Matyas - Černá nebo bílá

Tihle synové matičky stověžaté možná žijí v šedivém velkoměstě, ale v barvách mají jasno. Buď černá nebo bílá. Na světle božím už se totiž nějakej čas opaluje nové album kapely Matyas – Černá nebo bílá. Jak moc se řeší ty barvy nebo holky z Chomutova se dozvíte v následující recenzi…

Ostřílená formace Matyas ze Sedlčan u Prahy - fungující už neskutečných 16 let, vydává své v pořadí už šesté album Černá nebo bílá, ovšem o černobílosti, ba polaritě nemůže být řeč, album je naopak příjemně barevné, rozmanité a veselé. Písničky oscilují kolem rocku a popu, což by mohl někdo brát jako degradaci, já myslím, že Matyas by to brali positivně jako berou vesměs všechno – soudě tak podle textů, ale i celkového ladění alba. A taky webovek – www.matyas-rock.cz.

Je to muzika, která se příjemně poslouchá, ale rozhodně u ní neusnete=) „prvoposlechová“ podobnost melodií je jenom zdánlivá, při naposlouchání vyjde najevo, že jsou to propracované skladby a docela nabitá instrumentální stránka. Matyas dávají hodně vyniknout hlavně elektrickým kytarám, což jim dodává hodně na „rockovosti“ holt kytara je kytara, co si budem povídat=) ale často je slyšet i klavír, tipuji, že spíše umělý, chcete-li elektronický. Naštěstí vkusně použitý, a ozvláštňuje to celkový dojem, byť, elektrické klávesy jsou spíše atribut popu.

Texty jsou příjemně nevyhraněné, žádné „vstávej z hrobu má milá“ ani „navždy propadám zoufalství ze zkažené společnosti“ Pro změnu zpívají něco o tom, co někoho skutečně zajímá=) O tom, že holky dneska nejsou na velký slova (hoši nejsou včerejší=) o jaře – Jaro jaro jaro jaro jaro jaro jaro jaro jooo, o holkách z Chomutova, který to pořád chtěj, o úchylovi z parkoviště, jestli jsem ovšem píseň Fredy dobře pochopila…=) a taky třeba o čaji, nebo prostě o krásném dni. Velmi osvěžující, velmi povedené. Ani se nedivím, že jejich koncertní program je víc než narvaný – třeba už tuhle sobotu hrají v Kovářově s Argemou – viz. stránky.

Osvěžující je i přebal alba, módní punk-kostičky a na nich bílá kytička, jejíž středem je reprák a „oblejzají“ ji vosy a jedna vážka. Dobrý nápad a osvědčená jednoduchost, ve které, jak známo, je krása. Je to moje čistě osobní hypotéza, že přebal je odraz desky, v případě Matyasu dělám další čárku, že jaký dojem udělal vzhled, taková pak byla deska, ale znáte to, je to jako s lidmi a oblečením, taky někdy zdání klame. Občas klame kde co, ale Matyas nezklamal. Sympaťáci ze Sedlčan to berou už nějaký pátek za ten správný konec a jak vidno, jsou více než úspěšní, písničky mají energii a světe div se, positivní. Jen tak dál a kdeže černá a bílá=)