Nasty? - Omnia

Skupina Nasty? z Karlovarska (konkrétně Božičan a okolí) svým druhým řadovým albem opět rozpitvá emoce každého z nás a vyvrhne je na surové světlo světa. Kvarteto nám zavaří ušní bubínky pořádnou dávkou hutných kytar a garážově říznými bicími.

Zcela záměrně jsem vybral právě tento citát z nádherné písně Stigmata. Skupina Nasty? z Karlovarska (konkrétně Božičan a okolí) svým druhým řadovým albem opět rozpitvá emoce každého z nás a vyvrhne je na surové světlo světa. Kvarteto nám zavaří ušní bubínky pořádnou dávkou hutných kytar a garážově říznými bicími.

Se zpěvem tentokrát v písni Krása vypomáhá „externistka“ Petra, kterou skupina na koncertu tu a tam nenápadně vytáhne z davu jakou trumf z rukávu. Ale krom této skladby je na to opět Venca sám a řekl bych že od prvního alba je na tom intonačně o dost lépe. Nicméně o to tu nejde, jeho expresivní zpěv uchvacuje a táhne kotle a to je důležité. Nebudu tu rozebírat všechny skladby, myslím, že hudba je tvořena k poslechu, nikoli k pitvě. Jen pochválím ty obzvláště vypečené, které mě osobně vlezli pod kůži.

Hned úvodní Stigmata se stala mou favoritkou a důkazem jejích kvalit je i její zařazení do hitparády KVRM. Tempo se postupně zrychluje, kytarové linky zní velice působivě a originálně. Často se mi u kapel stává, jako bych jejich melodie už někde slyšel, není divu v dnešní hudební jungli se nejednomu podaří nevědomky kopírovat, ale u Nasty? to zažívám velice řidce a píseň stigmata mi v tomto směru rozhodně nezklamala. K mírně ponurému nádechu písně napomáhá i doprovod Maestra Punkta na violoncello.

Krásu už jsem zde už jednou zmiňoval, ale neodpustím si ještě krátce vyzdvihnout tuto „bílou vránu“ na albu Omnia. Je to v podstatě jediná opravdu pomalá věc a musím říct, že ve všem tom úprku, který z písní Nasty? dýchá za každým taktem , je Krása opravdu oázou klidu. Vokál zpěvačky Petry je poněkud naivní, ale to jen podtrhuje nevinnou povahu celé skladby, stejně jako klarinet Pavla Broma.

Maia je pateticky nostalgická balada, která ač má text vcelku stručný a prostý, je plná emocí a pocitů. Tady bych řekl, že Vencovi naléhavost v hlase z celého alba věřím nejvíc. Když jsem v úvodu říkal že Krása je jedinou písní na níž spolupracovala Petra, trochu jsem zaokrouhloval. I v této skladbě si Venca na pomoc přizval Petru, a i když je její role pouze vedlejší, rozhodně není zanedbatelná.

Rytmicky mě asi nejvíc zaujala skladba Amenity, kde krom skvělé práce Boba za bicími je snad nejlépe z celého alba nazvučená basa v podání Tomáše. Přeci jen v celkovém zvuku kapely je basa hodně na pozadí, nicméně opět se to samé nedá říct o živém vystoupení. Chápu, že při větší míře samplování a elektronického podkresu, je větší rozvrstvení nástrojů jen dobře, jinak by působil zvuk příliš plasticky, nebo naopak nesrozumitelně.

Ale jak na mě zapůsobila studiová nahrávka Omnia, o to více mě dostaly Nasty? živě. Energie napěchovaná do electrohardcore v jejich podání z pódia do kotle doslova prýští. A dole je jí rozhodně potřeba, kotelníci by totiž bez pravidelných dávek tu smršť nemuseli ustát. Takže jak už u mě bývá zvykem, doporučuji album jako upomínku toho co lze na živo prožít na koncertech.