Olympic přes nepřízeň počasí zahájil prázdninové kulturní dění koncertem v Protivíně

Venkovní areál Belveder v areálu pivovaru Platan patřil v pátek 1.7.2011 živé hudbě legendární české kapele v čele s Petrem Jandou.

Takřka s padesátkou na krku kapela Olympic stále oblažuje své příznivce koncertní produkcí – pochopitelně od vzniku v r. 1963 s obměněnou sestavou. Od r. 1975 je stálým členem baskytarista Milan Broum, od r. 1985 pak bubeník Milan Peroutka a krátce poté v r. 1986 Jiří Valenta za klávesovými nástroji a s nestorem bandu Petrem Jandou již drahná léta působí pospolu v uvedené sestavě.

Nově rekonstruované prostory v areálu protivínského pivovaru nabízejí přes prázdniny o víkendech samostatné koncerty tuzemských kapel, zastřešené termínem Belvederfest 2011. První akcí tedy bylo právě vystoupení Olympicu, nabízející průřez tvorbou Petra Jandy od 60. let po nedávné počiny. Jak tomu u podobných legend bývá, značná vývojově zamrzlá část publika žádá prioritně staré osvědčené kousky, spojené často s vlastními prvními hříchy a dospíváním, a tak nebývá pro umělce snadné naservírovat i neprofláknuté skladby, které naopak vítá mladší publikum, prosté marné touhy po návratu do dávno uplynulých let mládí. Přesně v tomto duchu bylo možno vnímat mírně diferentní, celkové však pozitivní reakce publika, kde jedni vítali rockovější novou produkci, zatímco pamětníci preferovali dávné zlidovělé písničkové songy.

Zazněly písničky Sopka, Ještě držím pohromadě, Můj klid, Bonsoir mademoiselle Paris, Nebezpečná postava, Taky jsem se narodil bos, Osmý den, Je to tvá vina, S tebou, Jednou, směs z Prázdnin na Zemi, v unplugged seskupení Parta, Z bílé černou udělám, To není snadný, Vůně benzínu, Otázky, Dynamit, Okno tvý lásky, Želva, Jsem to já co zamlada a jako přídavky Dej mi víc své lásky a Jasná zpráva. Na své si tedy přišli jak milovníci písničkové tváře Olympicu, tak zmínění minulostí nezatížení posluchači. Vynikající rytmika pánů Milanů, tedy Peroutky a Brouma zajišťovala pevný tah, a tak i v takové Želvě nemohl vnímavý návštěvník nevnímat zdaleka netáborákovou práci skvělé basové linky, stejně jako naopak léty prověřené skladby byly motivací pro kolektivní zpěv publika známých melodií a textů – první takovým momentem byly Otázky, hudebně i slovně lahodný počin dua Janda - Rytíř.

Bohužel krátce po zahájení vystoupené propuknuvší lijavec znemožnil bohatší dokumentaci akce fotografiemi i pohyblivými obrázky, následně ve finále lehly i baterie ve fotoaparátu, a tak již se mi nezadařilo zdokumentovat postkoncertní kontakt s publikem, jako oku lahodící podepisování na pokožku lepých mladic. Ke konci koncertu déšť naštěstí ustal, takže cesta domů platanovou alejí již byla prosta nadměrných nebeských kapek těm, kdož zamířili domů, i bylo tak zajisté libé i návštěvníkům ostavším na následnou diskotéku Rock rádia.