Velký rockový večer v Ústí nad Labem 18.1.2007 – Nikita Chruščov, Mewa, Motorband...
18. ledna 2007 se v Národním domě v Ústí nad Labem uskutečnila poměrně honosně nazvaná Velký rockový večer. Přestože začátek byl avizován již na 18. hodinu, v sále v tuto dobu stále probíhalo zkoušení a lidí bylo pomálu. Jak už to bývá, zpoždění nemají jen vlaky, ale i začátky kulturních akcí.
První kapela zajímavě nazvaná po proslulém sovětském tajemníkovi KSSS začala svůj set až krátce před sedmou hodinou. Musím říct, že mi jich bylo až líto, protože v sále bylo odhadem tak 50 diváků, z nichž většina jen postávala s rukama v kapsách nebo s kelímkem piva u zvukaře a nepřítomně koukala. Přitom kapela odváděla solidní výkon. Zpěvačka měla výborný hlas, hráli především vlastní hitový rock, který sváděl k pohybu. Zpěvačka párkrát vybízela lidi, aby šli pařit, ale reagovali jen tři teenageři, kteří se zdáli být již trochu pod parou. Asi po půl hodině Nikita Chruščov poděkovali a opustili pódium.
Na jejich místo nastoupila Mewa, jejíž hlavní postavou byl jednoznačně hodně výstřední frontman – a to jak vizáží, tak vystupováním. Jejich hudba, která mi chvílemi připomínala Tři Sestry evidentně zaujala víc lidí než kapela předešlá. Mewa je vyloženě sranda-kapela, o nějaké vážnosti tu nejde ani mluvit. Nebudu zde podrobně vypisovat subjektivní názor na jejich vystoupení. Snad jen podotknu, že můj šálek čaje to rozhodně nebyl a opravdu jsem se těšil na hlavní hvězdu večera.
Motorband tu vlastně čekalo první vystoupení kapely s novým zpěvákem, bývalým frontmanem známe slovenské bandy Metalinda – Palo Drapákem. Palo si svým sympatickým vystupováním získal brzy diváky a dá se říct, že pod pódiem se to konečně víc zahustilo. Motorband hráli nejvíc skladeb z poslední alba Satisfakce a z nové připravované desky. Jejich vystoupení mělo šťávu, byla znát zkušenost a profesionalita. Další novic Petr Hudák ovládá baskytaru rovněž výborně a cítít je i pohoda, která s novými členy v kapele panuje. Palo Drapák ještě na některé texty koukal do papírku v ruce, ale většinu již zvládal. Vrcholem jejich koncertu pro mě byla až speed metalová vypalovačka Rock Heroes, při které se hlavy pořádně rozhýbaly. Přídavek Hajdy, hajdy hou pak zpíval celý sál. Myslím, že již několikátá éra kapely tolik sužované obrovskou smůlou a personálními problémy začala víc než dobře. Přejme jim to:-)

