30. 10. 2006
Nikde Nikdo je kapela od Prahy, která aktuálně brázdí společně s Ticho de Pre Cupé Band česká města v rámci společného turné a dost dobře jim to zní. Rozhodli jsme se je proto trošku vyzpovídat a výsledek přinášíme zde.
Aktuálně jedete turné s kapelou Ticho de Pre Cupé Band. Proč právě s touto kapelou? Co s ní máte společného?
O kapele Ticho de pre Cupé band jsem se dozvěděl od našeho basáka Jirky Čečetky. Před časem mi půjčil jejich CD, které vydali u Cecek records. Už na první poslech mě to zaujalo, a to z důvodu textů. Najednou tu byla v tomto ohledu spřízněná kapela. Ani jsem v tu chvíli neposuzoval zvuk a aranže, jenom jsem si užíval pocit, že je tu dneska někdo další, komu na textu záleží. Už jsme o tom s Kupíkem i mluvili. Dnešní publikum málo poslouchá texty a je to škoda.
Kde se vám zatím na tomto turné líbilo nejvíce?
Mě osobně hodně bavila Plzeň. Hráli jsme tam v klubu s názvem Divadlo pod lampou jako první*. Přišli moc fajn lidi a zvukově nebyl nejmenší problém. Taky Brno bylo fajn. Mě to vlastně baví vždycky.
*(My se totiž rovnocenně s „Cupíkama“ střídáme v předskoku. Jen na pár místech se předem už rozdaly karty. Třeba ve Stříbrné Skalici hrajeme druzí my, naopak v Milevsku samosebou musejí hrát druzí oni. Jde o domácí půdu.)
Kde všude vás v rámci tohoto turné ještě bude možné vidět?
Celé turné je uvedeno na našich stránkách
www.nikdenikdo.cz. Jen namátkou vystřelím od boku: Pardubice, Budějovice, Stříbrná Skalice, Milevsko....atd.
Kde hrajete nejčastěji a proč?
Nejčastěji hrajeme ve zkušebně, protože to neumíme a musíme to pořád opakovat dokola. Ale za poslední dobu, jsme několikrát po sobě hráli v Chářovicích u našeho kamaráda Slávy na mejdanech. Tam je to super. Prase, udírna, pivo, impro-bar, pódium, jam, ráno....domů. Jinak všichni svorně milujem Marjánku ve Skalici, tam se vracíme nejraději.
Jak se změnila sestava kapely od roku 1996, kdy kapela Nikde Nikdo vznikla? Kdo zbyl z původních členů?
Následovně: Byl jednou jeden bubeník, který půl roku zkoušel, odehrál dva koncerty a sám nám zmizel ze životů. Nikdo o něm dnes nic neví. Byl jednou jeden basák, ten byl vyhozen, ale po letech se vrátil na post manažera. Byl jednou jeden kytarista, který po rozpadu kapely zakoupil sobě basu a hrál. Byl jednou jeden nadšenec, co nikdy nehrál, ale měl chuť a peníze na bicí. Zkrátka galamatiáš. Nechtěl bych ti kreslit strom příchodů a odchodů, to by asi byla nuda. Jenom zmíním, že Jitka u nás na harmoniku neni první. Před ní u nás hrál Michal Barkoci, bratranec našeho bubeníka, ale s tím jsme se museli v dobrém rozejít. Ještě k nám v současné době přibyl na kytaru Jirka Tvrdík. Jinak sestava je taky na našem webu.
Je něco, co by jste udělali ve své historii jinak?
To je přeci vždycky. O tom přemýšlí 90% lidí. Já osobně bych z gruntu neměnil nic. Jde jen o maličkosti. Třeba, že jsem si ke včerejšímu hermelínu neměl dávat tu feferonku, protože mě to ráno málem vystřelilo z hajzlu. A tak, to zná každý.
Kolik akcí ročně odehrajete?
No myslím, že jsme schopni odehrát zatím těch 50 kšeftů.
Kdy jste naposledy slyšeli svoje Demo z roku 1999?
Já shodou okolností nedávno. Jsou to asi tři neděle zpátky. Připravuju jednu písničku k předělání a jinou chci hrát na svém folkovém vánočním koncertě 21.12. v KC Novodvorská.
Co lze nalézt na vašem aktuálním počinu "Kde jste" z roku 2005?
Tak především se jedná o rok 2004. Je tam pět věcí:
Bombus versus Ursus
Vegetarián
Oltcit
Zelený vrata
Buldozery a traktory
Jak dlouho toto album vznikalo (myslím tím, jak dlouho jste sbírali texty a tak)?
Tohle demo je spíš takový výběr písní, které naši kapelu v té době charakterizovaly. Chtěli jsme v pěti písních ukázat, jak široký záběr máme a že škatulkování stylů je trochu přitažený za vlasy. Dneska mi to už ani nepřijde, neboť jsme to ještě o dost rozšířili. Proto tomu neříkáme nijak jinak než Bačkor – psáno butchcore, ať se škatulkáři a žlučáci třeba poserou.
A jak dlouho jste ho nahrávali a kde?
V kufru jsme to měli za víkend, pak se čekalo pár týdnů na mix. Nahráli jsme to v Teplicích ve studiu A-zyl u Ládi Veselého. Moc příjemný chlapík.
Plánujete už další album? Pokud ano, kdy a co na něm bude?
Určitě plánujeme. Chtěli bychom točit na jaře u Zdeňka Šikýře. Teď jednáme s vydavatelstvími. Tahle deska by měla být v podstatě o současném repertoáru, do kterého patří i písně z „Kde jste?“. I když jsme těch demáčů prodali asi 300 kusů, a to opravdu napříč republikou, myslím si, že těch pět věcí si zaslouží vydat. Celkem se bude jednat o 14 až 16 kousků.
Kam aktuálně kráčí vaše hudba?
To je otázka, která mě kolikrát v noci i budí. Horizontální směr se určuje těžko. Mapu neseženeš a kompas na to nefunguje. Určitě to souvisí s tím zmiňovaným škatulkováním, protože jsou tu lidé, kteří v tom mají jasno. Ti pak těm, co v tom jasno nemají řeknou, jakým směrem se kapela ubírá a je to. Najednou máš v očích publika podobnou barvu jako jiná kapela, o které si ani neslyšel. To, že mají jako sólový nástroj triangl a zpívá u nich břichomluvec je už okrajové.
Vertikální směr je pro určení jednodušší. Myslím, že jdeme pořád nahoru.
Co by jste vzkázali našim čtenářům?
Poslouchejte texty. Je to základní stavební prvek pro písničky.