Martyrium Christi – We Will Kill…For You!

Před samotnou recenzí, musím upozornit všechny čtenáře, co chodí do kostela a sympatizují s jakoukoliv mírumilovnou církví, že tohle nebude pro ně to pravé ořechové.

Z desky Martyrium Christi (dále jen MCH) – We Will Kill…For You!, totiž nenávist k podobným institucím přímo řve. Po několikátém poslechnutí tohoto alba, musím napsat, že je to silná reakce na současný svět, ve kterém se vraždí ve jménu boha, vedou se svaté války a lidé jsou fanatizováni tak, aby zabíjeli bez pocitu viny. A jde to na desce zatraceně slyšet…

V překladu, je název alba „Budeme vraždit…pro Tebe!, již jasnou symbolikou a výpovědí, kam se bude ubírat smysl tohoto díla. Netradičně ztvárněný booklet, ručně malované kompozice dvou řeholníků, sundávající Džízuse z kříže, mně přinejmenším zaskočil. Po ostré debatě s přáteli u vína, kde jsme probírali, jaké to vůbec drží zbraně a pokud možno určili přesný typ těžkého kulometu, jsem se odebral do klidu svého domova, abych mohl v klidu napsat tuto recenzi a pochopit hudební výpověď MCH. Chtělo to opravdu, klid, několik poslechnutí a při tom pozorovat namalovaný výjev, který mě čím dál více přitahoval. Po několika dnech jsem věděl, o co jde.

Obal je skvělý a perfektně provedený, ve vztahu k názvu alba a smyslu celého pojetí. Škoda jen, že se nenese celý booklet touhle atmosférou první strany. Uvnitř nalezneme sice pěkné fotografie, které znázorňují popravy posvěcené symboly kříže a na inlay dva škádlící se kněze, které uvnitř doplňuje odznak za boj v první linii. Jde o určitou symboliku, kterou si musí každý přebrat po svém. Ani by mi nevadilo tohle spojení, kdyby to bylo jednolitě ztvárněno, opět například štětcem onoho malíře, který nakreslil úvodní stranu. Titul by tak dostal nezaměnitelný styl a doplnil by vizuálně, hudební stránku celého alba. No co, proti gustu žádný dišputát…. 

Ale pojďme k samotnému albu, protože i úvod mě trochu zaskočil.

Z reproduktorů se ozve „Fuck heeee“ a rozjede se kavalérie v čele s antikristem. Úvodní skladba „Infested Land“ je lehkým nabuzením posluchače. V první skladbě mi připadá jako by se MCH teprve rozehřívalo a čekalo na finální úder. Skladba je klasický death a nepřekvapuje ničím ohromujícím, snad kromě skvěle zahrané rytmické střední pasáže a výkonu za bicíma, ale na ty kulomety si časem zvyknete i v dalších skladbách, protože Martin Krč podává opravdu nadstandardní výkony.

Následuje „Publicity Campaign“ a ta už je úplně o něčem jiném, hned v úvodu nezapomenutelný rif, pěkně natáhlý a do toho se nese už celkem nasraný zpěv. Jeho jednoduché pojetí na celém albu vůbec není na škodu. Stále monotónní výraz zpěvu doprovázený vokály v jiných rovinách působí nekompromisně, bez slitování a to v tomhle textovém vyjádření, nemohlo být lépe. Skladba se nese v onom melodickém rytmu střídaným těžkými kytarovými pasážemi. Dalo by se říci, že album začíná nabírat na obrátkách, což je slyšet na konci této skladby, jak v hlase, tak v rytmu a drsnosti.

Opět se mi z reproduktorů ozývá nějaká hebrejština, nebo co, zřejmě s nějakého kultovního filmu, neviděl jsem ho, nedívám se na takové filmy. Ozývají se zbraně kulomety, výbuchy a najednou je to tady, zase kulomet, ale v podání bicmena MCH, následuje neskutečný kytarový start skladby „God, Bless To My Killing“, sakra začíná mě to bavit. Melodický a rychlý, takový je tento kousek. Kytarové aranže tady vynikají a jdou dobře slyšet. Celé je to hodně rytmicky postaveno na přesnosti a proto to má takový drive. Hodně povedená věcička. Ani Vás nenechají vydechnout a už Vám do hlavy jede „Manipulation“, opět rychlý a nesmlouvavý song. Spojení slov Jesus Christ & Manipulation, je podáván vyzývavě a hlasově nenávistně. Kopáky nenásilně sestřelují kytarové náběhy a ve vokálech jde slyšet frontální útok na Vatikán. Deska je asi ve své vrcholné fázi, co se týče výběru skladeb a jejich síly, pořád ještě graduje a nechá Vás zvědavé, co bude následovat.

Jako by se to přehouplo do hymny MCH je tady „Human Misery“, trochu melodie neuškodí, ale něco mi to připomíná, ale opravdu nevím co. Sekaný zpěv v přesně daném rytmu. Je to taková pochodeň, jako by nesla něco důležitého. Určitě to nebude poselství boha. Opět nezapomenutelné rify, typické pro MCH, dlouhé táhlé melodické. Jo, taky pěkný kousek, už vím co mi to připomíná, ten rif…..pohádky tisíce a jedné noci, ovšem výborně maskované na kytary. Asi lehké naťuknutí našich blízkovýchodních sousedů, kteří v tom taky nemají jasno.

Dokonalý hluboký hlas mi sděluje: „Proč bych věřil v Tvého boha, bezmocně visícího na kříži!“ a následuje snad největší pecka alba „God of Death“. Je to lahůdka, klasika je klasika. V této skladbě lze slyšet potenciál MCH v několika minutách. Rychlé kytarové rify, střídající se v proti rytmu, tvrdé kytarové části, maximální sóla a pěvecké vokály. Co více dodat, prostě to tak rychle uteče, že se nestačíte ani vzpamatovat. Hodně chytlavá věc, budu si to dlouho pamatovat. Další stopa v podobě „It Was Devil“ mě celkem zklidnila, je to pohodová skladba, ničím nenarušující vývoj bitvy s bohem. Zní jako bzučící včela, nebo spíše sršeň připraven k napadení. Pomalejší pasáže se zpěvem střídané silně přebuzenýmy zvuky, nezní špatně. V této fázi alba už mi ovšem jako celek připadá trochu jednolité, ale to ovšem death metalové desky mají tento nešvár. Je třeba je několikrát více poslouchat, než ostatní styly, dokud nepoznáte rozdíl nebo odlišnost od jiných alb.

Bůh je mrtev a potom následuje logicky „Real Hell“. Opět vypalovačka, při které se bubeníkovi smaží blány jeho bicích. Najednou překop do rytmu podobnému pokládaní mariášových karet na stůl, pár sekund lehkého blacku a opět do pekla MCH. Tato skladba je opět klasickou peckou, vynikající svou rychlostí především bubenického partu. Kytary hrají přesně a rychle, není už snad v silách někoho to zahrát rychleji. Vokály střídající se vlevo a vpravo jako by našeptávaly hodného a zlého raracha. Jestli je peklo taky tak rychlé, no tak nevím jak to tam všechno stíhají. Dobrá práce MCH! Poslední počin s názvem „Shame To Heart Of Europe“ je klasickou tlučkou s dobře propracovanými celky a odpočinkovými rytmy. Trošku mi tato skladba splývá a nevím co napsat, protože mi připadá, že je silnější textově, než hudebně. Ale pokud si přeložíte texty MCH dostanete další rozměr alba „We Will Kill… For You!“

Celá deska je dobrým počinem a kvalitním death metalem. Martyrium Christi jsem slyšel na živém vystoupení a je nutno dodat, že na pódiu to zní ještě lépe než na CD. Trochu mi vadila jednotvárnost kytarových pasáží, ale na druhou stranu bych vyzvedl jejich provedení. Určitě bych vypustil pasáže mezi skladbami zřejmě v podobě útržku filmu, myslím, že MCH navodil atmosféru dokonale. Album je celkem krátké, necelých 32 minut Vám uteče jako voda, protože to odsejpá!

Něco více, Vám může napovědět videoklip ke skladbě „God, Bless To My Killing“, který kapela natočila a bude brzy uveden na hudební stanici Óčko. Ukázku najdete na webových stránkách kapely, kde si ho můžete stáhnout.

Určitě bych poslal jeden vzorek do Vatikánu a druhý by si mohl poslechnout Usama s Fusama, protože po tomhle by se jim určitě špatně usínalo.