Reklama
13. 7. 2016

Magický svět aneb metalová hudba ovlivněna literaturou a mýty - díl II.

V tomto druhém dílu plného mýtů, kouzel, draků, králů, válečníků, nebojácných hrdinů a čarodějů bych rád znovu pokračoval Elrikem z Melniboné od anglického spisovatele Michaela Moorcocka.

 Italská power metalová skupina DOMINE v roce 1997 vydala album „Champion Eternal“. V kronikách o Černém meči se objevuje Elrik z Melniboné. Čaroděj a šermíř. Pán draků. Mistr zkázy a Yrkoon, nenáviděný uchvatitel. Ve městě nesmrtelných. Milované město věčného života. Čaroděj vyzval prastaré síly rozkazující hromům a bleskům. Meče válečníků se na bojištích zaleskly. Bitva znovu zuří. Armáda mrtvých útočí. Kostěné věže se rozpadají. Zlaté vrata se bortí k zemi. A tak se stalo, že z mlhy chaosu se vynořil velký černý válečný oř. A na něm válečník v brnění a s těžkým mečem. Viděl úsvit tohoto světa a nyní přišel shlédnout jeho konec. Vše, co stojí na stezce smrti a zničení, smete z cesty, aby se všichni sklonili Temnému císaři, který přišel z hlubiny a stíny plamenů prolomil horskou stěnu, mocí ze záhrobí. Černá je jeho tvrz, černý je jeho trůn. Krví poskvrněná koruna, krví poskvrněný meč. Meče se zvedají do výše a plameny vyšlehávají ještě výš, z bran věčného zatracení plující ohnivým jezerem.

 

Na závěr alba přichází na scénu Věčný mistr – Elric. V tom čase šel do války proti nepříteli. Mistr, obránce lidskosti s odplatou proti všem. Nesmrtelný, ovládající ocel, válečný stroj, Velitel vedoucí k vítězství. Hrdina, kdy krev a ničení jsou jeho skutky, bojuje až do konce. Armáda je znovu připravena, za zvuku bitevních trubek vyráží. Elric stojí v čele a vykřikuje: „Vypudím zlo z této země. Budu smrtkou, co je zkosí. Budu ohněm, co je spálí“. Je to souboj mečů a křik válečníků. V této bitvě šípem zasažený Věčný Mistr padá k zemi. Nemůže uvěřit, že krev má barvu rudou a jeho nesmrtelné srdce cítí bolest. Bitva je už u konce a osud Elrikův je naplněn.

 

V roce 1999 vychází album „Dragonlord (Tales of the Noble Steel)“.      Zazněla hymna, vyhlášení války a vstupujeme na posvátné místo. Za zvuku bouře hromů, ochránce světa země panuje silou. On je poslední z Dračích pánů z Melniboné. Vracíme se na začátek a další bitva a další tisíce válečníků pochodují za vidinou slibů velkých pokladů. Smrt je na jejich straně a brousí jejich chladnou ocel. Tisíce válečníků zemřelo. Temnota klesla na bitevní pole. Ale jsou tu královští strážci ocele. Loajální a silní. Rytíři posvátného zvuku. Ochránci plamene, svatí železní vojáci, bojující za pravdu a čest. Je to válka, která nakrmí čepel černé oceli krví nepřátel. Arioch, mocný pán chaosu, kníže pekel.

 

Znovu se objevuje na scéne Elric, nesoucí Černý meč – Nositel bouře. Nositel války. Poslední z rodu. Lord Elric ze zářivé říše Melniboné – Dračí pán.       Uriel je pro změnu podle židovské tradice archanděl. Anděl stojící před Zlatými branami, s křídly širokými a silnými. Ohnivý meč v ruce. Je to strážce brány, nekonečná síla. Jeho hlas je hlasitý jako hvězdy padající z oblohy. Archanděl spásy. Nakonec přichází příběh o bitvě za Stříbrný meč. Černé zbroje září v chladném ranním svitu, znovu jsou připraveni zemřít na bojišti, kvůli meči. Meči, který leží na zlatém oltáři uvnitř kruhu z magických kamenů. Armády povstaly proti jiným. Stateční muži vedeni na smrt. Z daleka, z hor a od moře. Přišli naplnit svůj osud. Všechno pro jednu lidskou chamtivost a pýchu. Bratr proti bratru. Moře krve na poli a hromy hřmí do dálek. Tyran pozvedává meč.       Stříbrný meč, je však zlomený.

 


 

S rozsáhlejší koncepcí o Lordu Elrikovi z Melniboné se můžeme seznámit na albu „Stormbringer Ruler – The Legend of the Power Supreme“ (2001).       Přes Pána hurikánu, mstitele a svatého rytíře prastarého kodexu se dostáváme ke kronice o Černém meči. Je to dlouhý příběh o Elrikovi, Dračím pánu. Princi z města snů a posledním králi Dračího ostrova. Viděl slávu zářící říše, viděl ruiny mohutných věží, viděl armádu pánů Světla a viděl hordy chaosu povstávat. Draci nad armádami na bojištích. Poslední bitva zuří. Králové zákona a páni Chaosu. Střet hromového řvaní s horkým jantarově žlutým ohněm. Stovky válečníků pohlceni plameny dračího ohně. Dračí pán Elric naplňuje svůj osud a trubky osudu troubí. Zmínka o jízdě valkýr pak posouvá příběh k pádu Spirálové věže, staletí staré černé věže.

 

Albem „Emperor of the Black Runes“ (2004) se dostáváme k bitvě bohů       vesmíru, mystickému místu na tisíc aeonů vzdáleném. Znovu se zde objevuje postava Ariocha, hvězdy chaosu, prince pekel. Z čistého zla, narozen v hlubině prastarého času. Z věčného ohně plující kosmem se vznešenou nenávistí. Z temnoty chaosu povstává, aby ukradl naše duše. Magické runy v posvátné krvi.      Pod nekonečnou oblohou. Zasněžený horizont stovkami hřebců. Zčernalá ocel s dvěma hady hledícími jinam, symbol nového náboženství. Cimmerská       přísaha. Koruna Aquilonie. Proroctví v krvi aneb příběh Conana Barbara a jeho služby v Aquilonské armádě. Hyborejský svět, území Piktů a další říše a bitvy o ně svedené... napsané z pera Roberta E.Howarda. Severní hranice Aquilonie byly s Cimmerií. Cimmeřané byli potomci lidí z Atlantidy, kteří se zachránili před katastrofou. Tudíž lze chápat, kde se brala inspirace těchto spisovatelů, kteří dokázali ve svých příbězích (v té době mnohými nepochopených) vzkřísit zapomenuté starověké civilizace a utajované mýty přenést do svých knih. V písni mečů se objevuje znovu Elric, bílý král a Yyrkon Tyran, aby bojovali. Jeden v ruce Stormbringer a druhý Mournblade. Černé meče zpívají svou píseň boje. Skrze stromy lesa světla pak nacházíme Tanelorn, kde je narozen nový život.

 


 

V roce 2007 vychází album „Ancient Spirit Rising“. Za prvních paprsků svítání povstává v chladném ranním světle posel, obdarován proroctvím. V jiném odkazu je tu vzpomínka na Lady Shalott. Paní ze Shalott, paní se smutnou a krásnou tváří. Je to báseň lorda Alfreda Tennysona z roku 1842 a popisuje příběh Elaine z Astolat, ženy, na niž byla kdysi uvržena kletba, která ji věznila pod hrozbou smrtí ve věži hradu na říčním ostrově jménem Shalot. Lady celé dny pracuje na tkalcovském stavu a nesmí ani pozorovat svět venku jinak, než přes odraz v zrcadle. Když pak v něm jednou uvidí rytíře Lancelota na koni a v lesklé zbroji, na první pohled se do něj zamiluje. Odvrací se od zrcadla, přes jehož odraz oknem pozorovala svět, a představou šťastné lásky na břehu řeky, rozhodne se nedbat na kletbu, opustit hrad a vydat se do Kamelotu, aby svou lásku poznala. Když vychází z hradu, zrcadlo v její komnatě puká, což má být zlým znamením jejího dalšího osudu. Lady najde u břehu loďku a napíše na její bok své jméno, pak se pustí po proudu řeky. Čím však je blíže Kamelotu, tím více ji opouštějí síly, až nakonec, když loď míjí první domy města, paní umírá.

 

V dalším příběhu je tu Portál nekonečnosti. Spirální průchod času skrze galaxii. Je to vzestup starověkého ducha. Je to budoucnost vzpomínek slavné minulosti. Byla to doba, kdy se zpívalo o vítězných bitvách, zlatých královstvích, zářících démantech a perlách. Na křídlech ohnivých ptáků vzlétnout k nejvyšším vrcholům vesmíru. Objevovat nejvyšší hory měsíce, překročit svět ničeho a opustit tento starý svět. Jak mocní padli, se dozvídáme v poslední skladbě alba. Co řeknete, když dosáhnete svého momentu? Chcete vědět proč, chcete vědět jak, můžete vyhrát, když všechno kolem vás je pryč. Podívejte se na své sny a naděje. Ty naděje, to jsou věci, které vám pomohou osvětlit nejtemnější život. Podívejte se do sebe a najděte to, co jste ztratili. Nikdy nezapomínejte na své momenty, které prožijete každý den…

 

 

                                                        * * *

 

 

Když už jsem zmínil, Kamelot, tak bych měl upozornit na skupinu se stejnojmenným názvem - KAMELOT.

 

Tato americká skupina hrající melodický power metal vydala dvě alba „Eternity“ (1995) a „Dominion“ (1997). Obě tyto desky jsou plné fantasy příběhů. Černé věže, potulní pěvci, zvuky mluvících jazyků, nářek starších, andělé a polích temných středověkých hrdinů, králů a samozřejmě rytířů - třeba píseň o Rolandovi. Píseň, která oslavuje rytířskou čest, statečnost, oddanost. Opěvuje hrdinské činy rytíře Rolanda. Děj se odehrává za vlády Karla Velikého v době bojů se Saracény a pohany na území Španělska, jejichž poslední baštou je obléhaná Zaragoza. Bitva v pyrenejském průsmyku Roncevaux, kde dvacet tisíc Francouzů bojuje proti mnohonásobné přesile nepřátel. Roland zde odmítá rady moudrého Oliviera a nepřivolá pomoc, protože mu v tom brání rytířská čest. Zvolí boj, i když ví, že porážka je nevyhnutelná. Teprve po marném boji se odhodlá zatroubit na kouzelný roh Olifant. Mocné zatroubení znamená jeho smrt - praskne mu tepna na spánku. Karel Veliký, ale díky tomu poráží Saracény a zmocňuje se Zaragozy. Křesťanství vítězí, Roland však umírá...

 

 

V roce 1997 Marka Vanderbilta u mikrofonu vystřídal Roy Khan, který přišel z norských Conception a na jaře 1998 vydávají album „Siége Perilous“, které bylo jakýmsi prototypem nového složení této formace, protože kromě vokalisty proběhla změna i na postu bicmena; Richarda Warnera za bicími vystřídal Casey Grillo.

 

Rok na to vychází : „The Fourth Legacy“. Jsou zde nová spojenectví, posvátné země, věčné a tajúplné legendy. Příběh krále Uthera Pendragona, který se pomocí kouzel čaroděje Merlina zmocnil Ingraine a posléze se jí narodil Artuš, který byl nevlastním bratr Morgan, později Morgany le Fay – mocné čarodějnice. Ačkoliv Morgan neustále intrikuje proti Artušovi a rytířům kulatého stolu, nakonec se se svým bratrem Artušem usmíří - je jednou ze čtyř královen, které odvážejí Artuše do Avalonu po bitvě u Camlannu.

 

Další album „Karma“ ohromily nejednoho posluchače a fanouška této americké skupiny a neuvěřitelné melodie rozbourávaly všechny koncertní sály. Není se čemu divit, nejen hudba Kamelotu je strhující, ale i nový zpěvák Roy Khan je prostě výtečný zpěvák.

 

Pravda, moudrost skrze vesmír, napříč anglickými kopci a vysočinami. Příběhy prastarých časů o démonech vrhajících kouzla, knize stínů a nočních nestvůrách.      Zmínka o králi, cti a slávě. Utherově hříchu, Merlinově kouzlu, hněvu a pomstě Morgany a jejího syna Mordreda. Je to další boj o korunu.

 

 

V roce 2003 vychází album „Epica“. Je to naprosto úžasný koncept.       Ohromující melodie a excelentní vokály s vychytanými sbory se výborně doplňují. Skupina přichází s příběhem, který začíná zjevením Mefista, co by démonické postavy. Slibuje, že ukáže všechnu tu radost, to potěšení. Na       scéně se pak objevuje Ariel, která jeho pozvání chápala jako čisté, bez       ústraních úmyslů. Uvěřila všemu, co jí Mefisto nalhal. Objevuje se další postava příběhu - Lady Helena. Mefisto a Ariel se setkávají s Lady Helenou. On sám je pak obeznámí s tím, že když si hraješ s ohněm, musíš předvídat, že něco shoří, že se popálíš. Ariel se pak vyznává Heleně, že odpadla od Boha a že chtěla jen milovat. Helena jí přiznává, že její vlastní duši uchopil Bůh, že ona je Nebeská záře a že láska je všude kolem. Temnota nemůže nikdy zvítězit. Proto se Ariel ptá, proč jí Bůh odstrčil, když chtěla jen jednu věc. S tím, že Bůh je možná melodie a my všichni jsme serenádou. Mefisto ji závěrem vysvětluje, že by cítila smutek, kdyby nikdy neochutnala tu radost, to potěšení. Působivý příběh doprovázený výtečnou hudbou. Skutečně impozantní epický power metal.

 

 

Albem „The Black Halo“ vydaným na jaře 2005 se kapela představila s několika zajímavými hosty. Prvním z nich byl vokalista Stian Tomt Thoresen alias Shagrath z norským Dimmu Borgir a okouzlující persona holandských symfonických gotiků, Epica – Simone Simons.

 

V příběhu se objevuje znovu Helena, Mefisto i Ariel. Album samotné má podle mého naopak temnější základ. Bolest, opuštění, smutek, temnota duše a srdce v serenádě žalu – pod měsíčním svitem. Čím víc víme, tím více toužíme. Možná proto Memento Mori (Pamatujme na smrt).

 

 

 

 

 

 

 

V tomto bodě bych se asi se skupinou Kamelot rozloučil. Pravdou je že po tomto albu vyšel úžasný živák „One Cold Winter's Night“, který vydal label ve dvojím provedení, a to v podobě 2 CD a DVD. Samotný koncert v norském Oslu byl nezapomenutelným zážitkem.

 

Nicméně, Kamelot se dalším albem„Ghost Opera“ lyricky odklonili od dosavadního světa fantasy a středověkých příběhů. Ztráta tohoto kouzla fantasy měla vliv i na hudbu. Procítěné melodie, jakoby vyprchaly. Následujíc album „Poetry for the Poisoned“ nebylo pro mě o nic lepší. O to větší šok zažili fanoušci, když vokalista Roy Khan oznámil, že opouští skupinu.

 

Náhrada v podobě Tommyho Karevika přišla poměrně brzo a skupina představila své album „Silverthorn“ (2012) a tři roke poté „Haven“ (2015). Myslím, že hlavní mozek, tvůrce, skladatel a kytarista v jedné osobě Thomas Youngblood vybral kvalitní náhradu za Roye Khana. Přesto mám pocit, že ten duch Kamelot už odešel…

 

V každém případě, s ohlednutím do minulosti si můžeme připomenout jejich tvorbu a nechat se unášet alby: „Karma“, „Epica“ nebo „The Black Halo“ jako vzpomínku úžasné metalové melodie té doby…

 

 

                                                        * * *

 

 

Další spisovatel, který se v poslední době dostal na výsluní popularity je Američan George R.R.Martin. A to s filmovým zpracováním sérii fantasy románů „Píseň ledu a ohně, v seriálové podobě s názvem „Hra o trůny“.

 

 

Skupina Seven Kingdoms pocházející z Daytona Beach na Floridě se knihami George R.R.Martina inspirovala a rok po svém založení vydává v roce 2007 svůj debut „Brothers of the Night“. V očích to vypadalo, jakoby nic nebylo bezpečné. Černé lodě pluli nocí s bojovníky čekající na boj. Železný lid. „Co je mrtvé, nemůže nikdy zemřít.“ Zelený oheň pálí tuto noc a mnoho mužů dnes zemře. Z břehů na krvavé louky, v krvi a oceli. Nesmrtelné písně vítězství a po kolena v travinách rudých, meče jsou hladové. V dračím ohni a řinčení oceli bereme si jejich životy. Od ledových lesů ke vzdáleným břehům, všichni ti pohané ucítí naše mocné meče. Skladby jako „We Do not Sow (The Legacy of Black Harren, Part I)“, „Watchers on the Wall“, „Towers of Hubris (The Legacy of Black Harren, Part II)“ nebo „Winter Comes“ jsou jasným důkazem, že odkaz „Písně ledu a ohně“ žije i v hudebním podání.

 

 

V roce 2009 nahrazuje u mikrofonu Coryho Steneho, mladá zpěvačka Sabrina Valentine a v roce 2010 vychází druhé album „Seven Kingdoms“. Někde z dálky pro našeho krále, pro našíi pýchu. Znovu pozvedáváme meče k nebesům. Přichází chladná noc a čepele se barví krví. Válečníci připraveni na boj; oštěpy, sekery a meče. Za zvuku hromů a deště, bitva zuří dál. Bortí se hradby, otevírají se brány a my pochodujeme vpřed. I když znějí písně vítězství, tak sedm království je stále zmítáno boji, intrikami a moce chtivými králi a lordy…

Autor článku: Adam





Darkont.cz

Komentáře:

Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

 Přidej nový komentář: 
Jméno:  
Text:
Opište pozpátku  
Hlavní menu
Houdek hudební nástroje - internetový a kamenný obchod
Vyhledávání
NEW komentáře
K magazínu:
Komentáře ke kapelám:
3-IRON
(18. 10. 2017 - 07:40)
D. Rock
(27. 8. 2017 - 10:09)
Cimrmanovo Torzo
(8. 8. 2017 - 09:40)
Atariband
(20. 7. 2017 - 16:03)
Děda Chlívek
(15. 6. 2017 - 08:45)
Reklama pro vás:
Kytary - přívěsky
Náhodný vtip
Darkont.cz
Betlémy:
Klik Klak:
Metalshop atd.
STOP VOJNĚ!:

Autodoc.cz
https://www.AutoDoc.CZ
Nejnovější kapely
Hledáme !
Hledáme redaktory, kteří by měli zájem dělat rozhovory či recenze CD.
kontaktujte nás zde...
Máte webovky? Vydělávejte.
Máte své webové stránky? Umístěte na nich banner našeho partnerského e-shopu Darkont.cz a vydělávejte. Více info zde.
Máte své CD?
Vydala vaše kapela vlastní CD? A chcete aby se o nim vědělo? Pošlete nám ho k recenzi.
Kontaktujte nás!
Antikvariát:
Darkont.cz
Punkshop:
Plastelína:
Odkazy

Hudební inzerce




TOPlist