15. 1. 2012

Šest let působí na scéně plaská deathmetalová kapela Chrochtátor. Z marketingového hlediska geniálně zvolený název zaručuje, že kdo na toto pojmenování jednou narazí, bude si název této party pamatovat navěky. Ale protože takové povědomí o kapele by bylo trochu povrchní, pojďme vyzpovídat zpívajícího kytaristu Etienna Bláhu, který podá konkétnější informace o působení Chrochtátoru na českých pódiích, ale i o blížícím se festivalu DEADLY STORM v plzeňském Božkově, který tato kapela pořádá.

Začneme daleko v minulosti. Kapelu jste zakládali jako středoškoláci. Středoškolské kapely obvykle vznikají za účelem udělat dojem na holky. Musím říci, že se svým stylem jste zvolili docela zvláštní způsob. Můžeš tedy říci, proč jste se rozhodli hrát death metal?
Udělat dojem na holky bylo fakt to poslední, na co jsme při zakládání mysleli:D... My prostě v tej době poslouchali kapely jako Krabathor, Kryptor, Death, Hypnos, já na Neuropatologovi začínal, takže volba byla jasná:)... Navíc moje (a asi nejen moje) představy povedenýho koncertu nebyly co nejvíc sbalenejch holek, ale co nejvíc zmasakrovanejch lidí z poga, kotlů apod.:). Takže i proto jsme chtěli hrát muziku, kterou bychom ničili uši a těla posluchačů...

S jakými jste se setkávali reakcemi ze strany hudebně nezasvěceného okolí? Sdělení "mám kapelu" samozřejmě kdekoho zaujme, ale jaká byla reakce poté, kdy slyšel, jak zní výsledky vašeho snažení?
To je věc, kterou mám na naší kapele rád, člověk prostě musí mít názor. Kdejakou kapelu lidi odbydou jako „jo, dá se to“, ale u nás buď vnímam pozitivní, nebo negativní reakce, nic mezi, nic neutrálního. A je jedno, jestli je dotyčný hudebně zasvěcený nebo ne:)... Jinak reakce jsou většinou spíše negativní, jedná se o menšinovej žánr, navíc u nás dost prasecky podanej, na druhou stranu, ty kladný reakce většinou potěší, jelikož jsou opravdu srdeční:)...

Název Chrochtátor zavání velkou dávkou recese. Jak jste na něj přišli?
Neni v tom žádnej kalkul, ani sáhodlouhý vymejšlení toho pravýho jména. Ani nevim, jestli je to vlastně zajímavý, prostě jsme seděli v hospodě já a Vojtěch (kytarista), no a tak u piva padaly moudra až jsme přirozenou genezí dospěli ke slovu Chrochtátor. Tak začla i naše kapela, jako první byl název, až pak se řešilo obsazení a vůbec možnost zkoušet a učit se na nástroje:)...

Pojem death metal lze chápat hodně zeširoka. Můžeš trochu konkrétněji přiblížit, co uvidí a uslyší člověk, který se rozhodne zavítat na váš koncert?
Za prvý se chceme především vyhejbat všem možnejm „core“ mutacím. Jak jsem řekl, začli jsme hlavně na starejch kapelách ať thrash nebo death. Takže pořádně to drhnout, nesrat se s tim a zkusit si lámat prsty u vyhrávek. Na druhou stranu nejsme přirovnatelný ke konkrétní kapele, už jsem slyšel různý názory u lidí, ale nikdy se neopakovalo přirovnání k jedný kapele od dvou lidí... Takže stručně: řezat to, řvát do toho, jet na plnej plyn... Důležitá je energie, ne nějaká hudební masturbace a líbivost.

Poměrně brzy jste se začali objevovat po boku známých jmen české extrémně metalové scény. Jak se vám to podařilo? Také bych se chtěl zeptat, jak vlastně scéna, ve které se pohybujete, funguje zevnitř, jaké jsou vztahy mezi kapelami a podobně.
Tak asi první pro nás větší akce byl Eternal Hate Fest s Martyrium Christi. My jako malí cucáci jsme měli Martyria, který jsme viděli kdysi na Dracula Festu, za něco nedosažitelnýho a jeden den po zkoušce vězela v mailu pozvánka od Beherita (manažer MC). Další faktor, jestli to tak můžu nazvat, je manažer náš, Michal. Už od prvního koncertu v babinskej hospodě mu stálo za to nás na akce vozit, a tak se pomalu zapracovával do scény, ve kterej si nakonec našel víc známejch než my:D. A taky se nebál kapely oslovovat, takže jsme se pak pomalu dostávali ke hraní s Tortharry, Fleshless, Hypnos. Pravdou je, že v drtivé většině se jedná o akce, který si taky sami pořádáme:). To je trošku problém vztahů ve scéně, je bohužel málo kapel, který vám koncert vrátěj, což jsme zjistili především po pořádání CRB, na kterej se všichni hrnuli, ale málokdo se měl k vracení (nakonec se aspoň jako zadostiučinění pro nás ty kapely občas rozpadly:D). Na druhou stranu u větších kapel už je pak problém, že tolik vlastních akcí nedělají, a když, tak přece jen více koukají na kvalitu, která u nás zřejmě není stoprocentní:). Jinak ale je paradoxní, že kapely, který jsou vysoko, se mnohdy chovaj líp, než takový okresní kapelky, co jsou hvězdami mezi okruhem přátel ve svym okolí a maj nosy nahoru, kolik toho dokázaly. Naštěstí jich zase není tolik:). Jen bych k tutomu asi chtěl pak dodat, že je hanba, kolik dostávaj ve světě nicneznamenající kapely tuzemských podií v hlavním proudu, ale světový jména v našem stylu lze sehnat většinou za solidní částky, mnohonásobně nižší...

Vím o vás, že kromě vlastního hraní vyvíjíte spoustu dalších aktivit propagujících metalovou hudbu. Například jste každoročně k vidění u jedné ze scén na festivalu Czech Rock block, kde se staráte o kapely zde vystupující, často i velká jména. Máš v souvislosti s tím nějakou pikantně zajímavou příhodu?
Tak pikantně zajímavýho, v tutom směru je CRB asi nudnej festival, nebo já nenarazil osobně na nějaký hvězdný manýry, jelikož my se motáme především okolo béčka, případně i céčka, když jeden rok existovalo. Nejpikantnější jsou asi podmínky, ve kterejch se hrálo první rok na béčkovej scéně, kdy stan byl tak vysokej, že se šoumeni z řad kytaristů při výskocích mlátili do hlavy o tyče stanů, nemluvě o provizornosti podia vytvořenýho z palet:)... Pak už následujou jen takový ty opilecký historky, který se dají vyštrachat ale asi z každýho koncertu či fesťáku v různých obměnách:)...




Další z vašich aktivit je pořádání festivalu DEADLY STORM v kultovním sále v plzeňském Božkově. Můžeš trochu popsat historii tohoto festivalu?
My ze začátku objížděli především vesnický sály u nás na Plzni-severu a jezdili s pankáčema od nás. Pak už nás to ale omrzelo a řekli jsme si, že bychom přece jen chtěli prorazit v Plzni a hlavně pro lidi poslouchající to, co my hrajem. Když se zjistilo, že většina plzeňskejch prostor je buď předraženejch nebo neochotnejch nás přijmout, tak jsme se rozhodli pro Božkov, a udělali první Deadly Storm. Trochu sice byly problémy s kapelama, který nám to odhlašovaly na poslední chvíli, ale přišla poměrně hojná účast a akce se vydařila, proto jsme se rozhodli pokračovat. Problém byl v kolizi s Phantoms, kterou mají v režii kluci z Panychidy. Takhle nám druhej a třetí ročník moc nevyšel, lidí pomálu a ztrácela se i chuť, jestli to má vlastně vůbec smysl. Pátej „ročník“ se zase nějak jakž takž lidma vydařil no a tak to pokračuje teda furt, i když finančně furt krvácíme:). Postupem času se sice nabaluje víc věcí, co je nutné zařídit, na druhou stranu v něčem už se rutinně ví, co je nutné udělat, proto to není takový problém jako ze začátku.

Na další díl této akce se můžeme těšit už 31.března 2012. Můžeš nám říct, na co se mohou fanoušci těšit?
Změnou oproti minulým pokračováním je účast zahraniční kapely, Besatt z Polska. Vzhledem k připojení Asury z Trollechu do pořádání se dramaturgie více posunula k blackmetalu, na druhou stranu nemá smysl dělat druhej Phantoms, proto je dobré, že zůstává i death/thrash část, pro kterou to asi hlavně začínalo. A kdo přijde, tak určitě zažije překvapení od nás, proto by neměl nikdo váhat:). Nehledě na to, že každoročně je tam příjemná atmosféra hlavně co se lidí týče.

V pořádání akcí jste byli vždycky velice aktivní. Jaké to vlastně je pořádat akce menšinového žánru, na který v masmédiích asi jen tak nenarazíme? Člověka k tomu asi musí hnát jiné pohnutky, než že mu to vynese televizní slávu, popř. že ho jednou bude hraní živit.
Řekl bych, že snažit se fungovat v tutom žánru je trochu charita. Možná ani ne trochu. Nestojí za váma povětšinou nikdo, taky vás po akci nikdo neocení, když jedete v půl druhý v noci autem po tom, co jste třeba museli sbalit všechnu aparaturu z koncertu, na kterym jste prodělali trenky, protože zrovna se lidi rozhodli, že jet patnáct minut trolejbusem je nepřekonatelná překážka apod. Lhal bych, kdybych neříkal, že vyhaslost naší scény neni dána jen kapelama, je to i v lidech. Jsou pohodlný, radši utratěj x stovek za jeden Slayer ročně, než aby ty samý peníze daly na 5-6 akcí v jejich okolí, na kterejch taky hrajou dobrý kapely, jen bez propagační mašinerie a velký historie za sebou. Ale i tak pak na koncertě potkáte šílence, pro který stojí za to hrát. A hlavně, většinou máte jistotu, že na akcích podobnýho rázu nepotkáte debily jako třeba na diskotéce. Samozřejmě, i výjimky existujou:). Ale to je asi tak hlavní důvod, proč dělat ty akce, ta atmosféra a ten pocit, že jste těm lidem dali všechno ze sebe a oni to buď ocení, nebo taky neocení, i to k tomu patří:).

Vraťme se zase k Chrochtátoru. Hrát šest let ve stejné sestavě je jev, který už stojí za povšimnutí, zvlášť v žánru, ve kterém se pohybujete. Máte na to nějaký recept?
No, to je těžký říct v situaci, ve kterej jsme my:D. Sice hrajeme šest let, ale na druhou stranu od ukončení střední se scházíme mnohonásobně míň a stejně tak míň tvoříme. Ono asi u nás je ten problém, že kdyby někdo odešel, tak to neni Chrochtátor, nebo bych si prostě nedokázal představit, že by byl za jakymkoliv nástrojem někdo jinej. To už by pak bylo něco jinýho, s jinym jménem, ale u nás byla prostě unikátní kombinace prasat, který si rozuměj i díky tomu, jakej čas a co spolu prožili... Nevim ale, jak to maj ostatní kapely, asi se to odvíjí od toho, nakolik má kapela svuj ksicht, a nakolik přebírá nějakej ideální ksicht danýho žánru, kterej hraje...

Ač už jste na scéně několik let, stále vám chybí studiová nahrávka. Říká se, že kdo nemá cédéčko, ten jako by neexistoval. Chystáte se v tomto směru konečně něco podniknout?
Tak to je asi nejtěžší otázka:D... Problém je ve výše zmíněnej neschopnosti se sejít, takže bohužel CD se nechystá, ani nic jinýho:)... Kdo nás náhodou sleduje, mohl si i všimnout, že jsme po CRB dost omezili naše hraní, takže ať si z toho každej vyvodí, co chce, ale na studiovou nahrávku se určitě těšit nemůže:), možná ale na živák bychom se dostat mohli...

Děkuji za rozhovor. Na závěr bych se Tě ještě zeptal, zda je něco, co bys chtěl vzkázat našim čtenářům a světu?
Pokud podporujete metalovou scénu, uvědomte si, že podpora neni jen sezení na zadku se sluchátkama v uších a staženou muzikou z netu ve zlometalovym oblečení, ale taky návštěva koncertů a dobrá nálada na nich. Scéna se nikdy neoživí bez lidí, to je impuls, kterej chybí...

Autor článku: Topi

Komentáře:

Díky za skvělej rozhovor. Na Deadly Storm jsem byl poprvé loni a je to jedna z nejlepších akcí na Plzeňsku. Pohoda, dobrý kapely. Doporučuju !!