3. 8. 2007

Rozhovor s pražskou underground punkovou kapelou se jménem kultovní knihy Honzy Pelce. Kapelu zpovídal Alan Rohan.

Václave, A bude hůř, vy jste kapela hrající na punkových akcích, na rockových akcích a na undergroundových akcích. Ve vaší hudbě se nacházejí prvky jak punku, tak undergroundu nebo rocku. Kam vy sami se zařazujete?
Tak mně je to úplně jedno. Hlavně já muziku v kapele nedělám, já dělam texty a více méně - jak to vyplyne, tak to vyplyne. Nehledáme žádné škatulky, jestli to je punk nebo bigbeat nebo hardcore. Hlavně, když nás to baví a baví to lidi.

Jsi textařem, kde čerpáš pro své texty inspiraci? A čerpáš i z Pelce, když jste si vzali název pro kapelu z jeho kultovní knihy?
Určitě, v podstatě CDčko Basket - to bylo první naše studiový album tak to bylo dělaný jako soundtrack ke knize Basket Flora a tam je polovina textů, které jsou inspirovány knihou a druhá polovina je průřez tvorbou do roku 2000 než nás začal pást Maťa. Jinak čerpám nápady k textům hlavně v hospodě. Punk a Bigbeat pro mě musí bejt z hospody ze života a z p… (prdele) vytaženej.


Když se vrátíme k tomu prvnímu albu Basket Flora, tu knihu si určitě četl a podle mne je tato kniha mnohem lepší a víc brutálnější, nežli kniha od Honzy A bude hůř. Pelce Honzu máš předpokládam hodně rád, co se ti od něj líbilo nejvíc?
No Basket Flora (smích). Hlavně se to nedá srovnávat, každá je jiná krom těch posledních to už jsou jen povídky. Kdysi říkala Jana Pelcová, Honzova manželka. "To je něco tak brutálního hned od začátku..." Říkal jsem že máme rádi takovou tu Pelcovskou poetiku, kdy se od počátku zdánlivě nic neděje a nakonec dostaneš sekerou přes hlavu i když bys ve své brutální fantazii čekal pouze tak dva prsty do nosu. Jana říkala, než to bylo ještě napsaný a vydaný: Tedy tohle zatíná sekeru hned od prvního řádku a mlátí to hlava nehlava a navíc, když to Honza psal tak se v noci se budil se smíchem, běžel k počítači a dopisoval další stránky. Nechtěl bych mít jeho sny. Takže tahle kniha se mi hodně líbí a dobrý je, že to vyšlo i jako komix, protože Honza hodně prahnul, aby to jako komix vyšlo. Ona ta kniha byla předurčena pro komiksové zpracování, ještě by to bylo dobrý udělat zfilmovaný s na ježka ostříhaným panem Sloupem v hlavní roli, nebo alespoň kreslený. (SMÍCH) Pelce máme rádi, chodíme s ním na pivo a dělá pro nás spoustu věcí. Když jsme se seznámili, tak mám pocit že Honza byl nadšen, že jsme se pojmenovali po jeho knize a že to oslovilo i další generaci a film toto maximálně dokazuje. Od tý doby jsme dost dobří kamarádi, doufám. Když může, tak pomáhá, je to trochu konexe, ale víš co... Honza nám točil první klip s Andrejem Kostičem, autorem krásného komiksového zpracování, za kamerou a střihem Zkouřenou Máňu, který je volně na netu. Jinak nelze neupozornit na Kostičo-Pelcské stránky amatérských filmařů a různých jiných amatérů www.kope.cz. No a více méně se znám s Pelcem takových jářku 12let a furt se něco děje.

Honza vám taky napsal nějaký text?
Ne to je mýlka, vim asi na co narážíš. Tenhle blud, už si nepamatuju, kdo v jakým časopisu tohle napsal, ale to je smýšlený. Tam ten dotyčný novinář, když psal recenzi na album Basket, tak se několikrát zmínil o tom, že polovina textů je od Honzy. Pelc se mi do textů nesere a já se neseru do psaní knih jemu. Honza nás tedy dost podporuje, ale na jiné úrovni a to stačí. Já myslím, že textů máme dost, a doufám, že dost hůřácký.

Zážitky z hospody když na ně narážíš, o nich zpívá i Venca Koubek. Vencu Koubka máš rád jako spisovatele, jako hudebníka a jestli máš rád jeho muziku, tak kterou? On hraje od šansonu přez folk písničkáře až po vlastní pojetí lidové hudby
Já mam první dvě cédéčka a ty se mi fakt hodně líbí. Posloucham to, Koubek je dobrej. Já vesměs posloucham hodně žánrového specifika. Od Juri Pavlici , Hradišťan se dostanu až k Sepultuře. Takže vlastně od Jazzu až po tvrdý metaly. Mám dojem že každý muzikant by měl mít mnohem větší záběr hudby, než jen který hraje. My i když hrajeme na Punkových akcích, jako je třeba dneska Koupák Open Air tak moc Punk neposlouchám. Já jsem vyrůstal na black metalu, já byl velkej satanista s obrácenejma křížema, Root, Fata Morgána Venom atd. To jsem měl rád no a postupem, když se přehoupla ta dvacítka, tak se člověk začal vyklidňovat. Třeba jako když teď na podiu hrajou Našroti, tak jsem tenkrát říkal Hrabošovi, když vydali Mask&Mirror tak mu říkam - ty Hraboši to je takový vyměklý né, hodně popový oproti předchozím - a Hraboš se tak na mně podíval se slovy - až budeš starej, tak budeš hrát taky popík vole - Né ono to potom samo přichází člověk je víc vyzpívanější vyhranější a dovolí si spoustu věcí a pochopí, že ta muzika je i o něčem jinym než o tom, že budeš do toho řezat hlava nehlava a dělat brutal. To už jsme si odbyli, i když teď přemejšlím o tom, jestli se k tomu zase trochu nevrátíme s tím nadhledem po patnácti letech hraní no a dát tomu novej kabátek, jako Grinderman, moc pěkný. Spojení tvrdšího BigBeatu, Punku a připsychadelnit to bude vono. Abych se ještě vrátil trochu k těm stylům mojí poslouchatelnosti, tak dechovku tu nemusim i když taková Balkánská dechovka, to si necham líbit. Třeba takovej Culture Shock nebo No smoking orchestra to je dobrý i když dechovka, no. No i náš Čechomor spojení moderního Pop Rocku s lidovkou je dobrá věc, udržet trochu ten folklor. Kurva, jak jinak chceš udržet takovou spoustu pěkných a brutálních textů když minimum mladých ti bude poslouchat cimbálovku a Eva s Vaškem představují slepé rameno řeky.(SMÍCH)

Zmiňuješ Balkán, Emir Kosturica jeho filmy, muzika líbí se ti?
Filmy od Emira, já mam akorát Černou kočku a Život je zázrak úžasný super vtípky a chtěl bych si od něj ještě sehnat Underground právě mi volal pan zubař, že mám přijít na kontrolu, že pro mě má ten Underground, výborný pán. Škoda jen, že vzhledem k jeho profesi je rozhovor většinou monologem, ale příjemná forma ztráty fobie ze zubařů. U kocoura je skvělá muzika a Život je zázrak takový absurdní drama takže super. Tyhle filmy nejsou asi pro všechny. Emir dělal školu v Praze tak asi trochu pochytil té české mentality a snad i proto jsou nám ty jeho filmy bližší nebo mám balkánský předky.

Když se přehoupneme přes album Basket, druhým albem bylo Vovar mezi uschima. To bylo po textový stránce jaký?
Tak v tomhle albu jsme se neopírali o knihu Honzy Basket Flora. Byly použity věci, které mne tak nějak obklopovaly během těch dvou let než jsme vydali druhé album. Těch textů se mi sešlo v hlavě víc. No, jak my říkáme, musíme udělat dvě hitovky a patnáct tracků tý vaty okolo jo. (smích)
Což mně potěšilo. To druhý album Vovar mezi uschima mne hodně potěšilo, to už jsme měli peníze za nějaké to hraní a z prodeje prvního alba, takže jsme byli víc soběstačný. Mohli jsme si zaplatit to studio a tím pádem jsme nebyli nikam tlačení a udělali jsme si to po svým, jak jsme chtěli. To bylo fakt super. U toho Basketa jsme měli trochu tlak, časový i finanční, abychom se vešli do nějakého rozpočtu a u Vovaru jsme si mohli nějaký ten menší skluz dovolit, to bylo dobrý. Tenkrát při té druhé desce s náma začal hrát Dubisko na basu a on má hardcore školu, takže jsme se dohodli na tom, že druhá deska bude taková syrovější spíš do hardcore punku. V tom Basketovi jsme použili klávesy, za co nás kamarádi trochu pranýřovali. I já si myslím, že klávesy měkčí muziku, krom některých kapel kde sednou Hamondky. Hlavně první deska Basket je přímo dělaná jako soundtrack ke knize, což je samo o sobě absurdní, tak jsme ty klávesy použili. Ovar byla dělaná už normálně jako hudební nosič. V Českých Buďějovicích jsme našli super zvukaře, který říkal - já jsem měl z toho strašný strach, protože většinou tady natáčim dechovky a takovýhle věci, nebo přijdou nějaké brutalní kapely nenechaj si poradit furt nadávaj na zvuk a takovýhle věcičky a s váma se mi pracuje skvěle - to nám trochu taky dodalo na sebevědomí. My jsme s ním komunikovali takovým stylem, že jsme mu řekli - podívej se neděláme to jenom my, děláš to s náma a teď v tuhle chvíli jsi součástí kapely - no a zvuk se poved. Prostě super práce.

Když jsem vás viděl naposledy někdy před sedmi lety a srovnám vás teď, přijde mi textová stránka hodně rozdílná. Používáš více poezie teď, nebo předtím?
Jestli je v tom nějaká, tak předtím. Jako každý puberťák jsem psal básničky no ty sme potom nacpali do tý muziky, jako texty to bylo možná dost osobitý, ale jako básně to stojí prej za hovno, ale to bylo ješte před tím než se vůbec začly dít nějaký desky. Já teď žiju nějakých osm let v Praze a ty básničky nebo texty jsou teď jiný, než když jsem byl na tý vesnici. Tam jsem takový přehled neměl, takže jsem psal o kombajnech a o traktorech a jak dělníci jdou do práce, protože ta poetika toho Komunismu tam zůstala. No je to tak, jinak se to nedá říct než poetika zastaralého systému, která tam ještě tak nějak přežívala dýl než v tom městě. To se mi líbilo trochu to nabourávat tou muzikou a těma „básněma“. Určitě se vyhejbám, ale v textech nějakým politickým cancum a tý politice tak nějak vůbec. Takových kapel hlavně v punku je spoustu, kteří o tom hrajou zpívaj, ale stejně s tím tak nějak moc nenadělaj. Jinak na politiky asi maximálně pozvat Mydláře a seřezat je všechny. I když pár takových textů máme taky třeba o Unii - my jsme se tam hrnuli hlava nehlava lezli jsme jim do p... (prdele) jenom nohy nám koukali. Na každý desce třeba neopomíjíme přidat nějakou tu písničku o fanatismu. Respektivě jakýkoliv fanatismus, ať je náboženský nebo politický , tak už je špatnej. Pokud jseš fanatik třeba i do Death Metalu a neposloucháš nic jinýho, tak to taky asi není dobrý, ne? Tak můžeš mluvit o tom jak křestani maj vyšlapanou přímou cestu a nic jiných nemaj, ale ty seš na tom úplně stejně.Nevidíš vlevo ni vpravo a nepřípouštíš další vliv. Na piču.

Nepřemýšleli jste k té vaší muzice přivzít nějaký alternativní divadlo, nebo nějaké tanečnice?
Jasně vždycky, jenže oni se nám děvčata jaksi nechtějí svlíkat. Když jsme před těma 15ti lety začínali, a dělali jsme akce spíš pro kamarády, na které přišlo 100 - 300 lidí, tak jsme používali masky. Každý koncert jsme hráli v jiných maskách. Měli jsme třeba z kartonu vystřižený kosočtverec a plivali jsme rajčatový džus jo, takže my jsme takhle na podiu menstruovali. Nebo jsme na první půlku koncertě hráli v jarmilkách v modrých teplákách s gumou přes chodidlo a druhou část jsme hráli v červených trenýrkách a bílým tílku s rádiovkama, takže ze začátku nás to i hodně bavilo. Jenže jak je toho čím dál tím víc, tak jsme od toho divadla upustili.

Máte za sebou tři alba, plánujete čtvrtý?
My plánujeme k letošnímu roku, protože máme patnáct let trvání, udělat knihu, kde budou nezveřejněné texty, nějaká historie kapely a fotky. Jako bonus by měla ta kniha obsahovat i CDčko. Na to CDčku by byla naše hudba a filmový klipy, které dělal Honza Pelc a takovýhle věcičky. No uvidíme jak to stihneme.

Takže se máme na co těšit. Díky za rozhovor.
Taky díkas a těšit se můžeš.

Autor článku: Alan Rohan

Komentáře:

Tento článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!