9. 4. 2007

Interview s Mňágou a Ždorp o všem možném, co se kolem kapely točí. Kdo máte tuto již kultovní kapelu rádi, určite neváhejte a čtěte.

Hodně kapel nemá rádo rozhovory, protože se my redaktoři ptáme furt na to samé. Jakou otázku nemáte rádi vy?
Mně je to jedno. Když se někdo na něco zeptá, tak mu na to odpovím. Někdy vedete rozhovor s moulou, kterej stejně nikdy nic nepochopí, takže jsou všechny jeho otázky mimo mísu, někdy si dobře pokecáte s dobrým člověkem, někdy je to only promo...

Když se člověk podívá na váš přehled koncertů, které jste za ty roky vaší existence absolvovali, napadá mě - není to hraní pro vás už trošku stereotyp?
Je to stejný jako se sexem - každej ví, o co de, jak a kam, a je to v zásadě furt stejný, ale stejně to furt všichni chceme furt dokola!!! Jo, jo, jo!!!

Lze si to harcování po českých a slovenských zemích užívat?
Hrajeme svou hudbu a protloukáme se tak životem a je to Skvělý! Harcování si lze užívat, pokud jste založením harcovník, a to já jsem. Nevadí mi přizpůsobovat se neustále něčemu novému - městu, lidem, posteli v hotelu.. Ale taky už jsem se naučil užívat klid a mír domova... Jsem se způsobem svýho života naprosto spokojenej.

Chystáte na letošní rok nějakou desku? A pokud ano, bude dělána v duchu té předešlé nebo plánujete nějaké inovace, ať už po stránce textů nebo muziky...?
Letos bychom rádi vydali dvd k dvacetinám kapely s filmem Happyend, klipama a historii. Další řadové album chystáme na příští rok. Bude trochu jiné, aspoň ty čtyři nové písničky, které už máme hotové, se tak tváří...

Jak vaše skladby vznikají? Je to proces od textů k hudbě nebo naopoak? A nápady na texty ze sebe potíte najednou, když je potřeba udělat cédéčko nebo si je postupně někam zapisujete a pak třeba využijete?
Písničky hlavně vznikají furt resp pořád. Je jedno, co je první, jestli hudba nebo text. Máme každej doma počítač a furt si něco nahráváme, zkoušíme dohromady ve zkušebně, jezdíme na soustředění a děláme na písničkách průběžně. Je to zábavné a občas i dřina, ale to k tomu patří.

Jak vzpomínáte na doby komunistické totality a na přehrávky před uměleckými komisemi?
My jsme nikdy neabsolvovali žádné přehrávky před žádnou komisí. Vážili jsme si sami sebe natolik, abychom se neztrapňovali podobnejma hovadinama. Hráli jsme zadarmo jednou za dva měsíce na víceméně pokoutních místech. Na dobu komunismu vzpomínám v pohodě, ovšem jen proto, že je komunismus V PRDELI, kam patří. Na druhou stranu je mi někdy i líto dnešních adolescentů zahlcených nadvládou pustého konzumu, trapné módy a tupé povrchnosti. My jsme se měli aspoň k čemu vymezit a proti něčemu se postavit, i když jen hudbou.

Vraťme se nyní trošku k vašim začátkům. Co myslíte, že vám pomohlo v tom, dostat se nahoru? A jak se, podle vás, může kapela dostat do povědomí lidí?
Písničky. Písničky. Písničky.

Která vaše skladba zazněla v rádiu a v televizi jako první? Jaké to byly tenkrát pocity? Slavili jste to tehdy?
Už si nepamatuju, která to byla, ale slyšel jsem ji v nějakém obchodě a byl to bláznivý pocit. Radost samozřejmě, ale i podivný stud... My toho nikdy moc neslavili, vždycky to byl takový fofr, že nám až za pár roků leccos došlo.

A která vaše deska se zatím nejlíp prodávala / prodává?
Druhého alba Furt rovně ! se prodalo přes padesát tisíc...

Je nějaký váš nesplněný sen - nějaká meta, na kterou si kapela přeje dosáhnout? A nebo alespoň nějaké menší sny, které se zatím neplní?
Nesplněné sny mě opravdu netrápí. Ani náhodou jsem netušil, že je možné, abych se stal hudebníkem, že budu mít svou kapelu, ve které budu hrát s dobrejma lidma i dobrejma hudebníkama, že budeme jezdit sem tam po Česku, že se dostaneme s našima písničkama i do Ameriky, Mongolska, Anglie, Německa a různě jinde, že budeme hrát tak dlouho a furt nás bude něco napadat a lidi to bude furt zajímat, to je skvělej splněnej sen, kterej jsem se ani neodvažoval snít.

Jsme teprve na začátku roku 2007, tak toho využijeme - co by jste pro letošní rok našim čtenářům vzkázali?
DRŽTE SE, VĚŘTE SI, NEBOJTE SE NIČEHO A MĚJTE SE DOBŘE!!! A nezapomeňte na Vánoce, kocourci !-:)

Autor článku: David Havlíček

Komentáře:

rozhovor jak prase...porucha na straně tazatele

no ta stěmi sny nebyla špatná ani ten stereotyp....

Nechápu, proč měl redaktor tak omezené otázky? Vždyť jednoznačně, podle textů, má Petr Fiala toho k povídání opravdu hodně. Bohužel, ani jedna zajímavá otázka. Škoda...

Vtipně a s nadhledem jako vždy.... Skoro nic se člověk nedozví ale baví ho to :)