Natural - rozhovor

Natural, legendární hudební uskupení, proslavané především v osmdesátých letech songem Já na to mám, stále existuje, stále koncertuje ... a nemít s nimi u nás rozhovor by byla celkem škoda. Tak jsme ho zrealizovali a dnes vám ho přinášíme, tak čtěte.

Vzpomenete si ještě, když kapela na začátku osmdesátých let vznikala, jaké byly další nápady na název kapely? Nebo prostě hned padlo, budeme se jmenovat Natural?
Petr K./ Kapela Natural nevznikala na začátku 80.let. Existovala už koncem let 70. Já byl do ní přizván po nedobrovolném zániku teplické Emise. Potom jsem zas já přizval Daniela Anděla a ten zas přizval Jirku a Romana Hrona. A tak se do původně Chebsko-Karlovarské kapely dostali 4 severočeši (kteří se pak postupem času všichni přemístili do Prahy). A začala tzv. nová éra Naturalu, jak se tenkrát o tom často psalo: éra Já na to mám. Dneska vlastně skoro nikdo neví (ani my), jak stará kapela Natural je. Bude to něco mezi 28 - 32 lety. Ta "nová" parta se rozjela koncem roku 83. Čili zpět k otázce: název už byl řadu let zavedený.

Jak lze vydržet tak dlouho fungovat? Vždyť tolik kapel se po pár letech rozpadne…
Daniel A.) Ve skutečnosti jsme od r. 83 v Naturalu zůstali jen dva - Petr Kadlček a Daniel Andel. Do r. 89 sestavu tvořili ještě Roman a Jirka Hronovi a několik hráčů se postupně vystřídalo na postu kytaristů a basáků (naposled Richard Scheufler působící dnes v Pražském výběru). Od r. 91 do 99 Natural neexistoval a od r. 99 s námi hraje na bicí Jakub Donáth, ale do dnešní doby jsme vystřídali již tři baskytaristy (vlastně čtyři, když započítám tříměsíční působení Marka Haruštiaka, kterej teď hraje v Krucipüsku). Dalo by se říci, že každá personální změna načas kapelu nakopla do nový práce a revitalizovala chuť dělat zas něco novýho. Teď jsme opět ve fázi činorodosti a plni elánu (s malym "e") a taky naplněni optimismem, že nám to takhle, s posledním basákem Zelem (Jozefem Zelňákem) ze Slovenska vydrží dlouho, dlouho, dlouho...

Co pro vás znamenala muzika třeba před dvaceti roky a co pro vás znamená dnes? Co se v tomto směru změnilo?
Petr K.) Před dvaceti lety to byla jediná moje hlavní činnost. Dalo se za to skromně fungovat. Dneska to má každý v kapele spíš jako koníčka, ale i tak se snažíme dělat to všechno dost poctivě. Jen s o dost menším množstvím času, energie i peněz. Já například mám kytarovou školu a hraju ještě v několika kapelách, Daniel podniká, Jakub (bubeník) dělá v rádiu "ajťáka" nebo co, Zelo (basák) má taky víc kapel a je zaměstnaný... Staré časy pamatujeme z kapely jen my dva starší. Od těch dob v osmdesátkách se změnilo úplně všechno. To se ani nedá popsat v jednom odstavečku. Ani v dlouhém odstavci! Tehdy třeba bylo v celé republice 10 cenzurovaných festivalů, dnes je jich asi 300. Je to jako porovnávat oprýskanou samošku Pramen s nákupním centrem Tesco Letňany. My rozhodně nepatříme k těm, co si stýskají na staré "zlaté" časy. Tuhle současnost milujeme - i když je všelijak tvrdá a těžká.

Jak často zkoušíte? Kde máte zkušebnu?
Petr K.) Na Palmovce máme zkušebnu i sklad, ale využíváme ji hodně vlažně. To musíme přiznat. Nějaké udržovací nebo pravidelně systematické zkoušky vůbec neděláme. Nové věci nám přibývají pomaloučku, ale jistě. Já přináším tak 1-3 písničky ročně, jak kdy. Sám si je textuju. V posledních devíti letech nosím věci vpodstatě jen já. S kapelou pak hledáme jejich výslednou podobu. A jsou to občas velmi překvapivé procesy. Zdánlivá rockovka dopadne třeba jako latina, polofolkařská předloha zas třeba jako poprock. Když jsme s tím spokojeni, jdeme s tím před lidi a tam to nějaký čas dozrává. Někdy do písniček sáhneme i dodatečně.

Vystupujete poměrně často... To vás hraní tolik baví?
Daniel A.) Zas tak úplně často nevystupujeme, i když pro letošní rok to vypadá zhruba na 25 hraní a to není konec roku. Máme asi štěstí, ale už se nám dlouho nestalo, že by nás nějaký hraní nebavilo. My si to totiž na pódiu hodně užíváme a tímpádem si to s náma v hledišti vždycky někdo užívá taky - buď jen hrstka (když se omylem ocitnem třeba na punkovym festivalu), nebo dvě hrstky (když hrajem kamarádovi na svatbě). Většinou se nám ale daří publikum strhnout a to je pro muzikanta největší radost.
Petr K.) Dvě hraní měsíčně s Naturalem je pro nás tak maximum, co chceme. Aby nás to taky ještě hodně bavilo. Spíš než o množství jde o to, co je to za hry. Snažíme se co nejvíc vyhýbat přehmatům. K Naturalu pak ještě přibydou hry Emise 2, Tanga Miroslava Imricha, Divné párty a Hang Overu (to jsou kapely, v kterých muzikanti z naturalu také hrají) a pak je toho v diáři až až. Vždyť taky potřebujeme nějaký volný víkend v roce pro sebe.

Co vás na muzice absolutně nebaví?
Daniel A.) Moc toho neni, ale určitě k tomu patří časový skluzy na festivalech, zaviněný buď pořadatelem, nebo častěji neukázněnými muzikanty, přetahujícími zbytečně svá vystoupení a zdržující úklid pódia. Taky neni největší slast tahat všechny nástroje a aparatury do auta, pak z auta na pódium, pak balení po vystoupení, naložení do auta a vykládání ve čtyři ráno po tříhodinový cestě domu.
Petr K.) Mně to tahání zas tolik nevadí. Vadí mi, když jsou z technikou potíže, moc stresu při "samozvučení", když člověk nemůže v klidu hrát, když se neslyší a odrovnává si hlasivky při falešném hulákání, když se pachtí z přípravou na poslední chvíli a nemá klid na soustředění a vyladění nálady. Zkrátka, když nemůžu v pohodě dělat svůj kumšt, jsem z toho rozladěný a to pak každý pozná, i kdybych se snažil culit jak andělíček.

Kolik kapela Natural za dobu své existence přibližně stvořila a nahrála písniček?
Petr K.) Tak to přesně nevíme. Bylo toho ale poměrně málo. Odhaduju tak necelou stovku písní (a k tomu asi padesátku těch, co udělal Natural před naším příchodem). Celkově jsme nahráli asi tak polovinu z nich na desky a asi tak čtvrtinu pro televize. Je to nepřesná statistika, ale přesnější z nás asi nikdo nevytluče.

Které ze svých songů máte nejraději? Je nějaká písnička na níž se v tomto směru shodne celá kapela?
Daniel A.) Určitě jsou to novější věci, které se líbí jak nám, tak i publiku - Virus, Vozejček, Co z toho bude, Kvůli ženě... a taky Kočičky! Ale na všech písničkách který hrajeme, se shodne celá kapela, protože kdyby se neshodla, tak jí prostě nehrajeme. To se mnoha písničkám, i přes smutek některých jednotlivců, už stalo.
Petr K.) Mně se zpívají novější písničky taky dobře, jsou v nich texty, které mi upřímně ladí s duší, není v nich žádný manýr, plagiát, nějaké křečovité snahy vypadat jako někdo jiný. Kdysi jsme tím částečně trpěli. Ale pokud stará vykopávka má životaschopnost a naskakuje v ní znovu a znovu to "cosi", hraju ji stejně rád. Proto ode mě nikdo neslyší: "...už nemůžu ten hit ani cejtit, když ho hraju po dvoutisící..." a podobné hlášky. Protože právě v Já na to mám, nebo třeba v Času je málo, ve Filtru a v jiných "to" naskakuje vždycky, i po čtvrt století a zcela nezměněně.

Chystáte teď aktuálně nějaké album? A pokud ano, kdy vyjde a co na něm bude?
Petr K.) Nechystáme. Jen zase přiděláme pár nových písniček a oživíme tak stávající repertoár. Uvidíme, co bude příští rok. Nebo přespříští.

Jak připravujete materiál na novou desku? Najednou nebo postupně,...?
Petr K.) Zatím to bylo vždycky postupně. Ještě nikdy jsme (bohužel nebo bohudík) neudělali desku jako jednorázový projekt. Chybí nám k tomu nějaký jasný impuls, konkrétní motiv jako třeba zakázka od vydavatele nebo něco takového. Pak bych si na to asi sednul a nachystal matroš a kapela by to pak společně dotáhla. Sami si to ale naordinovat neumíme. Asi necítíme tak silnou motivaci.

Kde máte internetové stránky a co na nich lze najít?
Petr K.) Na www.janatomam.cz je snad všechno potřebné, co má na kapelních stránkách být.

Co by jste vzkázali našim čtenářům?
Mrkněte na náš plán akcí, přijďte a třeba to některého z vás osloví. Náš "fanklub" je téměř výhradně z lidí, kteří si nás oblíbili na živých koncertech, kam přišli třeba jen náhodou. Nemáme fanoušky a fanynky na základě masáží ve všech rádiích a televizích. To momentálně není způsob, kterým by Natural uměl disponovat. Takže: těšíme se na nějakou novou tvář. A my budeme pečlivě přepočítávat roky a snad dojdeme k nějakému výročí, které by Natural mohl v blízké době oslavovat. Nejspíš to bude akce s názvem "Přibližně 25-30 let skupiny Natural".