10. 9. 2010

Dne 27.8.2010 proběhl první ročník rockového festivalu v areálu brněnské Riviery. Festivalu se mělo účastnit celkem 6 hvězdných stálic české rockové scény (Aleš Brichta Band, Anna K, Kamil Střihavka a Leaders, Kreyson, Krucipusk, Škwor)...

Pár dní před festivalem bylo uveřejněno pár malých změn, že kapelou, která celý festival začne, budou pražští Lety Mimo. Další změna proběhla na postu Anny K, která svou účast na festivalu omluvila nemocí, na její místo přijal pozvání zpěvák Vilém Čok s kapelou Bypass.

Tolik informací, a teď k samotnému průběhu festivalu. Před bránu Riviery jsem dorazil kolem tři čtvrtě na tři, tedy 15 minut před otevřením areálu. Celou dobu nehorázně pršelo a se mnou před branou stálo jen pár lidí, pomalu na mě začaly jít obavy, že se snad festival neuskuteční. Ve tři hodiny se naštěstí areál otevřel a těch pár lidí i se mnou mohlo vstoupit dovnitř. Zrovna probíhala zvuková zkouška první kapely, což byli Lety Mimo. V areálu byl stánek firmy Panasonic, kde si návštěvníci mohli ukrátit čekání a schovat se před deštěm. Firma propagovala nové televizory s 3D obrazem, takže to bylo i příjemné krácení dlouhé chvíle před začátkem festivalu. .Hodinky ukazovaly půl čtvrté a na podiu se objevil moderátor celé akce Martin Kudlička z rádia Beat. V úvodu prozradil, že výtěžek ze vstupného jde na charitativní organizaci Renesance, která zde také měla svůj stánek. Tato organizace se stará o mentálně postižené.

Po úvodní řeči se už objevili Lety Mimo, do toho všeho stále hustě pršelo, areál se také pomalu začal naplňovat, ale stále to byla ještě slabota, na kapelu se však plac trošku zaplnil.

Tvorbu Letů Mimo vůbec neznám, tak jsem jim nevěnoval moc pozornosti, kapela však i přes nepříznivé počasí a nízký počet diváků předvedla dobrou show a bavili dobře těch pár odvážlivců stojících na dešti.

Po skončení jejich setu se opět objevil Martin Kudlička a vyhlásil soutěž o velkou nálepku s logem rádia Beat. Tato soutěž proběhla za celý festival ještě několikrát, jen pokaždé s malými originálními změnami.

Mezitím se už chystala kapela Krucipüsk, počasí bylo však nadále deštivé.

Zhruba v 16:50 se rozezněla areálem úvodní znělka známého večerníčku Krkonošské pohádky a Krucipüsk se zpěvákem Tomášem Hájíčkem v čele, který svojí novou vizáží neměl do Krakonoše daleko. Kapela na úvod představila některé ze svých novějších skladeb, pak už se po zbytek koncertu věnovali svojí starší tvorbě. Jednou z těch starších byla hitovka „Druide“, která už poměrně plnící se areál pořádně nakopla, zazněly také skladby „Cirkus dneska nebude“ a nářezovka „Rockandroll to není prdel“. Koncert Krucipüsku byl plný tvrdé muziky a vtipných hlášek Tomáše Hájíčka. Po nějaké půlhodince mi to bohužel začalo připadat jako nudný kolovrátek a musel sem odejít.

Během 20 minutové přestávky byl už areál plný metalových mániček a déšť už naštěstí ustával. Backstage se také začala plnit hlavními hvězdami festivalu.

Jednou z těch hlavních byla právě zvučící kapela Bypass v čele s Vildou Čokem. Cca 18:00 se rozeznělo intro „Černoška s obrovskejma kozama“ a na scénu se vyřítil Vilda Čok s dunící kapelou za zády. Musím říct, že jsem nečekal od Vildy takový výstup. Jeho set provázely energické pohybové manévry a výskoky. Vilda svůj 90 minutový program vyplnil převážně skladbami z desky „Černoška s obrovskejma kozama“, zazněla také píseň „O hory, o hory “ z repertoáru kapely Stromboli, od Pražského výběru zazněla píseň „Na Václavským Václaváku“ a objevila se i titulní píseň k seriálu Kačerov. Jedním slovem to byla opravdu nářezová show.

Nastala další 20 minutová pauza a na podium se chystala kapela ABBAND Aleše Brichty.

Po delší zvukové zkoušce se rozezněly první tony úvodního songu Gorila a na scénu se vrhnul Aleš Brichta Band v plném nasazení. Areálem Riviery duněl pravý heavy metal. Kapela přehrála ty nestěžejnější kousky z aktuálního alba Deratizér včetně samotné titulní písně, také skladbu „Není nutný plakat“ z repertoáru kapely Grizzly. Nechyběly ani hity z Alešova působení v Arakainu, a to konkrétně nejslavnější ploužák „Ztráty a nálezy“. Objevila se také vzpomínková „Princess“ a „Metalománie“. Z těch starších písní Alešových sólovek zazněl „Andílek“ a nejslavnější „Dívka s perlami ve vlasech“. Set ABBANDU také vyplnily kousky obou kytaristů, kteří předváděli svoje výkony a také nechybělo bubenické sólíčko Klaudy Kryšpína.

Nezapomněli ani na fotbalovou hymnu Alešova projektu Hattrick „Nechte vlajky vlát“. Celou nadupanou show uzavřel cover od Motorhead, skladba “Ace of Space“.Téhle smršti české metalové klasiky se opravdu nedalo nic vytknout.

Po další 20 minutovce se chystala na řadu další heavymetalová legenda Kreyson. Na tuhle kapelu jsem byl zvědavý ze všeho nejvíc. Kapela s sebou přivezla i kulisy, které diváka mají vtáhnout do atmosféry války. Vše perfektně nasvítili, takže atmosféra byla opravdu zajímavá. Chvíli po pul 10 odstartovalo velkou show intro připomínající zvuk bombardování, v okamžiku, kdy se rozezněly sirény, už se kapela řadila na podiu a z reprobeden se rozeznívaly první tóny úvodní skladby „Oběti slávy“. Spustil se modrobílý kouř, ze kterého se vynořil samotný Láďa Křížek a velká show začala. Na začátku však měla kapela problém s odposlechy a během první skladby se Láďa vůbec neslyšel a pořád naznačoval zvukařům, ať něco udělají, ale stále měli potíže. Na celé kapele a hlavně na Láďovi bylo vidět, že to s nimi hnulo, ale po druhé skladbě se vše spravilo a za podpory nespočetně obrovského počtu řvoucích fanoušků začala konečně show, na kterou jsou fanoušci zvyklí a Láďův hutný ječák se nesl celým areálem.Jediné co mi trošku kazilo dojem z koncertu byli technici, kteří po celou dobu upravovali odpadávající vlajku Kreysonu. Kreysoni sypali jeden velký hit za druhým, zazněly skladby: „Ztracená archa, Skalp, Kreyson, Není marné žít, Válka bláznů, Dej nám sílu žít,…“ Takhle bych za chvíli vyjmenoval celý nadupaný playlist a rozplýval se tu donekonečna. Kreyson svůj set uzavřel jedním ze svých největších hitů „Čarovná noc“. Na konci Láďa potěšil fanoušky velkou novinou, že se Kreyson chystá od září do studia a začnou přípravy na novou desku. I přes počáteční potíže se zvukem to byl opravdu vynikající koncert a za sebe musím říct, že na novou desku se těším, určitě najdete její recenzi i v našem magazínu.

Bohužel po Kreysonu jsem musel odejít a nestihl jsem poslední dvě vystoupení, Kamila Střihavku a kapelu Škwor.

Snad absenci po záznamu z jejich vystoupení omluvíte tímto krátkým rozhovorem s pořadatelem festivalu.

Kdy vlastně vznikla myšlenka na tento festival?
Myšlenka to byla rychlá, vznikla na grilování :) s Klaudou Kryšpínem cca dva měsíce před akcí.

Jak jste spokojen s průběhem festivalu a s návštěvností? Kolik nadšenců přišlo, tak přibližně?
Průběh festivalu musí hodnotit návštěvníci. Z pohledu pořadatele není možné bezprostředně po festivalu zjistit názor lidí na tuto akci, nicméně pomalu ke mně doznívají převážně kladné ohlasy. I přes nepřízeň počasí, která ale léto postihla většinu festivalů se přišlo podívat něco okolo 1650 lidí (zatím nejsou sečteny všechny předprodeje) což je na dané podmínky a fakt, že se jednalo o první ročník festivalu příjemné číslo.

Dočkáme se i druhého ročníku festivalu?
Dočkáte :)

Které kapely by podle vás byly dobrými adepty na možný příští ročník?
Není možné přímo někoho vyzdvihnout. Všechny kapely myslím podaly maximální výkon a ukázaly svůj potenciál lidi bavit. Za pořadatele mě mrzí vystoupení kluků ze ŠKWOR až na hraně druhé hodiny ranní, což zapříčinil časový posun způsobený nepřízní počasí. I na ně si ale již značně zmožené publikum cestu našlo, takže posílám ještě jednou poděkovaní za trpělivost.

Dal byste prostor i méně známým kapelám?Nebo by se na festivalu objevily jen stálice rockové scény?
Vzhledem k tomu, že akce je jednodenní, je prostor pro kapely celkem omezený. Jak si ale poradíme příští rok s dispozicemi areálu berte zatím jako tajemství.

Na závěr mohu říct, že se festival vyvedl a bylo to příjemné zakončení léta.

Autor článku: Tommy

Komentáře:

Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!