Našrot - rozhovor

Interview s havlíčkobrodskou kapelou Našrot, která bigbítuje již od roku 1988, příští rok slaví dvacku a chystají se natočit nový cédéčko a dokonce snad přijde i vlastní kniha ... Za kapelu na otázky odpovídal Hraboš.

V brzké době někdy v březnu 2008 slavíte dvacet let NAŠROTu. Budete připravovat něco nového?
Chtěli bychom natočit nějaký nový cédéčko, máme zatím připraveno 5 - 6 nových věcí a pravděpodobně bude nějaký koncert. Pravděpodobně v Praze a v Havlíčkově Brodě a možná jestli to vyjde, tak by měla vyjít i kniha o NAŠROTu.

V té knize budou fotografie, biografie atd…. nebude k ní i nějaká specielní placka (CD)? Tak jako to připravují A bude hůř ke svým patnácti letům?
Ne, kniha bude bez CDčka. CDčko bude volně jako klasická řadovka. Vyjít by to mělo asi u Cecka, to ještě nevíme a kniha vyjde pravděpodobně u Máti, ale to taky na 100% nevíme. Na všem se pracuje.

Ta kniha tedy bude průřezem NAŠROTu dvaceti let?
Bude to mapování NAŠROTu od těch osmdesátých let až do roku 2008. Prostě od začátku v roce 1988 až po rok 2008.

Knihu si připravujete komplet sami nebo vám s tím někdo pomáhá?
Pravděpodobně to bude psát Radek Vístler .

A vydávat vám to tedy bude Máťa (zelený tulipán) nebo ve vlastní režii nebo se na tom budete společně podílet?
Pravděpodobně Máťa. On to tedy ještě neví, ale pravděpodobně by to měl být Máťa.

V jakém nákladu a formátu by měla ta kniha vyjít?
Tohle my taky ještě nevíme. Uvidíme kolik toho bude napsanýho, jaký to bude mít rozsah a podle toho se rozhodneme.

Nová deska, předpokládám, že bude trochu jinačí než album předešlé a všechny alba předtím... Předešlá deska byla dosti odlišná než alba před ní. Jaké to bude?
Předešlá deska Psychorama byla dost překlávesovaná. Tak teď by jsme se zase chtěli vrátit zpět k tomu crossover. Samozřejmě tam budou jak rychlé, tak pomalé věci.

Předchozí deska Psychorama se mi docela líbila. Slyšel jsem však i výtky od posluchačů, že jde dost do popu. Jak ty se na to koukáš?
No do popu, hm. To víš když tam dáš ty klávesy, tak to je, no řekněme pop. To je věc každýho, jak se na to kouká. My jsme to chtěli udělat takový ponurý a ta deska ponurá je. Když to skloubíš s těma textama, který opravdu nejsou veselý a vlastně i ty písničky jsou hodně temný, takže spíš než popová je ponurá a temná. Samozřejmě jsou tam pomalejší akustické věci. Když budeš mydlit dvacet let punk, tak tě to taky začne nebavit (srát). Nás už to začalo nebavit (srát) po čtyřech letech. Hlavně když se trochu vyhraješ a vyzpíváš, tak to chceš dělat jinak. Hlavně my jsme neposlouchali moc punku. My jsme poslouchali tak nějak všechno, no a všechny tyhlensty věci do sebe dostaneš a po svým to chceš dát ven.

A to vaše skalní obecenstvo přijalo desku jak?
Tak oni už si zvykli, že každá deska je divná. Když si zvykli od první desky na přechod druhého alba, které bylo úplně jiné a třetí se odlišovala od druhého, tak už to nějak tak berou. To jádro není moc široký, ale je věrný, prostě si už zvykli na to, co děláme.

Máte odehráno spoustu koncertů, spoustu akcí. Kde se vám hrálo nejlíp a bylo to v Čechách nebo v zahraničí?
No nejlíp, to je těžko říct, hlavně já si ty věci nepamatuju, kde se nám hrálo nejlíp. Z poslední doby se nám povedlo Rockkoupání, to bylo hodně divoký a hráli jsme na dvou Maťových festivalech, kde nebyli vůbec žádný lidi, ale ty výkony, co jsme tam podali byli asi v poslední době ty nejlepší. To je takovej paradox. Dobře se hraje v Trutnově a v Havl. Brodě na domácí půdě. Většinou to bejvá tak, když někam jedeš a říkáš si - to bude nějakej průser, tak ten koncert vyjde skvěle a naopak. No, takový zkušenosti taky máme.

Po takový době co hrajete, nepřemýšleli jste jestli svoji éru neuzavřete a netrhnete se?
No, dokud nás to pořád baví, tak má cenu hrát. Tady nejde o ty lidi, který na nás chodějí, jde především o to, aby to bavilo nás a nás to zatím baví. Až si řeknem - už nás to nebaví (sere), tak to zabalíme. I když několikrát jsme to tedy zabalit chtěli. Kluci mají rodiny, normální práci a seš už trochu vláčnej a pak ti vyjde nějakej koncert a řekneš si (kurva), stojí to zato. My jsme to v podstatě poslední dva roky dost flákali. Prostě jak děláme nový věci, novej repertoár, tak chytáš druhý dech a jdeš do toho.

Nezkoušeli jste svoji hudbu protlačit do zahraničí, když zpíváš v AJ?
Zkoušel to Popron a nevyšlo to. Zdálo se jim to v zahraničí dost rozháraný. Že každá písnička byla jiná. My jsme ty ambice měli na začátku těch devadesátých let. Lidi co na nás v zahraničí přišli, nevěděli co se za železnou oponou děje. Až zjistili, že se u nás hraje to samý, co u nich. Tak ty zájmy zahraničních promotérů začali směřovat jiným směrem. To znamená něco pro ně zajímavého, nějaký ten etnický původ. Proto se na západě prosadí víc než nějaký český Metal nebo Punk. Tak si vezmou kapely, který jsou pro ně zajímavý svým podáním, něčím co se u nich nehraje - třeba Věra Bílá se skupinou Kale a takovéhle věci. To je pro ně zajímavé, ale vozit na západ něco, co mají i u nich, to je jako vozit dříví do lesa.

Ty děláš nebo máš v přípravě internetové stránky o světovém BIGBEATU, jak jseš daleko?
Ty stránky jsou velice rozsáhlé. Je to další Moloch, který jsem si vzal na záda. Prakticky to mam hotový. Teď už jenom zbývá dorazit fotky a nějak to tam nacpat. To už bude muset udělat nějaký webdesigner. Ale ten se z toho zblázní, protože je toho tolik, že se z toho zblázní.

Kdy si myslíš, že to bude nahozený a budeme si to moct počíst?
Já si myslim, že na konci roku to bude hotové a v provozu. A pravděpodobně na stránkách Čt hned vedle Českýho BigBeatu, ke kterýmu se zase vrátim a začnu to doplňovat. Ono to vzniká ve spolupráci s Českou televizí a Pop muzea, kde jsem taky činný. Já jsem taky jedním členem Pop muzea Pražskýho.

Bude tam někdo z českých kapel?
Tam bude jenom světový BigBeat - pouze zahraniční kapely a hudební žánry od padesátých let až do konce osmdesátých let s přesahem do let devadesátých. To znamená, že to končí tou erou Grunge a Brit Popem.

Díky za rozhovor a máme se tedy na co těšit.
Těšte se

Autor článku: Alan Rohan

Související články: