Rozhovor s hudební skupinou Törr

K rozhovoru jsem si tentokrát pozval českou metalovou legendu skupinu Törr. Jmenovitě Vlastu Henycha, Otu Hereše a Radka Sladkého.

Kluci ahoj, berte to jako klasický rozhovor, kterých jste již zažili určitě hodně, proto musím vymyslet něco čím bych zaujal naše čtenáře. Prostě na Vás nenechám nitku suchou a jsem zvědavý kolik jste ochotni prozradit? :-)
VH: Jen co sami budeme vědět.

Co máte v nejbližší době v plánu?
Ota: Odjet pár dobrejch koncertů a pomalu připravovat materiál pro nové CD.
VH: Velmi pomalu, my už nikam nepospícháme.
Radek: Připravit nové CD a teď dávám dohromady koncerty na podzim a také pár koncertů do zahraničí.

Jak vidíte budoucnost metalové scény u nás?
Ota: Hudební styl metal není komerční záležitostí, takže nemá na růžích ustláno, ale pořád tady fandové jsou a doufám, že budou.
VH: Moje křišťálová koule, se po teto otázce zaplnila sračkovitou hmotou.
Radek: Myslím, že největší krize je za námi, metal pouští v rotacích na běžných rádiích, což nebylo zvykem.

Hráli jste nedávno v Německu, jak se to vyvíjí tam a jaké je tam publikum?
Ota: Myslim,že je to stejný jako u nás, tenhle druh muziky tam má své příznivce.
VH: Překvapivě pro nás i přes to, že nás předem neznali, se po par tonech rozpoutalo metalové peklo a běsněni.
Radek: Bylo to příjemné, i když nás neznali, celkem brzy jsme posluchače získali na svoji stranu.

Kapela má opět nový image, nové internetové stránky, myslíte si, že je nutnost v dnešní době držet krok s moderními technologiemi i v oblasti v jaké se pohybujete?
Ota: Určitě
VH: Děláme co můžeme, nikdo to za nás neudělá.
Radek: Určitě je to velmi důležité, není dobré usnout na vavřínech.

Je u nás standardem, že muzikant většinou hraje v několika formacích. U Vás to také není výjimkou, jak to zvládáte, co osobní život a odpočinek? Musí to být přece vyčerpávající?
Ota: Máme šikovnéj management, takže to jde zvládnout.
VH: Já dělám jen Törr a tak mám na odpočinek času dost. Zrovna včera jsem udělal osobni
rekord. Sel jsem si lehnout neunaven a probudil se po 14ti hodinách.
Radek: I na odpočinek je čas, vyčerpávající to je, ale jde to přežít. Zas nejsme na půlročním turné, kde se hraje každý den, kapela hraje hlavně o víkendech, takže přes týden se dá člověk do kupy.

Není to už po tolika letech nuda? Zajímalo by mě, jestli se třeba ještě dovedete na šňůře zkalit, jako za mlada a udělat nějaký bordel. Jste přece pořád rockeři?
VH: Až se začnu tím co dělám nudit, tak skončím.
Ota: Co se týče kalení a dělání bordelu, už to není jako za mlada, ale rockeři pořád jsme.
Radek: Pro mě je to hlavně zábava, takže žádná nuda a co se kalení a bordelu týká, tak to mě jde.

Jak je to s inspirací na nové songy a texty? A myslíte si, že je možné překonat legendární skladby, Kladivo… Armagedon… atd. Dnešní doba je přece přímo stvořena na psaní nových hitů, inspirace je všude okolo plno. Neláká Vás to zhudebnit, tolik krve a brutality kolem Vás, každý den k vidění v televizi?
VH: Doba byla příznivá vždy, co se týká násilí.
Ota: Inspirace co se týče songů pro Torr je v rovině fantazie, nejde o „ písně ze života“ a zhudebňovat to co se děje kolem -na to tady budou jiný party. Překonání kultovních skladeb debutových alb, je vždy velice náročný, ale neříkám,že to nejde.
Radek: Já myslím, že právě když je toho plná televize a internet, tak je třeba to brát trochu s humorem. Každéj hit jde překonat, ale dost obtížně.

Jste inspirací pro mnoho mladých začínajících kapel, jejich hudba je ovšem již daleko tvrdší, rychlejší a brutálnější. Posloucháte současnou českou hudební scénu a jaké máte svoje oblíbené mladé české kapely, které si rádi poslechnete?
VH: Každý máme asi ten práh „tvrdosti“ někde jinde. Nevím o jakých skupinách hovoříš, ale můžeš si sám pustit naše aktuální album Torritorium a porovnat jeho sound s těmi začínajícími kapelkami a dej mi vědět která zni podle tebe „tvrdeji“, abychom oba pochopili o jaké tvrdosti je řeč.
Ota: V český scéně „ našeho stylu „ se moc nepohybuji, takže oblíbenou kapelu nemám.
Radek: Já moc českou hudbu neposlouchám, takže bych se k tomu nerad vyjadřoval, když o tom nic nevím.

Hodně legendárních kapel velice rázně změnili styl, protože byla taková doba, některé tak, že jim to spíše ublížilo, například Metallica. Vy jste se o to také pokusili albem „Tanec svatého Víta“. Myslím si, že ta deska byla velice dobrá, ale nadčasová a lidé jí v té době možná nepochopili, myslím ten rázný hudební obrat. Potom jste se vrátili do starých kolejí a vyplatilo se to. Plánujete do budoucna nějaké další hudební experimenty?
VH: Plánujeme jen v rádiusu následujícího roku. Tvorbě necháváme přirozený vývoj podle momentální chuti a ta se naplánovat nedá.
Radek: U kapel zajetého stylu, se to asi moc nevyplácí.

Údajně přichází věk satanismu a kapelám jako je Törr, které se celou dobu drží svého black metalu a pekelného 666, nastávají ty pravé časy. Všude na koncertech a festivalech se potuluje spousty dívek, které vypadají jako čarodějnice, nebo fanoušků, kteří si nezadají s Luciferem. Podle Vašich webových stránek a obchodu usuzuji, že se toho míníte nadále pekelně účastnit. Je to tak?
VH: Ty holky teď jedou módní trend gothic (o tom je i naše věc GOTIKA z Torritoria). Takže to jen povrchně tak vypadá. Tyhle holčiny budou za rok zas nosit něco jiného. Já bych to nepřeceňoval.
Ota: Tak jestli nám nastávaj ty pravý časy, tak to se máme na co těšit :-)
Radek: Nevím

Myslím, že seriozních otázek už bylo dost, tak trošku něco s jiného soudku, ať pobavíme naše čtenáře a rozhovor nezabředne do fádnosti. Co říkáte na Karla Gotta? :-)
VH: Měl jsem možnost se s nim setkat a je to velmi inteligentní a hodně vtipný pan. Jeho písně jsou ovšem mimo mě. Má i přes to můj respekt.
Ota: Karel Gott je frajer, kteréj tady nemá konkurenci v rámci svýho žánru a to si nedělám prdel.
Radek: Karel je ikona, jaká tady nemá obdoby, nikdo jiný zatím u nás víc nedokázal. Také jsem měl možnost se s ním párkrát setkat a mohu říct, že na to dodnes rád vzpomínám, jak říká Ota je to FRAJER! Mě se líbí i jeho hudba a naše baviče jako je Rychlý a spol by strčil víte kam.

Co říkáte na globální oteplování zeměkoule?
VH: Co se má stát se stane i beze mě.
Ota: Jelikož nežiji v přímořským městě, který za 100 let zalije voda z roztátých ledovců, tak mi to je jedno.
Radek: Určitě je to velkéj problém, ale myslím, že řešení zatím nikdo nerozklíčoval.

A teď už zase trošku vážně, Radku letos jsi založil projekt Magmakoncert, který má pod sebou několik kapel, většinou legendárních. Je to dobrý nápad, který určitě pomůže jak kapelám, tak promotérům metalových koncertů. Můžeš ho čtenářům nějak přiblížit?
Radek: On to není projekt, ale normální hudební agentura, která se zabývá zprostředkováním koncertů pro kapely, které mě dali důvěru do mých rukou. Zatím to funguje velmi dobře, koordinace kapel je někdy obtížná, ale dá se to zvládnout. Časově velice náročná práce, ale mě to baví.

Vlasto, jaké bylo pro Tebe setkání s Cronosem z Venom, prozraď nám, jaké to je se sejít s člověkem, který Tě jako kapela Venom hodně ovlivnil. Myslím, že jste dokonce oba narozeni ve stejném roce a oba dva jste pořád, metaloví šílenci.
VH: Cronos je o rok mladší ;-) Byl přesně takovéj, jak jsem očekával. Máme hodně společného a děláme nezávisle na sobe podobné věci. Např. alba Metal Black a Torritorium vyšly ve stejnou chvíli, měli 14 tracků a jeden shodný název jedné písničky v latině.

Nesmíme samozřejmě zapomenout na ikonu Törr a nenapodobitelný Otův zpěv. Oto viděl jsem Tě na pódiu a vyloženě sis to užíval, připadalo mi že kytarové party hraješ s neskutečnou lehkostí. Přišel jsi a vypadal jsi takový unavený, možná tam bylo i pár pivek, ale jakmile jsi nastoupil na pódium, najednou to byl úplně jiný energický kytarista a odehrál jsi profesionálně svůj part. Sakra jak to děláš, že se tak dovedeš nakopnout?
Ota: Muzika je pro mě tou nejlepší drogou a pokud cejtíš tu energii z lidí, který na tebe přijdou, tak není co řešit.

A poslední tradiční otázka pro celou kapelu. Nemohli by jste nám říct, nějaký veselý zážitek z natáčení? :-)
Na našem natáčeni je vesele hlavně to, že vždy skonči vydáním alba... Tuto otázku spolu s otázkou „co můžete na závěr vzkázat čtenářům“ upřímně nenávidím a redaktora, bych brutálně, rychle a tvrdě recykloval do odpadu k ostatním, co mi tuhle blbost za 21 let položili.

Věděl jsem, že touhle otázkou riskuji krk, ale aspoň jsme se dozvěděli, kde zmizelo 296 redaktorů různých časopisů, po kterých se neúspěšně pátrá. Děkuji za rozhovor kapele Törr a přeji Vám do budoucna hodně dalších hudebních úspěchů a ještě hodně složených skladeb, které nám zůstanou v hlavách, jako stěžejní songy, naší black metalové scény.