Palác Akropolis. Vystoupení LONGITAL, na které jsem se těšil již dlouho dopředu, bylo vůbec prvním koncertem v Čechách s VJ Kufrík Brothers. Pokud pominu televizní pořad Noc s Andělem, jsem tak měl první možnost se pustit na Výpravu za doprovodu pohyblivých obrázků, které vhodně hudební putování doplňují, a navíc mu propůjčují i další rozměr...
Tyto videoklipy, prolínající se s různými záběry na Shinu či Dana nebo jejich nástroje, jsou jakési snové sestřihy obrazů, které představují filmové ztvárnění textů nebo spíše veršů, ze skladeb Longital.

Sál divadla Akropolis byl na začátku koncertu poloprázdný a tak během prvních skladeb byla atmosféra trochu nesmělá, v průběhu vystoupení se zaplnil velice slušně a atmosféra zdomácněla. Longital si evidentně diváctvo získali, někteří jistě nebyli na Výpravě poprvé a opakování si užili. Sám za sebe musím říct, že jsem za poslední rok nepoznal zajímavější muziku, než nabízejí cestovatelé Dano a Shina. Baví mě i drobné chybky v interakcích s třetím členem Longital, kterým je applovský laptop Xi-Di-Nim. Skladby z Výpravy zněly v pozměněných aranžích hlavně co se týče kytary, blues se objevuje častěji například v titulní skladbě. Došlo na bottleneck i smyčce, zvuk Shininy bezpražcové basy, když struny rozechvěl slák byl skvělý, trochu pozměněné byly také Shininy vokály.
Vrcholem vystoupení byly pro mě Konečne si letel a Jedného letca, tuto píseň stejně jako Ako Dunaj jsem slyšel poprvé (pochází z alba Tu vydaného ještě pod názvem Dlhé Diely). Jedná se o Danovy poetické vzpomínky na dětství a vybavily se my i mé vlastní. Vystoupení uzavřela stejně jako na desce obsáhlá Na mori, kde citát z Bradburyho tentokrát recitoval Dano (Karel Heřman se neobjevil). Jako vyžádaný přídavek zazněla novinka Mlyny inspirovaná větrnými elektrárnami, které jsou vidět z kopce zvaného Dlhé diely (dříve Longital) v Bratislavě, kde dvojice žije. Neočekávejte žádný ekologicky angažovaný text, ale typické lehce poetické ladění slov, které s lehkostí sobě vlastní, z obyčejných věcí a zážitků, umí Longital zveršovat.
Playlist Longital:Bratři Orffové - sedmičlenný soubor z Krnova navodil pokračování večera na příjemnou folkově-elektronico-rockovou vlnu, písně z imaginární sci-fi krajiny Bingriwingri a jejích telespaces, znějí nasládle melancholicky. Výjimečný zvuk trubky Libora Martiníka a precizní čistý (i ve výškách) zpěv Ivana Gajdoše jsou hlavními poznávacími znaky Bratrů Orffů. Určité sladění s Longital můžeme pozorovat hlavně v náladotvornosti písní (na desce vypomohl Dan Salontay ve skladbě Pátek). Nicméně skladby u mě nefungují živě tolik jako u Longital, nemají tolik energie. Kvalitu rozhodně mají a před koncepcí alba Bingriwingri nelze než pomyslně smeknout. Koncert byl povedený jako celek, Longital zapůsobili přesvědčivěji.

