskupení Jabkowitz nezapochybujete ani na chvíli, možná vás dokonce přepadnou pochybnosti, zda se v jeho domácí sbírce vůbec nachází něco jiného než život a dílo Yngwieho Malmsteena.

Bylo by však laciné takto zjednodušovat. Jabkowitz není na scéně novým pojmem, kapela existovala už v devadesátých letech, nezanechala však stopu, na jejímž konci by byla cesta do mého přehrávače. Za jejího dědice lze možná možná považovat projekt STORM, který vedle znepochybnitelného umění svého hlavního protagonisty ukázal i to, že v českých podmínkách lze hrát hardrock s pořádným drajvem, nápadem, energií a hráčskou virtuozitou.

Pojďme však k aktuálnímu Jabkowitzi. Vedle zmíněného, dnes převážně v Německu žijícího, kytaristy Miroslava Hanuše (také Sapon, Motorhead Line) jej tvoří klávesista Miloslav Orcígr (City, Gepard, Turbo, Sifon), baskytarista Jiří Tričler (Fata Morgana, Vzteklej dědek), bubeník Lukáš Tričler (Nucleon) a za mikrofon se postavil kytarista Sifonu Tomáš Navrátil. Zkušenosti všech zúčastněných daly vzniknout dílu, které se vymyká obvyklým standardům tuzemské scény. Pojďme na něj.

Na úvod je nutno říci, že Jabkowitz se ani na moment nesnaží skrývat, kde se nachází zdroj inspirace. Malmsteen na vás kouká ze všech hudebních zákoutí, v předehře poslední pecky "Be Mine" se vám dokonce před očima zjeví celý. Provedení doprovodných partů, ve kterých se neustále něco děje, stavba instrumentálních ploch, sóla, klenutí melodií, vše se zde předkládá s naprostou samozřejmostí. Nejvíce jsou zde evokovány asi tři poslední řadové desky. Pořízení Jabkowitze mohu bez váhání doporučit všem, kterým prodlevy mezi maestrovými počiny připadají příliš dlouhé. Přitom se ale v žádném případě nejedná o bezduchou kopii, dá se říci, že chytlavých hudebních nápadů je na tomto disku více než na většině Malmsteenových řadovek. Navíc se zde mnohem více pracuje pro tým a kytara ve stylu guitar hero neexhibuje více, než by bylo vaše ucho a trpělivost ochotno snést. Ostatní nástroje rozhodně nejsou odsunuty do rolí statistů, rytmika je technická, precizní a současně hravá, klávesové plochy nepostrádají pompéznost a atmosférotvornost. Navrátilův zpěv je o něco hrubší, než byste u této hudby čekali, na druhou stranu, ve "Spend Your Your Love To Me" jde o slušnou variaci na J.L.Turnera, a celkově do celého díla skvěle zapadne. Drobné výtky bych měl k angličtině, ale to se dá napravit dříve, než nahrávku zavětří Frontiers Records. České texty "Veterina" a "Kanibal z Tokya" nepostrádají humor a jenom umocňují dojem, že touto kapelou se všichni zúčastnění baví, takže se nemusíte obávat žádné akademické nudy. Neváhal bych nahrávku nazvat veselou. A to je další bonus, protože v dnešní době abyste mezi vydávanými tituly nahrávky s takovým přívlastkem hledali lupou.

Úvodní ve středně hardrockovém tempu pulsující skladba "Cosy Pain" vás pomalu začne uchopovat do spárů a postupně do vás začne servírovat vše, co je pro nahrávku typické. Hravou kytarovou vyhrávku, skvostně stavěný vícehlas v refrénu a nelekne se ani fanfárovitých osmdesátkových kláves. Následující, už rychlejší uvolněná "Veterina" je hitovka každým coulem. Vedle kytary dostanou pořádný prostor i Orcígrovy klávesy, jehož sólo dává vzpomenout na jeho exhibice v dresu zaniklého Gepardu. Ve stejném duchu se pokračuje v "Escape", která zvukem i pojetím kytary evokuje rychlejší skladby z malmsteenovského "Unleash The Fury". V "No Time To Waste" ubývá zpěvnosti, syrovější nádech však vytváří dobrý základ pro to, co se bude dít v sóle. "Kanibal z Tokya" pobaví kontrastem mezi pokusem o temnější skladbu kontrastujícím s textovou srandičkou přednášenou se smrtelnou vážností. Kdyby se šestá v pořadí "Spend Your Love To Me" objevila na Malmsteenovu "Magnum Opusu" z poloviny devadesátých let, nikoho by to nemohlo překvapit. A rozhodně by tam nebyla do počtu. V zavíráku "Be Mine" se navzdory předehře, kterou bezpochyby poznáte, hraje čistě na párplovskou strunu. A vězte, že refrén se bude rozléhat vaším obývákem, či kde se oddáváte poslechům, nejen z repráků, ale i z vašich hlasivek.

Jabkowitz vydali svěží nahrávku, která nadchne všechny milovníky hardrocku. Nevím, jak vysoko díky kvalitě vydané nahrávky (nebo jí navzdory) bude mířit kariéra této kapely, ale já si navzdory všem citacím a inspiracím, kterých je toto dílo plné, přesně takhle představuji první hardrockovou ligu.