Napalmed - Noisax Jazzostrial Fractamental

Album Noisax Jazzostrial Fractamental vyšlo na konci roku 2008, čímž se Radek K. překonal, neboť vydal v jednom roce hned dvě CD placky. Na rozdíl od předešlé, kterou jsem zde představil, je tato v naprosto jiném duchu.

Totiž celé album po poslechu bych pojal jako naprosto noise kakofonický kalt jazz. Tak samozřejmě pro ortodoxní vyznavače Napalmed nemusím onu hudbu představovat. A pro ty, co se setkávají s tvorbou skupiny jen sporadicky a znají něco málo z jejich tvorby, tak v tomto díle se ukázalo, jakým pánem zvuků a hluku pan Kopel a spol je.

Ti, ze staršího osazenstva, pokud zde nějací jsou a budou ochotni si přečíst těchto pár řádků a mají v oblibě psychische terror, se s něčím podobným mohli setkat na MC (kazetě) vydané v roce 1992 u Šot Records se skupinou Nacht Luft.

Ke vzniku tohoto introvertního alba byli přizváni další hudebníci a to z Japonska - Hiroyuki Fjiwara (saxofon) a Teruhiro Shiojima (kytara). Oba dva fenomenální hudebníci, kteří svůj um zdokonalili až na živočišně spontální jazzové variace vycházející z daného momentu překvapení. Zdá se to někomu jako blábol? Věřte není, toto tu ale v našich podmínkách opravdu ještě nebylo.

Setkal jsem se s ledajakou věcí, ale takto dravou scenérii dokáží kromě výjimek pouze v Japonsku a zmiňovaný Nacht Luft, snad při dobré paměti i němečtí Swans zavítali do jazzově elektronického noise. Proto je Napalmed uznáván ve světě v industrial experimental noise hudbě jako špička v tvořivosti. A samozřejmě v zemi vycházejícího slunce obzvláště.

Pro mě jsou spíše okrajovou záležitostí, i když velmi uznávanou pro svoji tvorbu a několikráte jsem viděl i jejich produkci naživo. Tato kakofonie, která dává smysl souzvuku mě unesla.

Opravdu dobré, toto album musí potěšit sluch i Stivína a spol. - tak až takový je to jazz. A samozřejmě nemohu pozapomenout, že opět vše provází zvuky městského hluku a fabriky, které nás obklopují denodenně, alespoň tu větší část populace.

No, co více napsat? Snad jen to, že pokud něco doporučuji a dělám to docela dost často, tak toto doporučuji na 100% každému posluchači jakékoliv hudby, ať si rozšíříte obzory, ale je to pouze pro otrlé nátury.

Totiž pouze odbočuji od tématu. Spousta milovníků jazzu není schopna strávit kalt jazz, takže jestli si chcete album pořídit jen pro pobavení návštěv u známých, tak od toho odstupte. Toto je vážná záležitost, i když braná s humornou nadsázkou. (Opět tím nemyslím příznivce skupiny, těm je jasné oč běží.)

Zvukové aranžmá alba je opět na výbornou. Totiž by to ani jinak nešlo k zaměření hudby, kde musí být rozpoznatelný každý tón. Uf, 79 minut jsem překousl na jeden zátah.

Pod vyobrazením bookletu si můžete představit, co chcete. Fantazii se meze nekladou. Obsahem jsou i fotky účastníků tohoto projektu a vyobrazení opět části šroubů, fabriky. A tak dále.