Koncert Ivana Hajniše s kapelou Southern Crazy Men

Ivan Hajniš, frontman legendárních The Primitives Group, vystoupil závěrem roku v Českém Krumlově. Hospoda na břehu řeky Vltavy s poetickým názvem U Bejka již podruhé nabídla Jihočechům koncert Ivana Hajniše s kapelou Southern Crazy Men.

Hajniš, který po vpádu „bratrských“ vojsk emigroval v r. 1969, se pravidelně vrací po pádu železné opony do rodné vlasti, kde dosud žije jeho matka, a tak pochopitelně i tu příležitostně koncertuje. V létě byl například aktérem happeningu k neveselému výročí vstupu spojeneckých armád 21. srpna 1968, již den předtím zahrál právě U Bejka:
http://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihocesky-kraj/ceske-budejovice/1087-6440-happening-k-vyroci-vstupu-vojsk-varsavske-smlouvy-probehl-v-brezi.html

Hajniš, hvězda prvních dvou ročníků Beatového festivalu, je zapsán do historie českého bigbítu jako frontman The Primitives Group, první udergroundové kapely v Evropě, jedné z nejúspěšnějších a nejoriginálnějších českých rockových kapel 60. let. „Primitivové“ jsou uváděni jako první kapela na světě, která začala používat při koncertech doplňující efekty, jako ohně, peří, živé ptáky, ryby aj. Členové kapely se také malovali podle motivů hvězd z Kabaly.

Kromě „domovského“ Švédska, kde od roku 1969 žije ve městě Malmö, Ivan Hajniš koncertuje také v Dánsku a Německu. Od roku 1990 pravidelně nakrátko zajíždí i do rodné České republiky, kde ho nejčastěji můžete slyšet s kapelou The New Blues Band, a rovněž ho pro změnu také doprovází All Stars Band s příhodným názvem Southern Crazy Men - byť muzikanti jsou z rozličných seskupení, oproti Ivanovu současnému bydlišti jsou všichni hotoví jižané, a někteří navíc opravdu přímo Jihočeši. S tímto seskupením také dorazil do středověkem protknutého Českého Krumlova.

Kdo by čekal od bývalého bouřliváka nějaké výstřednosti a pódiové excesy, asi by byl překvapen bluesovou polohou tohoto hudebně proměněného emigranta a trvale zásadního odpůrce rudého totalitního režimu. Spokojeným posluchačům nabídl spoustu bluesových standardů, kde byl dostatek prostoru pro sólové improvizační party spoluhráčů, zejména kytary a kláves. Došlo tedy na lety prověřené fláky, jako třeba Johnny B. Good, Crossroad, Rock My Baby, Dust My Broom, She´s a Woman, Wonderfull Tonight, Walking and Crying, Route 66 aj.