7. 10. 2006

Rozhovor s Bobo Vlachem z dnes již legendární jihlavské rockové kapely Metanoon. Ta vznikla kolem roku 1988 z jiných jihlavských skupin a od té doby ji můžeme čas od času vidět na všemožných místech v ČR. Tento článek vám o Metanoonu prozradí více...

Co pro Metanoon znamenal rok 2006?
Rok 2006 je pro nás tak trochu zlomovým rokem. Asi nejvíc nás zasáhl odchod našeho bubeníka, sira Ivoryho. Jeho problémy s poškozeným kolenem trvaly již několik let a všichni jsme věděli, že je to otázka času. Ivory byl velmi silný a bojoval s tím opravdu dokud to šlo. Jenomže jsou věci, které se bohužel změnit nedají. Další velkou událostí pro kapelu bylo natočení videoklipu „Křídla větru“, jehož realizace se uskutečnila v dubnu až červnu. Nabídka spolupráce s režisérkou Hankou Chalupovou pro nás byla velkým impulsem i motivací k další činnosti. A svým způsobem i splněním jednoho z cílů kapely, protože jsme doposud něco podobného nevytvořili. K tomu samozřejmě je to i dobrá zkušenost s touto prací. No a v neposlední řadě jsme začali pracovat na novém CD, které bychom chtěli stihnout do vánoc tohoto roku. Hodně lidí se nás na to ptá, tak je nechceme nechat dlouho čekat. Pokud se to nestihne letos, tak do jara určitě. Ale to už bychom předbíhali událostem.

Jak vzpomínáte na dobu komunismu a dobu Admirála Boba a Budíku?
Tohle jsou vlastně dvě otázky v jedné a je třeba to velmi dobře rozlišit. Pokud se ptáš na dobu komunismu je to naprosto jasné. Snad žádný soudný a rozumný člověk nemůže na tuhle pochmurnou dobu vzpomínat rád. Víc k tomu není co dodávat. Ovšem Admirál Bob a Budík, to je docela jiná kapitola. Byla to sice doba zákazů a buzerace, ale taky doba, plná nadšení, rebelantství, objevů i našeho rozmachu. Myslím, že to hodně přispělo k naší muzikantské vyzrálosti. Díky zákazům jsme se vlastně dostali docela do jména. Zakázané ovoce totiž nejvíc chutná a nás to hodně nutilo dřít a pracovat na sobě, abychom obstáli. Především jsme však získali vlastní názory a to je dost důležité. Navíc ze zkušeností našich začátků vlastně těžíme dodnes. Takže, z tohoto hlediska, na období těchto dvou kapel vzpomínáme rádi.

Co říkáte na to, že preference komunistů opět stoupají?
Pche! Co na tohle říct. My nejsme angažovaní v žádné politické straně, ale to ještě neznamená, že na to nemáme názor. Je to jako kdyby tě někdo každý den kopal mezi nohy, pak najednou řekl – víš, to jsem nebyl já, ale strana – a ty mu odpovíš – já tě naprosto chápu, ty můj malej chudáčku, co jsme si to jsme si – a půjdeš s ním na pivo, ne? Takhle to vidíme my. A máme za to, že oni si to přesně takhle představují. Po „sametu“ spousta politických sviní infiltrovala do významných postů a díky tomu se vyměnil politický nátlak za ekonomický. Je totiž mnohem jednodušší nechat lidi vyřvat na ulicích a pak jim sebrat žvanec - a oni zase zkrotnou. Tohle je jejich princip demokracie. Nejhorší na tom je, že jim to dost velká část blbců, pardon „široké veřejnosti“, docela baští. A to je hodně nebezpečné. Nejvíc nás na tom štve, že i tady na jihlavsku existuje pár „vychcánků“ mezi muzikanty, kteří lezou do zadku některým stranám a snaží se to využívat ve svůj prospěch. Myslíme si, že aktivní politika do muziky nepatří. Alespoň ne v tomto slova smyslu. Ale dost už o tom, pojď se radši bavit o něčem jiném! Jo?

18. srpna jste museli zrušit vystoupení, kvůli jednomu nesmyslnému zákonu. O co šlo?
No, tak to je další názorný příklad toho, co se v našem krásném státě odehrává. Nevíme jestli je to zrovna zákon nebo nějaká vládní vyhláška, ale to je úplně jedno, protože je to zkrátka nebetyčná hovadina. Ve zkratce - jde o to, že nějaký „chytrolín“ vymyslel, že nesmíš při kulturní akci prostě dělat „nadměrný hluk“. No dobrá. Jenže normy, které byly stanoveny se jednoduše nedají dodržet. Konkrétně – pro den je to 45 dB a pro noc 35 dB. Jenom normální hovor dělá 55 dB a průměrný člověk zařve kolem 95 dB. To je jen malý příklad. Co jsme slyšeli, pokuta za překročení normy – od 50 000 až 2 000 000 Kč. Sečteno, podtrženo - spousta pořadatelů dostala bobky a radši akce ruší. Jsou totiž vydáni na pospas kdejakému idiotovi, kterému se třeba zrovna nelíbí nějaký žánr, hodí teplej bonz na hygienu, ta to ochotně změří a je vymalováno. Jo, to je holt ta demokracie, že? Kdysi nás na základě podobných nesmyslů chtěli přesně takhle dostat, když už nemohli jinak. Že by podobnost čistě náhodná?

Díky čemu Metanoon podle vás vydržel tak dlouho?
Podívej, my jsme si svůj post vydobyli hodně tvrdou rachotou a to dokáže v každé kapele udělat divy. Vytřídí se lidi a zůstane, jak se říká zdravé jádro. V další řadě se snažíme držet svoje fanoušky na prvním místě. Spousta muzikantů zapomíná na to, že bez lidí, kteří na ně chodí, by neznamenali vůbec nic. Jsme hrdí na své fanoušky, protože víme, že oni nám to vrátí a jsou hrdí na nás. No a také děláme poctivou muziku a to je základ, ne? Děláme to srdcem i pro svou vlastní zábavu. Často za námi chodí lidi a ptají se jak to, že nám to tak šlape. A to je ono. Musí být radost hrát, ne jet jako mechanickej panák. Je to věc, která chybí i spoustě našich profi kapel. Hrajou kvůli kšeftu a kašlou na lidi. A ty lidi to moc dobře vycítí, když kapela není upřímná. Pódium je bojiště, kde si musíš vybojovat svou vítěznou bitvu. I když je to někdy hodně těžké. Jsou dobrý akce a mizerný akce. Ovšem vždycky jen pro kapelu, ne pro lidi. Ty musíš valit, protože lidi si zaplatili za tvou práci a je jim jedno jestli tvá stará píchá s nějakým vopruzem nebo tě bolí zuby. A proto jsme válečníci. Tohle nás drží ve formě a myslím, že ještě dlouho bude.

Jak často zkoušíte?
Jednou až dvakrát týdně, podle času a chuti.

Co je aktuálně největší problém kapely?
Dvě věci. Momentálně neobsazený post bubeníka a problémy s managmentem kapely. Dobří bubeníci bohužel na jihlavsku nejsou a těch pár, kteří za něco stojí, hrají minimálně s dvěma kapelami. Dělali jsme konkurz, ve kterém se nám na zkušebně vystřídalo šestnáct lidí. Upřímně řečeno, u některých nás fakt překvapilo jejich sebevědomí. Nevím, ale nevzali jsme zatím nikoho. Většina za to nestála a zbytek měl buď osobní problémy nebo to nebyla jejich parketa. Současnou situaci zatím řešíme computerem, i když nám to Ivoryho nemůže nahradit. Alespoň s ním nadále spolupracujeme a funguje jako odborný poradce. No a management to je kapitola sama pro sebe. Už to u nás zkoušela celá řada lidí, ale pořád to končí tak, že si nakonec všechno organizujeme radši sami. Náš problém je ten, že tomu nemůžeme věnovat víc času. Dnes se prezentace kapely nemůže podceňovat a je to navíc hodně drahá záležitost. Když to děláš jako koníčka, je to vlastně problém skoro neřešitelný. DVD, CD, plakáty, fotky, telefony, organizace, domluva akcí, doprava, nástroje a údržba ... mám pokračovat? Všechny tyhle nesmysly by měl řešit někdo jiný, my jsme tu od hraní. Bohužel, člověk, který by tohle všechno zvládal a dělal za zaplaťpánbůh jako my, dnes není a tak to obsíráme sami. Ale nestěžujem si. Skřípe to, jede to a jakž takž i funguje. Třeba se ještě někdo objeví.

Jaká byla nejnepříjemnější věc spojená s muzicírováním za dobu existence Metanoonu?
No, asi ten Ivoryho odchod. Tohle je věc, která opravdu hodně bolí. Jak už jsme zmínili – nebyl to jen bubeník. Byl to opravdovej kámoš a přítel. Patřil do rodiny. Podívej, průserů jme měli hodně. Tomu se nevyhne žádná kapela, ale to jsou věci, které se dají řešit. Navíc, těch dobrejch věcí bylo tisícinásobně víc, takže to nemá cenu rozebírat.

V létě jste vystupovali také na akci „Hradní slavnosti na Roštejně“, jaký máte vztah k tomuto hradu?
Jako ke všem hradům v ČR. Pro nás to jsou fascinující stavby, které zde stojí několik stovek let. Narozdíl od našich současných výtvorů, které mnohdy nedožijí ani konec tohoto století. Hrady jsou historie, duchovno i součást našeho já. Je v nich magická síla a jsou zdrojem fantazie i nevyčerpatelné inspirace. Opravdu fascinující. Navíc tento je „náš“. Patří k „Highlandu“.

Kde vás bude v nejbližší době vidět?
Nejbližší akce bude „Středověký folk-metalový festival“ v Havlíčkově Brodě. 14. října. Pak už bychom měli pracovat na novým CD, abychom to do vánoc stihli. Jinak, co se objeví. Počítáme, že kolem vánoc něco určitě bude. Na příští rok jednáme na Slovensku, konkrétně Zvolen a Banská Bystrica, tak uvidíme, co z toho pojde.

Jaké kapely ovlivnily nebo ovlivňují tvorbu Metanoon?
Určitě Manowar, Running Wild atd. To jsou legendy, které musely zasáhnout asi každého metalmaniaka. Je to naše krev a 80 – 90 léta, to byl rozmach. Zlatý věk heavy metalu. V našem případě určitě. Tyhle bandy jsou navíc obrovská škola zkušeností. Z českých kapel asi nikdo. Za ty roky jsme si už vypracovali svůj specifický styl, alespoň soudím podle toho, že nás v Česku nikdo nedokáže nikam kloudně zaškatulkovat. Pokaždé když o nás někdo napíše, tak tomu říká nějak jinak. To je dobře a nás to těší.

Které skladby hrajete aktuálně nejčastěji?
Celkem složitá otázka na to, říct to jednou větou. V každé kapele jsou songy, které jsou oblíbené a neoblíbené. Tedy myšleno tím u členů kapely. To se většinou liší chlap od chlapa, dámy prominou. A o tom se taky všichni muzikanti dokážou handrkovat donekonečna. Takže výběr aktuálního repertoáru je dost individuální a každá banda si to nějak rozdělí. Kdo hraje, dá mi určitě za pravdu. U nás to je asi trochu jiné, jelikož se nám líbí všechny naše kusy. Hodně rozhoduje doba hraní, protože fesťáky jsou především o čase. Většinou zařazujeme z každého alba něco, aby to tvořilo jakýsi průřez naší tvorbou. Vlastní koncerty řadíme často chronologicky podle roku vydaných CD, aby to bylo pro lidi přehlednější. Takže jak říkáme, dost těžko konkrétně jmenovat. Kdo nás zná, tak ví, že na každém CD máme spoustu dobrých pecek, které nemůžeš nehrát. Vlastně ani na jediné akci jsme nehráli stejný repertoár.

Někteří členové Metanoonu hrají v country-beatové kapele CWBC. Má metal a country něco společného?
Ha, ha. Možná víc, než si kdokoliv myslí. Třeba se koukni na vohozy – kůže, cvoky, okovaný pásky, boty - koně a elektrický kytary. Taky motorky, sex, drogy a promiskuita… Ale teď vážně. Skoro každá muzika má svoje kořeny v country. Málokdo ví, že country má kořeny v Evropě, jelikož ho do Ameriky zanesli irský přistěhovalci. A teprve potom, co se skloubil rokenrol s touhle, vlastně lidovou muzikou, se rozvinulo moderní country. Podívej se třeba na některé kytarové postupy a musí ti být jasné odkud vítr fouká. A navíc každý kytarista začínal na takovýchto postupech. Zrovna tak jako heavy metal vyžaduje díky své náročnosti kvalitní muzikanty, v country to platí zejména. Tam ti žádnou nepřesnost nebo špatný zpěv neodpustí. Další věc – stejně jako heavy metal je i country víc než jenom hudba. Je to totiž hlavně a především životní styl. Styl natolik výrazný, že se stal srdeční záležitostí. Proto v tom Metanoon nemá žádný problém. Hodně lidí se tomu diví, ale pro nás je to jenom další důkaz o určité vyjímečnosti kapely a hlavně o tom, že hudba opravdu nemá hranice. O tom to je.

Jaké pivo máte nejraději? (průměr za kapelu)
Nepreferujeme žádnou konkrétní značku, jelikož jsme všichni, včetně naší ženské části kapely, hlavně na rum. Takže Božkov.

A cigarety?
Tak jako většina hulícího národa Start a balená (i v CWBC).

Co by jste vzkázali našim čtenářům?
Žijte, milujte a bojujte! Díky za přízeň!
Fight! Fight! Fight!

P.S. A čtěte samozřejme Rockmag.Cz

Autor článku: David Havlíček

Komentáře:

Rozhovor obsahuje názory člověka s velkým přehledem, kterej to má v hlavě srovnaný, přesně ví, co chce a dělá o dobře. Každej soudnej člověk by mu měl dát zapravdu.