Těsně před osmou, v době kdy probíhala zvuková zkouška Pit Er Pat, zel klub 007 prázdnotou, většina návštěvníků koncertu si užívala krásný květnový večer venku před klubem. V areálu strahovských kolejí to v sobotu žilo, nejrůznější skupinky mladých lidí, hrály fotbal, piknikovaly nebo jen tak posedávaly a popíjely.

Pit Er Pat vystupovali pouze ve dvou, chybějícího basáka, nahradily mašinky, absence nebyla pro mě nijak citelná, duo z Chicaga bylo v dobré pohodě. Zpěvačka a kytaristka Fay Davis-Jeffers sázející poměrně úsporné repetitivní figury na kytaru, působila mnohem zajímavějším hlasovým projevem, chlapík v kšiltovce Butchy Fuego s velice jednoduchou bicí sestavou čítající kopák, činel a virbl, navíc používal “drum machine“, který reagoval na jeho pohyby a vytvářel tak pestrý doprovod. Bubeník a také tanečník, měl v záloze ještě další perkusivní nástroje, melodicu a doprovodné vokály. Pit Er Pat předvedli zajímavou směs post rocku, hip hopu, reggae, taneční elektroniky a jazzu, zábavné a neokoukané.
Hlavním tahákem večera a nejen pro mě byli košičtí KOLOWRAT jejichž album Vrany sa vracajú jsem si velice oblíbil, jejich dřívější vystoupení v Praze mi unikla a tak jsem si toto, nechtěl nechat ujít. Byl jsem zvědavý, jak budou na živo písně košických fungovat. Kolowrat potvrdili, že jsou opravdoví, uvěřitelní, civilní a písně skvěle fungují i na koncertě. Obzvlášť jim sluší větší razance a živelnost. Vpřed tlačí kapelu usměvavá bubenice Zuzana, plnokrevná basa Igora doplňuje, kytarové duo Robo a Peter, osobitý projev zpěváka Rasťa Rusnáka je hlavním poznávacím prvkem a kořením akordeon Bohuša Macka.
Koncert na Sedmičce byl zároveň křtem nového alba Slnko je vo veži, které je nástupcem debutu Vrany sa vracajú, písně z obou desek zazněly zhruba ve stejném poměru a nové věci, které jsem ještě nestačil naposlouchat z desky, vypadají více než slibně.
Klub se slušně zaplnil a hodina koncertu utekla jako voda v Dunaji, musela se však dodržet policejní hodina, takže chvíli po desáté se končilo. Mimo jiné zazněly skladby: Vrany sa vracajú, Srdcom jako lesom, Hory za horami, Certosa, Slnko je vo veži, Ja a slečna TS a Mikádo.
Šestice z východu Slovenska potvrdila, že patří mezi nejzajímavější skupiny minimálně zpoza naší východní hranice. Příjemný večer s ještě příjemnějším hudebním doprovodem.

