Rozhovor s Black Bull

Lucka Roubíčková - zpěvačka hard-rockové pražské party s názvem Black Bull - nám zodpověděla řadu důležitých otázek o tomto hudebním uskupení a vy se díky tomuto interviewu můžete s kapelou lépe seznámit. Stačí si to přečíst!

Tak mám pro tebe první otázku. Čí to byl nápad založit Black Bull a za jakým účelem?
Nevím, jestli se tomu dá říct nápad.. ono to přišlo naprosto přirozeně a samo. Po odchodu od Krleš koncem loňského roku jsem věděla, že s muzikou nekončím, jen potřebuju nějakou změnu. Heavy metal sice miluju, ale uvnitř jsem přece jen víc rocker a táhne mě to k tomu špinavému americkému groovu. Navíc si myslím, že taková hard rocková kapela tady na českém poli prostě není.. tedy s ženským vokálem. Pak jsem poznala kytaristu Filipa Šimberu, který to má nastavené hodně podobně jako já a začali jsme mluvit o muzice konkrétněji. No a nemohla jsem si v té chvíli nevzpomenout na Saliho, mého dlouholetého kamaráda, se kterým jsme se poznali ještě za pobytu v USA. Je to špičkový kytarista, výborně skládá a moc dobře se mi s ním tvoří, což už jsme měli ověřené z jeho předchozích sólových projektů. Ovšem to ještě bylo takové torzo kapely beze jména. O název se nám přičinil Bohouš Němec z rádia Beat a naprosto přesně nás vystihuje. Pak jsme hledali a vystřídali několik basáků a bubeníků. Je neuvěřitelně těžké najít opravdu schopné muzikanty, kteří si navzájem sednou, nejsou přitom rozlítaní v deseti kapelách a dá se na ně spolehnout.

Kdo tvoří dnešní sestavu Black Bull?
Filip a Sali krotí kytary, basový post zaujal Otto Kokštein a bicí má pod kontrolou Igor Sim.. a moje maličkost zpěv.

Jak dlouho už hrajete?
První koncert jsme měli letos v dubnu. Od té doby těch koncertů a festivalů bylo více, nicméně se nám ta sestava pořád nějak obměňovala, takže v současné sestavě máme za sebou teprve pár koncertů. Pořád si to teprve sedá a ještě nějakou chvíli sedat bude. Ale hlavní je to, že víme co chceme a co ne.

Chystáte nějaké album?
Určitě. Dáváme dohromady materiál.. je toho spousta, snažíme se to stále vypilovávat. Některé skladby už nahrané máme, jsou ke slyšení na našich stránkách. Co ale stojí za zmínku je to, že jsme dlouho dlouho nevěděli co s texty, protože k rockové muzice prostě patří angličtina a ty skladby znějí úplně jinak. Nicméně české publikum si žádá české texty a přes to vlak nejede. Tak jsme se rozhodli udělat zajímavou věc.. nevím, zda to už tady někdo dříve udělal.. vydat CD s oběma verzema. Jak česky, tak i anglicky. Ať si každý zvolí to, co mu sedí líp. Znamená to pro nás sice dvojí textařskou práci, ale s tím nemáme problém, takže se toho nebudeme bát! Teď je to spíše otázka peněz a shánění sponzorů. Uf!

A co říkají lidé? Líbí se jim vaše muzika?
Tak to musíš přijít na nějaký náš koncert a zeptat se jich. Ohlasy máme zatím dobré, ale nechci to zakřiknout. Lidi, co jsou odkojení Mӧtley Cre, Aerosmith, Bon Jovi, Def Leppard, Vixen, Judas Priest a podobnými lahůdkami, to přijímají příznivě. Hlavně na živých koncertech se rychle chytají a ten přenos energie je vzájemný. Hlavně si cíleně všímám reakcí lidí a zjišťuji, že mladý holky pařej a starší vousatí rockeři si pokyvují a podupávají do rytmu.. tak na to, že to slyší poprvé si myslím, že to na ně funguje.. a to pak funguje zase na nás.

Co koncerty? Neunavuje vás to někdy trošku?
Naopak. Nabíjí nás to. Zatím toho není tolik a slíbila jsem si, že z toho neuděláme maraton a nechci hrát za každou cenu v každé hospodě. Tak to pomaličku rozjíždíme a ono se to docela daří. Hlavně jsme zjistili, že ani na malých pódiích hrát moc nemůžeme, protože se na ně prostě nevejdeme!!! Filip, Otta i já jsme takový pódiový vichřice, že se při tom poletování jednou určitě zabijem. A to pak bude rock'n'roll !!!

Co Krleš? Koncertujete společně? Nebo neplánujete nějakou jinou spolupráci?
S Krleš jsme právě jeden koncert společně odehráli a hrozně jsme se na to setkání na jednom pódiu těšili. Dopadlo to výborně a i pro lidi to bylo si myslím zajimavý. Pořád si s klukama máme co říct. Musím přiznat, že mi vždycky budou chybět, protože jsme spolu zažili neuvěřitelný věci. Ale po hudební stránce zatím nic společného neplánujeme..

Jaké texty se osobně tobě více líbí? České, nebo anglické?
Když je text dobrý, tak je jedno v jaké je řeči. Ale kdyby ses mě zeptal, které texty se mi lépe zpívají, tak rozhodně a beze sporu anglické. Čeština je tvrdá a nedá se s ní kouzlit, jako s angličtinou, která je houpavá a tvárná. O to více si vážím kvalitních českých textů, které jsou zpěvné a sedí rytmicky i frázováním. A takových tady moc není. Je to fakt průšvih, jak jsou lidi kolikrát schopní zpívat český text, který je do písničky nasypaný jen protože tam sedí na počet slabik, ale je totálně proti rytmice češtiny. Z toho se mi kroutí palce u nohou a vypínám to. V tom tady mezi textaři chybí cit. Na druhou stranu je také velmi málo interpretů, kteří zazpívají anglický text bez českého přízvuku. Volba už je pak jen na posluchači.

Máte nějaké hudební vzory? Jaká hudba vás táhne asi tak nejvíc?
Je nás v kapele pět.. všichni máme nějaké vzory. Takové ty klasické už jsem vyjmenovala v jedné z předchozích otázek. Já osobně pořád přemýšlím , která zpěvačka je taková moje ikona, kterou si kdykoli poslechnu.. ale ještě jsem na takovou nenarazila. Chlapských vzorů by bylo spousty.. ale ženská.. žádná. Kdysi jsem milovala Vixen, to bych viděla asi tak nejblíž zpěvaččiným projevem. Dneska ale takové kapely se zpěvačkou nejsou, nebo je neznám. Co nás ale v poslední době hodně oslovilo, myslím celou kapelu, je Black Stone Cherry. To je opravdovej špinavej rock'n'roll tak úžasně zahranej a s takovou energií, že se z toho upřímně posíráme. Pak taky Shinedown, nebo třeba jak zazpívala Fergie na posledním albu Slashe. To tě posedí na prdel a spadne ti brada. A tak to má být!!!

Teď se zeptám na něco ohledně Tebe. Kdyby si někdy nešťastnou náhodou přišla o hlas, věnovala by ses hudbě i jinými způsoby?
Ty woe, tak o tom ani nechci přemýšlet. Samozřejmě stát se může cokoli, ale hlas mě momentálně živí a dává mi to nejvíc, co v životě mám.. možnost se hudebně projevit. No ale muzikant se muzikantem rodí a i umírá. A pokud bych nemohla zpívat, asi bych se upnula více na skládání a psala bych více textů. Tomu už se vlastně věnuju nyní a píšu texty pro různé kapely. Na posledním CD Citronu najdeš hned dva mé texty a pak třeba v klipu Beznaděj kapely Seven, který právě vychází jako bonus track na DVD s filmem Kajínek. Další hodně zajímavá tuzemská i zahraniční spolupráce se chystá, ale to zatím neprozradím. Snad mě múza neopustí a bude stále nápad o čem psát.

Co tě na muzice nejvíc baví?
Muzika spojuje lidi.. a rocková muzika obzvlášť. Je nepopsatelně krásný být jedním v davu zpívajících šílenců, kteří znají každou notu a každé písmenko nějaké skladby.. to přece musíš znát. To je síla, která s tebou práskne o zem. A když to potom zažiješ i z pódia, jsi tím navždy poznamenanej. Muzika ne, že mě baví.. muzika je můj život.

Co tě na muzice baví nejmíň?
Vybírám si jen muziku, která mě baví.. co se týká poslechu. A co se týká tvoření a vystupování.. Nebaví mě akce se špatnou organizací, arogantní muzikanti, co se chovají jako mistři světa a vychlazený červený víno.

Jsi schopna pohádat se s někým kvůli hudbě?
Jedině když tvořím. To určitě ano. Vím přesně co chci a co nechci. Ale ráda si nechám poradit zkušeným producentem, nebo člověkem, který má pro muziku cit a ví, kam směřuju. V tomhle jsem tak trochu pes.

A co vztahy v kapele. Rozumíte si?
Zatím to musím zaklepat.. kluci jsou úžasný.

Tak a poslední věc. Chtěla by si něco vzkázat fanouškům Bullu?
Naši stávající fanoušci nás stále bombardují dotazy kdy už bude nějaké album.. Takže těm vzkazujeme, že na něm děláme. Určitě vás ale zatím rádi uvidíme na některém z našich živých koncertů.
A další důležitý vzkaz: na jaře příštího roku se chystáme na turné po ČR a SR s hard rockovou bandou Empire. Zaručuju, že to bude rockový maso! Začněte si trénovat játra a ušní bubínky.. protože to jinak neustojíte :-D
Hallelujah rock'n'roll!!!