Občas Band – Lehké písně na těžkou dobu

Chcete si poslechnout rock, blues, funky nebo folk a to vše pouze z jednoho nosiče? Nebojte se, to není anonce na nějaký podbízivý teleshopping, ale pozvánka do světa hudby, kterou tvoří ostravský Občas band.

Při poslechu cédéčka této bandy si přijde na své snad opravdu každý. I když název Lehké písně… je poněkud zavádějící, neboť deska je velmi dobře instrumentálně zvládnutá a pánové se při její tvorbě jistě značně zapotili.

Desku otvírá píseň s příznačným názvem Jak to všechno začalo. Zajímavě kombinuje říznější rockový podklad s folkovou romantikou. Velkým oživením, a to nejen v této skladbě, je využití perkusí. Fanoušky svižnější muziky potěší hned druhý track nazvaný 4leté dítě, v němž dostaly velký prostor hammondky. Písničku pěkně prosvětlily a daly jí zcela jiný nádech. Škoda jen, že jich kapela nevyužila více i v dalších písních. Za největší pecku alba ovšem považuji následující funkovou Zdvořilou paní, v níž se dostatečně projevuje muzikantská vyzrálost všech členů bandu. Ovšem na druhou stranu jako zcela zbytečná se jeví píseň Zeď (s The Wall od Floydů opravdu nemá nic společného). Skladba by se možná dobře vyjímala na společné kompilaci interpretů jako je Wabi Daněk nebo Kamelot, ale podle mého názoru zde opravdu narušuje celou koncepci desky. Cd se naštěstí točí v přehrávači dál a pohodáři mohou vychutnávat Blues bez muez. I když zpěvák tvrdí, že neví co zpívat a akordy nesedí, tak naopak tahle věc kapele opravdu sedí. Před spaním na dobrou noc doporučuji pustit Řeku. Pomaláček se šuměním vody vás zaručeně uspí – krásná tečka na konec Lehkých písní.

Po několikerém poslechu Občas bandu mohu říci, že svojí žánrovou rozmanitostí potěší jistě nejednoho posluchače. Škoda jen, že Ostrava není Praha a že se tato kapela asi nevymaní z područí regionálního povědomí. Jistě by si to zasloužila.