Reklama
15. 5. 2008

Rachot strojů - rozhovor

Skupina Rachot strojů z Poličky vznikla v roce 2002 po domluvě dvou kamarádů. Stylově zařazená je k punku. Rozhovor byl pořízen k pětiletému výročí od prvního vystoupení 2.5.2003, které tehdy proběhlo v Turnově na Majálesu. Na otázky odpovídal CZ – kytara, zpěv, pozoun a Hans – basová kytara, trumpeta.


Krom toho, že historii si můžou lidé přečíst na vašich stránkách - tak jak to tedy přesně bylo před těmi šesti lety, když jste metli chodník a vzešla myšlenka dát dohromady partičku lidí a hrát punk rokec.
HANS: Inu bylo to o letních prázdninách 2002. Byl jsem na brigádě u poličských Technických služeb (TES) a zametal chodníky, hrabal trávu, čistil kanály, prostě co bylo potřeba. Ještě tam se mnou dělal Honzík Morávků (Morda). No a jednou sem s Mordou zametal chodník na nábřeží u Svinčáku (místní název pro místní rybník) a šel kolem CZ (taky bejval brigádník u TESU) a krom toho, že nám pochválil montérky, ještě hodil do placu, že se v Tyláku, místním divadle, kde v jednej cimře byla jakási zkušebna válej nějaký bedny s reprákama a že se to musí vyklidit, protože se rychtuje rekonstrukce celýho Tyláku a že jestli to na něco nechceme, že se to asi vyhodí. Tak jsme s Mordou podumali a protože jsme spolu dříve fučeli trumpety v dechovce LŠU, nějak se nám vkradl do hlavy nápad, jak ty bedny využít. Přece se to nevyhodí! Koupíme si nějaký starý kytary a budeme do nich třískat a řvát. Do konce šichty jsme měli nafouklé hlavy ze všelijakejch plánů a sic šla produktivita práce do háje, my měli jasno. Ještě ten den po práci na šatně vyslechl naši debatu jeden spolupracovník a povidá mi, že jestli chce někdo z nás hrát na baskytaru, tak že se mu jedna válí na půdě a že by mně ji prodal, ať se klidně k němu stavím na ni podívat. Hned sem šel do toho. Jolana Galaxis bass byla láska na první pohled a taky cena byla vskutku lidová. Nu, tak už máme jeden nástroj. Z těch repráků, na který nám dal echo CZ a který jsme plánovali jako komba se vyklubali nepoužitelný štáry. No, ale nevzdáváme to. Výlet do Brna, Morda si kupuje v bazaru kytaru, taktéž Jolanu. A je to. Ukecal jsem spolužáka Dědka, kterej tloukl a tluče výborně na bubny, aji v dechovce s námi tenkrát hrál, že se jako navezeme ke Zvířeti na chalupu a ve stodole spustíme hudební produkci. Pučili jsme si komba a všechno to naložili na dvoukolák a kočárek, narvali to do vlaku, cvaklístkovi řekli, že jedeme hrát na oslavu narozenin kamarádovi, tak ani nic nechtěl za zavazadla. U Zvířete na chalupě jsme to pak rozestavěli ve stodole, s dvoukolákem zajeli do krámu pro flaškový pívo a spustili to. No Dědek hned věděl, která bije. Ani jeden z nás to snad ani neuměl kloudně držet, takže si vlastně jenom Dědek pocvičil na bicí a my šli s Mordou dále dumat. A bylo to hezký. Sem tam se někdo stavil a tak nám to vydrželo čtyři dny. Dokonce jsme vymysleli, že se budeme jmenovat Technické Služby a že si koupíme přesně ty červenočerný montérky, co měli chlapi u Technickejch a v těch budeme hrát. Po návratu domů jsme si našli nějaký akordy na internetu a pokoušeli se naučit něco od kapel, co jsme poslouchali a koupili si ty montérky. Dědek radši neříkal nic, ale vydržel to s náma. Morda ale pořád nedal tak nějak nic dohromady a tak jsem jednoho dne oslovil CZ, páč hrál na kytaru v jedný kapele, aby nám přišel něco ukázat. No a hned sem mu nacpal kupu cédéček a kazet s mejma oblíbenejma kapelama a ať si to nechá projít hlavou… No a jak to potom šlo dál je ještě na dlouhý povídání a je to vlastně popsaný na našem webu.

Prvopočátky jsou samozřejmě krušné pro každou kapelu, znám ze své vlastní zkušenosti, jaké to bylo u vás? Příchody a odchody lidí. Problémy s nástroji a zkušebnou atd.?
HANS: Prvopočátky jsem v podstatě popsal u předchozí otázky. Tak já to tedy tak nějak stručně dovylíčím, jak to bylo dál a pokusím se to všechno popsat …..Takže CZ si to nechal projít hlavou natolik, že zakotvil nastálo a nahradil Mordu. Pučili se nějaký komba, bicí naštěstí Dědek měl a sem tam se domluvila někde nějaká místnost.. Tam jsme to navezli na vozejčkách něco pohráli a zase odvezli. Žádná zkušebna ale nebyla. Ta v Tyláku byla pasé, protože se celej rekonstruoval. Zkoušeli jsme třeba v jednom kulturním domě na jakýmsi balkóně nad sálem a první písnička kterou sme dali do kupy byla Anarchy in the UK od Pistolí. Ten kulturák vlastnilo křesťanské sdružení a tam, kde jsme zkoušeli, byl na zdi veliký kříž, protože se ten prostor využíval i pro duchovní účely. Ale nebylo tomu rozumět, tak to nějak prošlo. Každopádně nám to tehdy moc pomohlo, že se někde dalo sem tam zkoušet. Potom už se našla zkušebna v jednom starým baráku, kde zkoušela ještě jedna kapela. A tam už to šlo trochu pravidelně. Začaly vznikat první písničky. Jenže časem Dědek začínal být víc a víc vytížen, a tak sme našli Ptáka. Začínal od začátku, ale já na tom nebyl líp, Tak to vůbec nevadilo. Potom CZ, že by to chtělo ještě jednoho člena, kterej by jenom zpíval, a tak přivedl Mykeye, a bylo to. Nějakou náhodou se vymyslel název Rachot Strojů a když bylo danejch dohromady asi jedenáct písniček, pozvaly nás na Majáles Špéry do Turnova, kam CZ chodil do školy. 2. 5. 2003 tak byl první koncert Rachotu Strojů v sestavě Mykey - zpěv, CZ – kytara, Hans – basa, Pták – bicí. Hudební styl „čtyřtaktní pracovní punk“. Byla to sranda a máme z toho zvukovej záznam. V této sestavě jsme ještě odehráli dva koncerty. Jeden z nich byl tak trochu mimo plán na fesťáku Poličské Rockoupání na malé scéně. Že máme zahrát jsme se dozvěděli v době, kdy již druhý den festu probíhal na plno a něco už bylo vypitý - ale copak viď. Chaoticky a vyžraný jsme to tam teda odehráli. No a někde se tam kolem trajdal Cemr, kterýho to dokonce nadchlo a že jestli by s náma nemohl hrát. On už měl taky nějakou hudební minulost a tak to bylo zpestření, když si s náma řízl zkoušku. A tak tedy ke staré sestavě přibyl ještě Cemr, stylově jsme to pojmenovali wrakopunk a tak už to je dodnes. Časem se zase obnovila erární zkušebna v Tyláku, aji se tam otevřel hudební Divadelní klub, a tam zkoušíme dodnes. Ale teda bez stálé zkušebny a než sme si tak nějak všelijak přivydělali, tři z nás studovali, na nějaký už trochu slušný komba, to byla divočina. Ale takhle z odstupem času to mělo něco do sebe. Ale pro jednou to stačilo:)




Po srovnání personálních problémů a čase zkoušení přichází první kýžené ovoce ve formě koncertu, který se konal 2.5.2003 Jaké bylo první vystoupení pro vás a co jste si z něj přinesli za poznatky do budoucna až po dnešní dobu?
CZ: Tak mě se líbilo, že už na ten první koncert několik lidí pařilo. Byli to teda víceméně spolužáci z Turnova, ale když lidi pařej, tak se hnedka hraje líp.

HANS: Byl sem z toho nervózní, nevěděl jsem vůbec co čekat. Ale byla tam fajn atmosféra a lidi vypadali spokojeně a po chvíli mě uklidnilo, že z nich sršelo něco jako „jdeme se bavit a ne prudit a kritizovat“. Od tý doby vím, že existují lidé, kteří předčasně nesoudí muziku. Poslechnou si a když se jim to trochu líb,í daj se do pohybu a to je dobrá věc. Myslím, že pak i předčasně nesoudí ostatní lidi…

Po roce vystupování přichází první album s názvem Technické služby, to se psal rok 2004. Kde jste to nahrávali, jak dlouho jste ho nahrávali a byly nějaké problémy s natáčením? Například skupina Hodně Podně natáčela svou prvotinu ve zkušebně na zapujčený profi aparát a zapomínala vypínat a přepínat mix nahrávání. Na jejich albu jsou pak jako bonus dodány překlepy, přežblebty a další. Něco podobného pro pobavení také máte? Nebo jste vyjeli album jako profíci?
CZ: No jako profíci určitě ne, je to spíš demo, zvuk nic moc-šlo spíš o to, nějak ty věci, co jsme hráli, zdlachnit dohromady a zaznamenat, prostě si to vyzkoušet. Přežblepty a podobný kraviny jsou tam taky, jen je jich místama krapet moc.

HANS: Přežblepty : ) to je fešnej termín. Jak říká CZ. Jenom doplním, že nám to vlastně celý udělal Jirka Čermák, neboli Chairpood. To je takovej energickej chlapík, kterej měl sen být zvukařem. Začínal tím, že si za mlada potajnu montoval do beden od ovoce reproduktory, No prošel si toho dost, ale vydržel, svůj sen si splnil a vypracoval se na profesionálního zvukaře. Možná proto, že ví jaký to je něco začínat, páč po bedýnkách od ovoce časem všelijak posháněl a povyráběl si svůj první zvukařský aparát, říkal mu BA3 sound systém a s ním projel spoustu akcí, či proto že nás zná od začátku, protože s ním taky jezdíval Cemr, ale každopádně je moc ochotnej a hodně nám pomohl i s druhým albem. To první, Technické služby, jehož název odkazuje na prvopočátky, kdy jsem se s Mordou rozhodl založit kapelu stejného názvu, se nahrávalo na pódiu v divadle Tylův dům v Poličce. Nejdřív se nahrály v podstatě za odpoledne na jednu stopu všechny nástroje dohromady a potom se za den nahrály na druhou zpěvy. CZ a Mykey když to zpívali, tak u toho dělali strašný ksichty. Chairpood to pak nějak poskládal dohromady a přidal tam i ty zvuky strojů, který se nahrály na mikrofon přímo na základně poličských Technických služeb (TES) a rádio Jeteman. A je to taková syrovina.

Zůstaneme u nahrávek. Další následovalo CD ...a vesele se žije ! vydané vloni (které mam k dispozici), to se psal rok 2007. Zde je samozřejmá předchozí zkušenost z minulé desky a pojetí trochu jiné. Pomáhal vám někdo zkušenější s tímto albem? Chválím i prodejní cenu, která je dosti nízká i na punkové kapely. Opět prosím i o nějakou zajímavost či perličku z natáčení.
HANS: Druhý CD nám nahrál Tomáš Hrnčířů ve zkušebně přes zvukovku do počítače. Páč to byl notebook a Tomášoj se říká Tóma Hluchoněmec, je to tedy „mobilní nahrávací studio Hluchoněmec“ . Potom si to vzal Chairpood a doladil zvuk. Nejdříve to ladil u kolegy Prochajdy, kterej rozjížděl takový malý nahrávací studio v Praze. Tam sme na to jeli já a Cemr dohlídnout. Ale spíš sme tam seděli, cpali se gothajem s hořčicí a dohlíželi na to přes dno pivní flašky. Ale prdel jak sviňa tenhle výlet. A protože je Chairpood pečlivák, vzal to ještě ke kolegovi zvukaři Topolovi a tam odtud už přijel s hotovkou. Není to lisovaný CD, ale je s potiskem. To a booklet už sme si splácali sami a páč je to takovej samizdat, tak cena alba „…vesele se žije!“ je 50,-. Jinak to nahrávání byla jedna velká perlička. Tóma Hluchoněmec nevěděl do čeho leze a potom se v podstatě furt jen smál tomu, co se tam během nahrávání dělo. Jestliže smích léčí, tak to měl místo lázní. Ale tak jednu bychom mohli…

CZ: …na konci písničky …pomůže ti kladivo! Je taková šupa a pak jako vyheknutí. To je společná práce. Pták vzal prázdnýho lahváče a fláknul se s ním přes pupek, hekanec je můj.




Vaše hudba je samozřejmě punk, však punk, který mísí vícero punkových žánrů dohromady od Fast Punku přes Raw Punk, dále Pogo Punk a Ska Punk. Nesmím pak pozapomenout na občasnou beatovou sekci a při trochu dobré vůle nádech HardCore, uf to je docela dost velká porce pro jednu skupinu. Osobně vzato mně se Vaše produkce líbí, no jak se na to koukají posluchači a tím mám na mysli obecenstvo dvojí. Jak regionální, chlapci a děvčata z blízkého okolí, kteří jsou po většině schovívavější, tak obecenstvo za hranicemi okresu.
CZ: Mě vždycky baví když jedeme někam dál, kde nemáme žádnou větší podporu od známejch, právě od regionálního publika. Pak se teprv pozná, jak to s lidma hne nebo ne. Ale je to různý, hodně záleží taky na hracím čase a dalších faktorech. Paradoxně právě to „domácí“ publikum je ale rozdělený poměrně ostře na ty, co nás poslouchaj a ty, který nás nesnášej, nebo co. Do dneška jsem pořádně nepochopil proč.

HANS: Od začátku jsme nechtěli dělat písničky ve stylu „fuck tohle, fuck támhleto“. Písničky máme spíš o takových věcech běžných a různých společenských jevech. Stylová pestrost hudební stránky s tím potom v podstatě jde ruku v ruce. Navíc každej z nás si do toho trochu vnáší svoje pojetí a představy. Nemám rád, když se dělá hudba podle šablony. Takový to škatulkování a hádání se v tomto případě, kdo je víc punk. Když hrajeme někde dál, kde nás třeba nikdo nezná, je fajn když to udělá radost i jednomu člověku pod podiem. A možná, že je to tím, že čouháme ze škatule, nebo ne, ale zatím kdekoliv někdo radost měl a oslovilo ho to natolik, že za námi přišel a nebo zapařil pod pódiem. Odpůrci jsou samozřejmě také. To je ale přeci takovej zdravej jev, aby z toho člověk nezblbnul Jasně, v domácím publiku jsou také odpůrci. Proč ne. Někdy to je i jednou tak a pak zas tak. Asi záleží jak se vyspí a jestli je zrovna nepálí žáha…

Mam jednu takovou stejnou otázku, kterou dávam každé kapele. Kde se Vám hrálo nejlépe a kde nejhůře? Atmosféra houstla, prudič roku na koncertě. Kam by jste se chtěli vrátit zahrát a nějakou perličku z vystoupení?
CZ: Toho je taky víc. Já mám osobně radši menší akce, takový jako undergroundovější. Skvělý je to třeba na Hnisákovo statku, nebo tradiční letní fesťák u Ivana na zahradě, to je vždycky paráda. Fajn to je na Lubenský lodyze, Hajcuk byl dobrej, nebo koncert na parníku Visla v Praze, to byla taky zajímavá zkušenost. No, za nejhorší považuju koncerty na Rockoupání na malý scéně a v Dukáči v Moravský, tam se našli prudiči a vůbec celkově to bylo dost hrozný, protože jsme byli až moc ožralí.

HANS: Vezmu to od nejhoršího a přitakávám že to byl pátek 13.2.2004 v Moravské Třebové a i ty důvody maj můj souhlas. Perlička co mě hned napadne, tak když jsme hráli v Pusté Kamenici na jakémsi dni dětí spojeným s hasičskejma závodama a odpoledne tam zahrálo pár kapel a večer potom byla zábava. Hned co jsme tam přijeli a vyndávali věci z auta, připotácel se takovej postarší hasič. Takovej ten klasik, kterýmu se dá číst život z ksichtu a rudýho nosu, s paklíkem startek v kapsičce u košile s rozhalenkou u krku a hned že nám pomůže a málem by se přerazil aby nám pomohl. No a taky nám povídal, že to podium, což byla zaplachtovaná liazka s jedním bokem vodevřeným a na korbě se hrálo, je jeho a že jestli budeme špatně hrát, tak to nastartuje a vodveze nás vyklopit do rybníka. No vzal to vážně a stoupl si hned pod pódium liaz. Jen co jsme dohráli první písničku, už jsem tak nějak vycejtil co teď příjde. „Hrajete Kabáti? Zahrajte mi něco od nich.“ No, nedočkal se a tak nevím kde na to přišel, ale začal chtít něco od Kryla. To už bylo moc. Pak když zase nepořídil, někam se odpotácel. A když jsme dohráli, namířil si to rovnou k nám. Pomoct odtahat věci už ale nešel. Jen nám řekl: „Co to mělo bejt? Dyť ste nic nezahráli! Kurvy! Teď shrábnete dvacet litrů a jedete do prdele co!“ Přitom kdyby věděl…
Paráda bylo hrát na parníku na Vltavě v Praze. Plout Prahou a hrát píseň Srdce Evropy…

Teď jste oslavili pět let od prvního vystoupení. V prvé řadě jak to celé proběhlo, kdo všechno s váma vystoupil? Nějaký dortík byl? Půlnoční překvapení bylo naplánované? Nu rozepište se.
HANS: Nepouštěli jsme se do žádných větších akcí. Nejdříve jsme si toho ani nevšimli, až časem sem si všiml, že 2.5.2008 jak hrajeme v Havlíčkově Brodě, je to přesně na den pět let od prvního koncertu. Hráli sme tam jako poslední a docela nás překvapilo, že na nás pár lidí vydrželo, pár sme jich probrali a někteří si dokonce zpívali naše písničky. Jinak tam hráli například N.V.Ú., Ilegality, Tass, Vision Days, RV4, Sociální teror. CZ namaloval dort z pneumatik, sajrajtu a svíček z auta a dali jsme ho na web. Spíš jen takový připomenutí, že už hrajeme pět let.




Pokud by došlo k bilancování těch pěti let, co bys k tomu napsal?
CZ: Za těch pět let jsme se docela sehráli (a to jak hudebně, tak lidsky, řekl bych). Každej z nás má na hudbu, kterou vymejšlíme, trochu jinej náhled a přistupuje k ní po svým. Já si teda všimnul, že se navzájem hudebně, stylově, poměrně ovlivňujeme, je to pak znát i ve finální úpravě těch věcí. Což ze začátku nebylo dost dobře možný, tolik jsme se neznali a taky jsme nevěděli, co všechno si můžem dovolit ke svejm nástrojům (čili kdo co umí a co ne). Mě třeba až Cemr naučil styl hry a´la Ludwig z Čerťáků, takovou tu rychlou drbárnu na zatlumený struny. Zhruba před dvěma lety jsem si koupil pozoun a hraju na něj, zatím, v jedný písničce.

HANS: Pro mě to je pět let v partě lidí který baví muzika a ač jsme Rachot Strojů, nejsou to ve skutečnosti stroje, ale dá se s nima i posedět u píva a pokecat :) Samozřejmě, že nehrajeme úplně stejně jak na začátku, každá kapela má svůj vývoj. Povedlo se nám nahrát dvě CD, na nichž je ten vývoj znát asi nejvíce. Poznal jsem spoustu nových lidí a taky měl možnost nahlédnout, jak některý věci chodí. A musím říct, že těch pět let nebyla rozhodně nuda a že nebyly zahozený. Šmarjá, to zní jak nějakej epitaf! Ke strojům a jedeme dál:)

Plány do budoucna? Koukal jsem, že už máte dalších pár novejch skladeb, budete pomalu připravovat další album? Třeba na příští rok? Dále jsem nemohl nezaregistrovat poměrně dost koncertních vystoupení a festů, na který se nejvíce těšíte a připravujete?
CZ: Vždycky nám docela dlouho trvá, než sesmolíme novou věc, takže příští rok další cédo určitě nebude. Ale na novejch věcech pracujeme, jak nám to čas dovolí. Já se osobně nejvíc těším Na konec světa (do Vrážnýho) – prej je to tam vtipný.

HANS: Jo, jo, texty nový máme i už vymyšlenou hudbu, ale zkoušíme v erární zkušebně, kde zkouší hodně kapel a tak to je někdy dost těžký zkombinovat, kdy je volno ve zkušebně a ještě abychom měli volno všichni. Tak proto to s těma novejma věcma trvá. No až jich několik bude, tak nejspíš zase něco nahrajeme. Máme teď už i písničku s trumpetou a pozounem, takže to ještě někde asi využijeme. Já se netěším nikam. Asi sem v tomhle trochu pověrčivej, ale fakt je, že když sem se na něco někdy těšil, tak to potom nedopadlo. Nechám se překvapit.

Závěrem ponechávam volný prostor pro pár slov, vět dle vlastního uvážení. Napište, co chcete, třeba sdělení pro lidi, kteří toto budou číst.
CZ: Když nebudete muset, nejezte buchtu s paštikou, je to pěkně hnusný!

HANS: čoveče, já už jsem toho nakafral dost…ale tak hodně muziky, tolerance a nepite si tolik:)

Díky za rozhovor a snad se v létě uvidíme na nějakým festivalu.
CZ: Snad jo. Díky a čůs.

HANS: Fajn. Měj se a ať se daří! Je dobrý že někdo něco takovýho dělá.


Autor článku: Alan Rohan



  Související články:  



Komentáře:

15. 5. 2008 16:55
Reny
Supr rozhovor, akorát ta větná stavba pana tazatele občas hodně však mimo. Ale jinak dobrý:)

 Přidej nový komentář: 
Jméno:  
Text:
Opište pozpátku  
Hlavní menu
Houdek hudební nástroje - internetový a kamenný obchod
Vyhledávání
NEW komentáře
K magazínu:
Konec Rockmagu?
(30. 11. 2017 - 17:12)
Rozhovor s Jarkem Filgasem
(27. 11. 2017 - 19:32)
Invader a Headfire Tour 2017
(20. 11. 2017 - 12:11)
Medium - S Tebou noc je dlouhá
(16. 11. 2017 - 22:38)
Komentáře ke kapelám:
Ortel
(28. 11. 2017 - 20:55)
Kiss Revival Praha - Official
(3. 11. 2017 - 16:14)
3-IRON
(18. 10. 2017 - 07:40)
D. Rock
(27. 8. 2017 - 10:09)
Cimrmanovo Torzo
(8. 8. 2017 - 09:40)
Reklama pro vás:
Kytary - přívěsky
Náhodný vtip
Darkont.cz
Betlémy:
Klik Klak:
Metalshop atd.
STOP VOJNĚ!:

Autodoc.cz
https://www.AutoDoc.CZ
Nejnovější kapely
Hledáme !
Hledáme redaktory, kteří by měli zájem dělat rozhovory či recenze CD.
kontaktujte nás zde...
Máte webovky? Vydělávejte.
Máte své webové stránky? Umístěte na nich banner našeho partnerského e-shopu Darkont.cz a vydělávejte. Více info zde.
Máte své CD?
Vydala vaše kapela vlastní CD? A chcete aby se o něm vědělo? Pošlete nám ho k recenzi.
Kontaktujte nás!
Antikvariát:
Darkont.cz
Punkshop:
Plastelína:
Odkazy

Hudební inzerce




TOPlist